Stavba věže byla započata za vlády Karla IV., probíhala souběžně se stavbou mostu, dokončena však byla až za Václava IV. Sochy obou panovníků jsou spolu se sochou svatého Víta, který je patronem Karlova mostu, umístěny na východní straně věže. Jedná se o nejvýznamnější gotické platiky v Praze a jejich autorem, stejně jako autorem celé věže, je huť Petra Parléře.
Za povšimnutí stojí jistě motiv 'ledňáčka v závoji', který je jak znakem cechu pražských lazebníků a lazebnic, tak symbolem Václava IV. Pověst vypráví, že to byla lazebnice Zuzana, která údajně pomohla uprchnou králu Václavovi, když upadl do zajetí během vzpoury českého panstva.
Deska od Jana Křtitele Spinettiho
Během Třicetileté války, v roce 1648, švédské dělostřelectvo zcela zničilo výzdobu západní části věže, proto se na této straně nachází pouze deska od Jana Křtitele Spinettiho z let 1650 - 1653 s nápisem oslavujícím hrdinství pražských měšťanů při obléhání Starého města. Poněkud bizardně byla věž vyzdobena v roce 1621, kdy na ní bylo pro výstrahu umístěno dvanáct hlav některých z vůdců stavovského povstání proti Habsburkům (1618 - 1620). Hlavy zde visely deset let, do roku 1631.
Podobně jako jiné gotické stavby chránila Staroměstskou mosteckou věž "magická past" v podobě palindromu (z obou stran stejný text): " Signa te, signa, temere me tangis et agnis - Pamatuj, pamatuj a střez se, dotkneš-li se mě, zahyneš". Nápis, který měl od stavby zahánět zlé démony, byl objeven při jedné z oprav pod střechou věže.