Jaroslav Hašek

Jeho zdaleka nejslavnější text, čtyřdílný humoristický román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byl přeložen do více než 50 jazyků, byl několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Jde o nejvýznamnější Haškovo dílo, mnoha lidmi spojované s ilustracemi Josefa Lady. Toto dílo nestihl dokončit, 4. díl za něj dokončil Karel Vaněk, který se však vzdálil původní myšlence díla. Román začal vycházet na pokračování r. 1921, ale byl velmi kritizován (Viktor Dyk, Jaroslav Durych, F. X. Šalda aj.). Příznivců měl román zpočátku málo (jako první ho za velké dílo označil zřejmě Ivan Olbracht v kulturní rubrice Rudého Práva, pozitivní postoj k němu zaujali i bratři Čapkové). Diskuse o hodnotě díla se vedly i později. Proti Švejkovi se postavil např. Václav Černý, přihlásila se však k němu celá plejáda českých literárních teoretiků, umělců, či intelektuálů.

Haškova Švejka není snadné žánrově zařadit. Zdaleka to není jen humoristický román. Je to zároveň satira líčící velice přesvědčivě s pomocí všemožných karikatur, podivných figurek a neobvyklých situací žalostné poměry panující v rozkládajícím se Rakousku-Uhersku. K tomu Hašek využívá i žánr grotesky a frašky, volí jednoduché a srozumitelné výrazové prostředky, píše přehledně a jazykem obyčejného člověka, vše směřuje k zesměšnění nesmyslného válčení a starého řádu. Kompozice románu pak připomíná pikareskní román, kde je hlavním hrdinou tzv. píkaro (šibal), který zosobňuje ideál lidové podnikavosti a chytrosti, prochází celou řadou více či méně napínavých příhod a snaží se za každou cenu přežít.

Rudolf Hrušínský jako Švejk ve filmu 'Dobrý voják Švejk' (1956) Švejk byl několikrát dramatizován, sám Hašek provedl první dramatizaci pro Revoluční scénu Emila Artura Longena, roku 1928 vytvořil ze Švejka divadelní představení Haškův přítel Max Brod, roku 1963 Pavel Kohout. Mezinárodní proslulosti dosáhla divadelní adaptace Bertolda Brechta. První filmové zpracování, ještě v němé éře, se datuje k roku 1926, kdy Švejka natočil Karel Lamač. Jiří Trnka natočil loutkový film o Švejkovi roku 1954, za tři roky pak vznikla nejslavnější, dvoudílná filmová adaptace Karla Steklého s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli. Švejk lákal i zahraniční filmaře, roku 1960 například Axel von Ambesser natočil v tehdejší NSR snímek Der Brave Soldat Schwejk, v polském televizním filmu Przygody dobrego wojaka Szwejka z roku 1999 ztvárnil Švejka populární Jerzy Stuhr.