Související články

O tom, nakolik je typická česká hospoda produktem a zároveň formujícím aspektem české kultury, byly už popsány stohy papíru. Jak ale vnímají hospody sami Češi? Více Jaromír Marek.

Čeští pivovarníci se chtějí vyhnout rodícímu se evropskému nařízení, které by je přimělo k rozsáhlým investicím do výrobních linek. Jak tvrdí, jejich pivo by pak nebylo tím, čím je. Informují o tom Hospodářské noviny. Důvodem je snaha Evropské unie přimět firmy, aby spotřebovávaly méně energie. Pracovní skupina Evropské unie teď připravuje návrh, který určí, kolik energie se může použít a kolik odpadu může vzniknout při výrobě hektolitru piva.

Středeční noviny komentují především rozsudek pražského vrchního soudu, který poslal bývalého ministra financí Iva Svobodu a jeho poradkyni Barboru Snopkovou na pět let do vězení. Novináři připomínají, že Svoboda je prvním vysokým polistopadovým politikem, který se zřejmě nevyhne vězení.

Koncem loňského roku jsme vás v této rubrice informovali o bouřlivé diskusi, kterou vyvolalo tvrzení představitelé britského sdružení CAMRA, že kvalita českého piva se kvůli vstupu nadnárodních společností do tuzemského pivovarnictví snižuje. Shodou okolností právě koncem roku byla podána žádost o zapsání zeměpisného označení České pivo u Evropské unie. Cílem je zabránit zneužívání tohoto označení u piv, která na to nemají nárok. Podrobnosti v dnešní ekonomické rubrice nabízí Zdeněk Vališ.

České pivovarnictví je prý nemocné. Kvalita piva známých značek padá za oběť honbě za okamžitým ziskem nadnárodních společností, které vstoupily do českých pivovarů. S tímto poselstvím přijeli nedávno do Prahy představitelé známého britského sdružení na ochranu spotřebitelů piva CAMRA. Mají Britové pravdu? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Pivem roku 2005 mezi světlými ležáky se stal v anketě Pivního kurýra Budvar. Tento nápoj zvítězil po šesté za sebou. Druhé místo vybojoval Prazdroj, třetí byl Radegast. V letošním ročníku přišlo 68.700 hlasů. Výsledky soutěže byly ve čtvrtek vyhlášeny v kabaretu pivovaru U Fleků v Praze. Mezi desítkami získal prvenství Staropramen, následován Gambrinusem a Krušovicemi. Jedenáctkám vévodilo Starobrno, druhé místo bral Zlatopramen a třetí Šerák. Mezi tmavými pivy nejvíce hlasů obdržel Kozel.

Titul Pivovar roku v anketě vybojovalo Starobrno. V kategorii "naše pivko", kde soutěží pivovary s výstavem do 200.000 hektolitrů, vyhrála Černá Hora. Hlasy mohli zájemci posílat na lístcích, které otiskoval Pivní kurýr.

Češi vypijí v průměru zhruba 160 litrů piva na hlavu ročně, což je podle dostupných údajů světový primát. Domácí pivovary loni uvařily 18,5 milionu hektolitrů pěnivého moku.

Společnost Pivovary Staropramen zvedla ceny piva zhruba o desítky haléřů na půllitr. Zákazníci úpravu pocítí spíš postupně. Odezva na pultech obchodů nebo v restauracích může trvat týdny, v některých případech měsíce, uvedla mluvčí firmy Simona Krautová. Že se zdražení neprojeví okamžitě, potvrzují většinou i restaurace a obchody, které ČTK oslovila. Pivovary Staropramen jsou součástí pivovarnické skupiny InBev - největšího výrobce piva na světě. Má zhruba 14procentní podíl na domácím trhu a je třetím největším českým exportérem piva.

České pivo je podle odborníků jedinečné a lze ho odlišit od výrobků z jiných koutů světa. "Pokud vezmete anonymní piva, tak výzkumník s 95 procentní pravděpodobností české pivo pozná," uvedl na tiskové konferenci předseda Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Je to podle něj dáno použitými surovinami i technologií výroby. Svaz proto požádal EU o ochranu zeměpisného označení "České pivo". Aby pivo mohlo tento nápis nést, bude muset splňovat podmínky, pokud jde o použité suroviny, výrobní postup, místo výroby a výsledné vlastnosti. Dodržování kritérií by kontrolovala Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Krok má podle Veselého napomoci tomu, aby české pivo do budoucna neztratilo svoji identitu pod ekonomickým tlakem na výrobce. Hrozbou ale mohou být i ekologické požadavky, například na užití technologií co nejšetrnějších k životnímu prostředí. Podle výzkumu Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského je možné odlišit ležáky plzeňského typu české provenience od zahraničních. "Objevilo se nám sedm charakteristik, v čem je české pivo odlišné," uvedl Vladimír Kellner z ústavu.

Britští spotřebitelé piva se obávají, že kvalita piva vyráběného v tuzemských pivovarech se zhoršuje. Podle výkonného ředitele britského sdružení na ochranu spotřebitelů piva CAMRA Mika Bennera se někteří domácí výrobci snaží co nejvíce ušetřit. Na úkor kvality piva zkracují dobu zrání ležáků a používají méně kvalitní zahraniční chmel. "Pověst ČR, pokud jde o produkci původního charakteristického piva prvotřídní kvality, bude ztracena a spotřebitelé v jiných zemích si to brzy uvědomí," uvedl Benner. Podle předsedy Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého je tato kritika nefér, nekvalifikovaná a urážlivá. "Mně to připadá jako neskutečná drzost," reagoval Veselý. Spotřeba piva na hlavu v ČR dosáhla v roce 1990 160 litrů ročně a na této úrovni se stále drží. Současně roste export, který loni překročil dva miliony hektolitrů. "Pokud ti pánové mají pravdu, tak říkají, že naši i zahraniční konzumenti jsou hlupáci, kteří se v pivu nevyznají," dodal Veselý. Podle britského odborníka na pivo a publicisty Rogera Protze však některé pivovary v tuzemsku přešly od horizontálních nádrží ke svislým kuželovitým tankům, které urychlují kvašení piva. Například Pilsner Urquell zkrátil dobu svého zrání z 60 na 27 dní. Zrání zkrátil i pivovar Velké Popovice, který rovněž patří do nadnárodního koncernu SABMiller. Domácí pivovary vystavily v prvním pololetí 8,84 milionu hektolitrů piva, což je meziroční pokles zhruba o 1,5 procenta.

Nadcházející senátní a krajské volby jsou hlavním tématem komentářů pátečních deníků. Listy se zamýšlejí především nad významem voleb do zastupitelstev krajů a nad možnými povolebními koalicemi. O tom, že ve hře je více, než budoucí postavení krajů, je přesvědčen komentátor Hospodářských novin.