Metro

Foto: Kristýna Maková

Metro tvoří v Praze základ sítě městské hromadné dopravy. Každý den přepraví přibližně 1,5 milionů cestujících. Jedná se o jedinou síť podzemní dráhy a zároveň jedinou speciální železniční dráhu v České republice. Provozovatelem dráhy i drážní dopravy na ní je Dopravní podnik hlavního města Prahy a. s. První úsek pražského metra byl otevřen 9. května 1974.

Metro má v současné době tři linky značené písmeny a barvami: A (zelená), B (žlutá) a C (červená); do budoucna se plánuje nová linka D (modrá). Dohromady měří jeho síť 59,3 km. Soupravy metra zastavují celkem v 57 stanicích, z nichž tři páry jsou přestupní. Linky podzemní dráhy jsou na čtyřech místech vedeny pod řekou Vltavou.

Historie

Patrně prvním návrhem na výstavbu podzemní dráhy v Praze byla iniciativa pražského obchodníka Ladislava Rotta z roku 1898. Navrhoval městské radě využít prací na kanalizaci a asanaci Starého města a zároveň s nimi zahájit stavby tunelů na první případné lince podzemní dráhy ve směru Karlín – Praha – Podolí, která by se u Křižovnického pivovaru spojila s druhou linkou Malá Strana – Vinohrady. U pražské radnice však se svými návrhy neuspěl.

Plány na výstavbu metra či podpovrchové tramvaje v Praze se objevovaly i v předválečném Československu. První návrh na výstavbu čtyř podzemních tratí předložili roku 1926 Ing. Vladimír List a Bohumil Belada pod názvem „Podzemní rychlá dráha pro Prahu“. Další návrhy na výstavbu podzemních tratí byly vypracovány do soutěže vypsané Elektrickými podniky hlavního města Prahy v roce 1931. Těsně před druhou světovou válkou byla fakticky zahájena stavba trasy A, ale roku 1941 musela být kvůli válečné situaci ukončena. Po skončení konfliktu se plánovalo obnovení projekčních prací a výstavby, první úsek měl být otevřen roku 1950. Potom ale přišel příkaz vlády, který práce zmrazil s odůvodněním, že na projekt není země hospodářsky dost silná. Výhledový plán na rozvoj metropole do roku 1960 z června 1949 již s podzemní dráhou nepočítal.

Povodně

Zaplavená stanice Florenc, foto: Martin Říha V srpnu 2002 došlo k zaplavení metra povodní na Vltavě. Systém protipovodňové ochrany v metru nebyl vhodným způsobem udržován a selhal, na některých novějších úsecích zcela chyběl. Až do března 2003 byly některé úseky metra mimo provoz, což způsobovalo časté dopravní kolapsy. S obnovou metra, jejíž finanční náklady přesáhly 6,96 miliard korun, pomohly jak státní, tak i zahraniční zdroje. Byl zrenovován i ochranný systém metra, aby se podobným událostem předešlo. Více...

Budoucnost

Foto: Jiří Janíček, CC BY-SA 3.0 Od roku 2010 je ve výstavbě úsek V.A Dejvická – Motol (s mezistanicemi Červený Vrch, Veleslavín a Petřiny). Tento úsek má být zprovozněn na jaře roku 2014.

Plánuje se výstavba nové linky D (označené modrou barvou). V listopadu 2010 magistrát předpokládal stavbu linky D v těchto fázích: Úsek I.D1 z Pankráce na Nové Dvory s pěti stanicemi a délkou 4,9 km. Očekávané zprovoznění nejdříve v roce 2015. Úsek I.D2 z Nových Dvorů do stanice Depo Písnice se třemi stanicemi. Součástí stavby bude i depo linky D v Písnici. Otevření úseku se očekává v roce 2018. Úsek I.D3 z Pankráce na Náměstí Míru by měl být dostavěn v roce 2022. Úsek I.D4 z Náměstí Míru na Náměstí Republiky by měl být dostavěn po roce 2024. Po dostavbě těchto úseků by linka D měla být schopna částečně nahradit v případě rekonstrukce Nuselský most, kterým vede linka C z Jižního Města.

Již v 80. letech 20. století se uvažovalo o další lince E, která byla vzhledem k sovětské koncepci pražského metra plánovaná jako okružní. Na počátku 21. století se o ní opět nezávazně mluvilo v souvislosti s návrhy na pořádání olympiády. Její přesná trasa dosud nebyla stanovena, ani není zanesena v územním plánu.

Fotogalerie

Zpracoval: Jiří Němec
Zdroj: Wikipedia