Související články

Kalendárium se tentokrát bude věnovat královnám a králům a jak se dozvíte, nepůjde jen o hlavy pomazané.

Už 600 let měří čas orloj na pražské Staroměstské radnici, před padesáti lety zemřel objevitel Věstonické venuše a 230 let uplynulo od položení základního kamene pevnosti Terezín.

Historické obzory se tentokrát vrátí ke školní docházce. Dozvíte se, jak vypadala školní třída, jaký úspěch měla slavná Komenského učebnice Orbis pictus, nakolik byla povinná školní docházka skutečně povinná a řadu dalších zajímavostí. Vyprávěla o nich Magdaléna Šustová z Pedagogického muzea J. A. Komenského.

V kalendáriu se tentokrát dozvíte o korunovaci Marie Terezie českou královnou, o výročí českého rozhlasu nebo o tzv. čeljabinském incidentu.

Dnešní kalendárium tak trochu prozkouší, co si pamatujete z dějepisu. Dozvíte se ale také o lidových zvycích z počátku adventu nebo o založení města, které se málem mohlo jmenovat Lidobudovatelov.

Kalendárium tentokrát přiblíží hned dvě zajímavé ženy na českém trůně - Elišku Rejčku a Marii Terezii. Řeč bude ale také o Kosmově kronice nebo o zpěvačce Haně Hegerové.

Na zámku v Moravské Třebové se chystají otevřít zřejmě největší středověkou mučírnu v zemi. Temné praktiky středověkého soudnictví vám přiblíží umělecký kovář Oldřich Bartošek, který mučící nástroje pro zámek vyrobil přesně podle dobových originálů. Vyzkoušet si budete moci například stoličku pro čarodějnice.

Vážení posluchači, vítáme Vás u dalšího pokračování našeho folklorního cyklu Ach synku, synku. Tentokrát si budeme s dr. Františkem Synkem z Folklorního sdružení České republiky povídat o tradici folklorních festivalů v Čechách a na Moravě a o tom, jak lidovou kulturu zaznamenávali její sběratelé. Ze studia Radia Praha Vás zdraví Milena Štráfeldová

Trojský zámek je vystavěný jako římská vila. Jedinečné jsou jeho fresky, fontány a zahrada, která byla před čtyřmi lety zatopena při povodni. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Památkáři téměř detektivními metodami objasňují historii rozměrného plátna, které dlouhá léta leželo v depozitáři zámku ve Valticích na Břeclavsku. U obrazu bylo uvedeno jen to, že pochází z druhé poloviny 18. století a zachycuje rodinu knížete Lichtenštejna - majitele tehdejšího valtického panství. Odborníci ale zjistili, že kníže Josef Václav (1696-1772) na obraze je, ale s císařovnou Marií Terezií (1717-1780) a jejím početným příbuzenstvem. "Nebylo obvyklé, aby byla císařská rodina portrétována s nějakou další osobou. Obraz tedy svědčí o velmi významném a zcela výsadním postavení knížete u císařského dvora. Sama císařovna jej nazývala přítelem," řekla ČTK Marta Sedláková z brněnského památkového ústavu, která si nepřesných údajů o obraze všimla.

Plátno měří téměř čtyři metry na výšku a 5,5 metru na délku. Je na něm 15 postav. Odborníci již znají totožnost některých z nich. Kromě knížete a císařovny je na něm zachycen také její manžel František Štěpán Lotrinský a mezi dětmi arcivévoda Josef - pozdější císař Josef II., jemuž kníže Josef Václav dělal v době dospívání vychovatele. Postavy na obraze jsou postupně identifikovány za pomoci dalších historických portrétů.