Související články

Moravská galerie v Brně připravuje na letošní podzim velkou výstavu z díla ivančického rodáka Alfonse Muchy, od jehož smrti uplynulo 70 let. Kolekci složenou především z jeho plakátové tvorby vidělo letos na jaře v Budapešti 75.000 lidí. Brněnské uvedení bude ještě rozsáhlejší. "Některá z děl vystavíme v Brně vůbec poprvé," řekla ČTK mluvčí galerie Lenka Vodičková. Expozici v Budapešti připravila Moravská galerie spolu s Uměleckoprůmyslovým muzeem v Praze a Muchovou nadací. "Vrchol výstavy tvořila díla z Muchovy pařížské tvorby, tedy z období, které výrazně ovlivnila francouzská herečka Sarah Bernhardtová," uvedla Vodičková. Mucha pro herečku vytvářel plakáty, ale i kostýmy, šperky a jevištní dekorace.

Deníky ve svých komentářích věnují hodně prostoru víkendovému volebnímu sjezdu Křesťanské a demokratické Unie - Československé strany lidové. Komentátor Hospodářských novin se domnívá, že lidovci na rozdíl od zelených přežili sjezd bez rozkladu. Pro lidovce je výhrou už to, že naděje na opětovný vstup do parlamentu nepřestala existovat, píše list.

Monumentální dílo Slovanská epopej by se po letech mělo stěhovat do Prahy. Už od roku 1963 je vystavováno v Moravském Krumlově a jeho přemístění do hlavního města provází řada komplikací. A právě na autora Slovanské epopeje, malíře Alfonse Muchu bude v ukázce z rozhlasového archivu vzpomínat jeho syn, spisovatel Jiří Mucha. Nahrávka vznikla v roce 1968.

Vždyť na komunisty si zvyknete, říká v Mladé frontě Dnes šéf sociálních demokratů Jiří Paroubek. Vysvětluje tak, proč jeho strana začala po vyhraných regionálních volbách spolupracovat s komunisty.

Monumentální Slovanská epopej Alfonse Muchy se zřejmě přesune ze zámku v Moravském Krumlově do jednoho z Křižíkových pavilonů na pražském Výstavišti. Záměr schválila městská rada, oznámil novinářům radní Milan Richter (ODS). V Praze by mohla být ještě letos. Magistrát nyní bude chystat projekt a zkoumat, kolik by nutné úpravy pavilonu stály. S konečnou platností rozhodne patrně v červenci. Představitelé Moravského Krumlova považují záměr za nesprávný, necitlivý a ve vztahu k tvůrci monumentální epopeje dokonce za neetický, protože naprosto popírá podmínky, za nichž slavný malíř toto dílo národu věnoval, tedy že bude vystaveno v pavilonu, který k tomuto účelu vznikne. O žádném provizoriu, jakým jsou Křižíkovy pavilony, tehdy nebyla řeč a všichni to moc dobře vědí, uvedl Mokrý. Cílem hlavního města stále je postavit pro cyklus dvou desítek rozměrných pláten na Výstavišti novou budovu. Měla by být na Bruselské cestě. Nájemce areálu, Incheba Praha, ale se současným návrhem budovy nesouhlasí, prý je příliš mohutná.

Richter soudí, že pavilon by mohl vypadat honosněji. Mohla by v něm být i aukční síň a Muchovo muzeum, uvedl. Jednou z možností je podle něho i to, že by se do nové budovy přesunulo současné Muchovo muzeum, které je v centru v Panské ulici. Nová budova by mohla stát do tří let, sdělil radní, který nyní bude s nájemcem výstaviště oficiálně jednat. Opozice se obává toho, že v Křižíkově pavilonu by mohlo dílo zůstat navždy.

Hrozí, že hl. m. Praha bude muset vrátit Slovanskou epopej Alfonse Muchy jeho dědicům? Město ani za sedmdesát let od úmrtí slavného malíře nedokázalo vyhovět podmínce, kterou si stanovil, když epopej Praze daroval. Chtěl, aby pro ni postavila novou galerii. Obrazy však dosud visí na zámku v Moravském Krumlově a povolení ke stavbě nové budovy na pražském Výstavišti vázne. Podle právníků má být otevřena nejpozději 10. ledna r. 2010, jinak dar propadá. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Pražský magistrát by teoreticky mohl přijít o monumentální Slovanskou epopej Alfonse Muchy. Situace by mohla podle právníků nastat v případě, že město do roku 2010 nepostaví pro cyklus dvou desítek pláten zvláštní pavilon, což je malířova podmínka v darovací smlouvě. Uplyne zákonná sedmdesátiletá lhůta od Muchova úmrtí, která může mít na vlastnictví secesních obrazů vliv, řekl novinářům spoluautor pavilonu architekt Jindřich Smetana. Výhrady k záměru vystavit epopej na Výstavišti v sedmé městské části měli malířovi dědicové. Poukazovali na to, že plátna budou v místě spojeném s poutěmi a kolotoči. Podle Smetany nyní žádná pře není. "Dle autorského práva je majitel jasný. Spor může nastat po roce 2010," uvedl Smetana. Podle radního Milana Richtra (ODS) se právní názory na tuto záležitost liší. Vyřeší se podle něho jedině tím, že budova bude v roce 2010 stát. Musí být také v souladu s Muchovou závětí, který měl o rozmístění pláten jasnou představu, řekl ČTK Richter.

Vzájemné stereotypy, které si o sobě vytvořili v 19. století Středoevropané, jsou navzdory pozitivním zkušenostem stále živé, píšou Vídeňské svobodné listy v obsáhlém článku, na němž se podílelo sedm spoluautorů ze tří zemí.

Téměř kompletní soubor 85 litografických pohlednic od Alfonse Muchy z jeho "francouzského období" byl v neděli v Praze vydražen za 850.000 korun. Stal se tak nejdražší prodanou položkou z aukce uspořádané aukčním domem Sýpka na pražském Žofíně. Z 303 nabízených uměleckých předmětů a starožitností se prodala celá polovina. Vedle obrazů autorů české moderny i současné české tvorby měli sběratelé možnost získat předměty užitého umění - v nabídce bylo stříbro, sklo, porcelán, drobný design i díla orientálního původu. Největší nárůst ceny organizátoři aukce zaznamenali u sady šesti židlí s chromovanou konstrukcí a dřevěným sedákem a opěrákem z počátku 30. let minulého století od Jindřicha Halabaly. Sada s vyvolávací cenou osm tisíc korun byla vydražena za částku 60.000 korun.

Téměř kompletní soubor 85 litografických pohlednic od Alfonse Muchy z jeho "francouzského období" byl v neděli v Praze vydražen za 850.000 korun. Stal se tak nejdražší prodanou položkou z aukce uspořádané aukčním domem Sýpka na pražském Žofíně. Z 303 nabízených uměleckých předmětů a starožitností se prodala celá polovina. Vedle obrazů autorů české moderny i současné české tvorby měli sběratelé možnost získat předměty užitého umění - v nabídce bylo stříbro, sklo, porcelán, drobný design i díla orientálního původu. Největší nárůst ceny organizátoři aukce zaznamenali u sady šesti židlí s chromovanou konstrukcí a dřevěným sedákem a opěrákem z počátku 30. let minulého století od Jindřicha Halabaly. Sada s vyvolávací cenou osm tisíc korun byla vydražena za částku 60.000 korun.