Život Jaroslava Haška

Jaroslav Hašek Jaroslav Hašek se narodil v rodině středoškolského profesora. Po nedokončených studiích na gymnáziu se vyučil drogistou a nakonec maturoval na obchodní akademii. Stal se zaměstnancem banky Slavia, brzy se ale začal živit výhradně novinařinou a literaturou. V té době se také seznámil s českými anarchisty. Začal vést bohémský a tulácký život (prošel pěšky mj. Slovensko, Halič, Uhry). Povídky z těchto cest mu tehdy otiskovaly Národní listy. Začal mít ale problémy s alkoholem, které se postupem času zvětšovaly. Seznámil se s Jarmilou Mayerovou, se kterou se později oženil. V roce 1907 byl krátce vězněn za svoji anarchistickou činnost.

Jarmila Mayerová Roku 1908 redigoval Ženský obzor, od 1910 Svět zvířat, od 1911 přispíval do Českého slova, dále pak do Pochodně, Humoristických listů, Kopřiv, Karikatur, nějaký čas vedl též Kynologický ústav, což ho později inspirovalo ke knize Můj obchod se psy.

V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona, politickou mystifikaci karikující volební poměry, a vystupoval jako její kandidát. V tomto období byl spolu s F. Langrem, E. A. Longenem, E. E. Kischem a dalšími spoluautorem řady kabaretních vystoupení, kde byl i hlavním účinkujícím.

Jaroslav Hašek v Rudé armádě v roce 1920 V roce 1915 narukoval v Českých Budějovicích k 91. pluku a s ním odjel na haličskou frontu v Rusku. O úmyslu narukovat téměř nikomu neřekl, proto byl nějakou dobu hledaný. Od září 1915 do léta 1916 byl v zajetí v táboru Totskoje a vstoupil do Československých legií. Poté byl odveden do čs. pluku, kde působil jako písař, emisař náborové komise a střelec, poté byl přeložen ke spojovacímu oddílu, kulometnému oddílu (kdy se zúčastnil bitvy u Zborova) a do kanceláře 1. pluku. Od listopadu 1917 do února 1918 publikoval v časopise Čechoslovan a Čs. voják, tehdy byl autorem řady protibolševických článků.

Hašek se synem Richardem v roce 1921 Koncem února 1918 po ústupu čs. legií vstoupil do Československé sociálně-demokratické strany dělnické v Rusku. V březnu přijel do Moskvy a začal spolupracovat s bolševiky. V dubnu přestoupil z čs. legií do Rudé armády a přijel do Samary, následující rok byl ředitelem armádní tiskárny v Ufě, náčelníkem oddělení pro práci s cizinci aj. Co vedlo Haška k opuštění myšlenky anarchismu a přijetí socialistických myšlenek, nikde neobjasnil. V Rusku se znovu oženil (po návratu do Čech nebyl souzen za mnohoženství jen díky tomu, že se vzájemně neuznávaly různé smlouvy).

V prosinci 1920 přijel zpět do Prahy, kde se vrátil ke svému bohémskému způsobu života. Mnoho historek z této doby sepsal Haškův přítel Zdeněk Matěj Kuděj.

Jaroslav Hašek a jeho ruská žena Alexandra Lvova v Lipnici v roce 1922 V srpnu 1921 odešel Hašek s přítelem, akademickým malířem Jaroslavem Panuškou, do Lipnice nad Sázavou. Tam si zakoupil domek, ve kterém žil se svou ruskou ženou Alexandrou Gavrilovnou Lvovou, zvanou Šura. Nejen ve svém domku, ale i v malém lokále hostince U České koruny napsal velkou část románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Bohémský život, množství alkoholu, pobyt v zajateckých táborech a práce v Rudé armádě se podepsali na Haškově zdraví. Umírá 3. ledna 1923 ve věku 39 let ochrnutím srdce.