Jaromír Vejvoda (28. 3. 1902-13. 11. 1988)

Jednou, dvakrát, dám si zahrát,
potřetí se budu smát.
[: Jaro abys věděla, jedna vlaštovička nedělá,
jednou, dvakrát, dám si zahrát,
tebe nechám trucovat. :]

Dokolečka, dokola, hlava se mi točí,
když se na mě dívají, tvoje modré oči.
Ty jsi jak ta růžička,
v našem sadě vzkvetlá,
tys to moje srdéčko,
docela jsi spletla.

Proč ta sova tolik houkala,
hů a hů a hů,
na mě se tak divně koukala,
hů a hů a hů,
[: ta na tebe má lásko něco ví a nepoví,
proč ta sova tolik houkala,
hů a hů a hů. :]

Děvčata z pohraničí, ty milujou jen to frčí,
jedna ze předu, druhá ze zadu,
třetí jen když má náladu,
čtvrtá se v kole točí,
protože má modré oči.

Je, je, je, je, je, je, je, je, je,
co se to se mnou děje je, je,
co se to stává, že nám nestává.