Pro vstup do galerie klikněte na jednotlivá čísla (písmena)
Na Karlově mostě se nachází celkem 30 převážně barokních soch a sousoší. Většina z nich byla vytvořena až třista let po založení samotného mostu, tedy na přelomu 17. a 18. století, dnes jsou sochy kvůli ochraně postupně nahrazovány kopiemi.
Většina sochařské výzdoby vznikla na objednávku významných pražských institucí, mnišských řádů i soukromých osob. Na utváření této unikátní umělecké galerie pod širým nebem se podíleli významní sochaři jako M.B.Braun, F.M.Brokoff, M.V.Jäckel, J.O.Mayer, Jeroným Kohl, František Preiss či M.B.Mandl.
Nejstarší sochou na Karlově mostě je svatý Jan Nepomucký. Sochu mučedníka, který se údajně znelíbil králi Václavovi IV.
a byl svržen v roce 1393 z Karlova mostu do Vltavy, dokončil v roce 1683 Jan Brokoff. Místo, ze kterého bylo tělo Jana Nepomuckého svrženo, dodnes označuje mosazný arcibiskupský kříž zasazený do zábradlí mostu. Říká se, že pokud na něj položíte ruku tak, aby se každý prst dotýkal jedné z hvězd, splní se vám jakékoliv přání.
Na místě původního sousoší svatého Ignáce od Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa z roku 1711, které při povodni v roce 1890 spadlo do Vltavy, stojí dnes nejmladší z děl - svatý Cyril a Metoděj od sochaře Karla Dvořáka z let 1928 - 1938.
Nejcennějším sochařským dílem na mostě je patrně sv. Luitgarda od Matyáše Bernarda Brauna z roku 1710. Předlohou tehdy teprve dvacetišesti letému sochaři byl obraz Petra Brandla Sen Sv. Luitgardy. Připomíná legendu o slepé cisterciácké řeholnici, ke které se při vidění z kříže sklonil Kristus, aby políbila jeho rány.
Mimo Karlův most se nachází socha legendárního Bruncvíka, který se podle pověsti vydal do světa, aby našel živého lva pro svůj erb. Bruncvík při své cestě získal zázračný meč, který dokázal sám stínat hlavy nepřátel. Tento meč byl prý zazděn do Karlova mostu, aby posloužil sv. Václavovi a jeho blanickými rytířům, až přijedou do Prahy pomoci českému národu v dobách nejvyšší nouze.
Původní socha Bruncvíka byla sestřelena během Třicetileté války švédskou kulí a je dodnes uchována v muzejních sbírkách. Novodobou kopii vytvořil roku 1884 sochař Ludvík Šimek.
Jedna z méně známých soch je ukryta u vrcholu schodiště Staroměstské mostecké věže. Představuje věžníka a odhaduje se, že pochází z přelomu 14. a 15. století.