Již v 10.století stával přes Vltavu dřevěný most, jen o něco málo severněji než dnes stojí Karlův. Tento most však nebyl dostatečně odolný, jednalo se spíše o lávku, a tak neudržel sílu povodně v roce 1157 a zřítil se.
První pražský kamenný most nechal vybudovat král Vladislav II. v letech 1160 - 1172 na popud své manželky Judity, po které byl také most pojmenován. Most byl zhruba 514 metrů dlouhý, až sedm metrů široký a stál na 27 nízkých klenbách. V roce 1253 nad ním přejal správu Řád křížovníků. V únoru roku 1342 se most vlivem odchodu ledů ze dvou třetin zřítil a musel být nahrazen mostem novým - Karlovým.
Dodnes se z Juditina mostu zachovaly zbytky oblouků ve sklepeních některých domů, základy pilířů na dně Vltavy a menší z Mosteckých věží na Malé Straně. Tzv.plastika "Bradáče", zasazená do zdi dnešního Karlova mostu, je údajně portrétem stavitele Juditina mostu a slouží jako ukazatel stavu vody ve Vltavě. Bývalá věž Juditina mostu je součástí Křížovnického kláštera (v současnosti Muzeum Karlova mostu).
Karlův most byl ve své době teprve čtvrtým kamenným mostem - po mostě v Písku, Roudnici a již zmíněném Juditině. Ve své délce je třikrát zalomen a proti proudu je nepatrně vypouklý.
Jelikož celý most stojí na skalním podloží, byly jeho pilíře postaveny na pilotech z dubového dřeva zatížených mlýnskými kameny. Jak prokázala sondáž z konce 19. století, jsou mlýnské kameny pospojované železnými kramlemi, zalitými olovem. Břity pilířů jsou na straně proti proudu zřetelně ostřejší a jejich ochrana byla zesílena dřevěnými ledolamy. Vozovka byla v ose mostu vyvýšena a dešťová voda odtud odtékala nad vrcholky mostních oblouků kamennými žlaby.
Pro stavbu byl použit převážně hrubozrnný pískovec, velké kvádry pohromadě držela neobvykle pevná malta. Podle známé legendy přidávali stavitelé Karlova mostu do malty vajíčka. Se svou zásilkou vajec chtělo přispět i město Velvary, kde ovšem pro jistotu vejce uvařili, aby se jim po cestě nerozbily, čímž jejich použití pochopitelně znemožnili.
Prvním stavitelem mostu byl mistr Otto, zvaný též Otlín, teprve okolo 60.let 14.století se do stavby zapojil Petr Paléř, který most stavěl až do své smrti v roce 1397.
Již deset let po zahájení stavby, v roce 1367, pobořila velká voda pilíř rozestavěného mostu.
Během stavby a v dalších následujících letech pak byl Karlův most nesčetněkrát ohrožován povodněmi (1359, 1367, 1370, atd.), které napáchali mnoho nenahraditelných škod. Při velké povodni v roce 1432, během které bylo zaplaveno z větší části i Staré Město pražské, byl most na třech místech protržen a pět pilířů bylo těžce poškozeno. Most byl pak opravován neuvěřitelných 71 let, tedy až do roku 1503. Nové piloty byly do dna zatloukány ručními beranidly.
Další zkázu pro Karlův most přinesl rok 1784, kdy stržené vory a ledy ucpaly oblouky mostu a voda podemlela pilíře, na nichž stála vojenská strážnice. Obdobná situace nastala i v roce 1890, kdy se o Karlův most zarazily klády z utržených vorů a bily do jeho pilířů. Postupně tak spadl pátý, šestý a sedmý oblouk (počítáno od Malostranského břehu). Při následující opravě již byla použita jiná metoda - pilíře se nově zakládaly na tzv. železných kesonech (speciální typ potápěčského zvonu). Tato metoda byla postupně použita pro zpevnění zbývajících mostních pilířů. Poslední velkou generální opravu most prodělal v letech 1965 až 1978. Oprava tehdy přišla asi na 50 milionů korun. V celém plášti mostu byly vyměněny poškozené pískovcové kvádry a asfaltový povrch, zřízený ve 20. letech 20. století, nahradily štípané pásky žuly. Zhruba od roku 2001 se plánuje oprava horní části mostu a mostních oblouků.
English
Deutsch
Français
Español
Pусский
Česky