Jan Amos Komenský

Jan Amos Komenský se narodil do měšťanské rodiny významného člena Jednoty bratrské Martina Segeše jako nejmladší z pěti dětí. O tom, kde se budoucí učitel národů ve skutečnosti narodil, se dodnes pouze spekuluje. Za nejpravděpodobnější místa se uvádějí Uherský Brod nebo Nivnice, některé prameny zmiňují i obec Komny, ze které pocházel Janův otec. Jediné jisté je, že se o Komenského po smrti rodičů starala jeho teta ve Strážnici, ne však dlouho. V roce 1605 vtrhla do Strážnice vojska hlavního velitele protihabsburského povstání na Slovensku Štěpána Bočkaje a město vypálila. Komenský tak přišel o druhý domov a z dnes ne zcela jasných důvodů byl poslán ke svým poručníkům Kozákovi a Urbanu Mravencovi do Nivnice. Ve dvanácti letech tedy nadobro osiřel a vyrůstal sám, daleko od rodiny.

J.A.Komenský na portrétu od Jana Vilímka Roku 1608 byl přijat na latinské gymnázium v Přerově, které mu otevřelo brány do světa vzdělání a připravilo jej ke studiu na německých reformovaných školách – Nasavské akademii v Herbornu (1611 - 1613) a na univerzitě v Heidelbergu, kterou zakončil v roce 1614 teologickou disputací. Komenský během studií se zájmem sledoval rozmach vědy a pokroku v okolních státech a sám toužil po vytvoření české národní vědy. V době svých studií se také rozhodl napsat velký česko-latinský slovník Poklad jazyka českého a encyklopedii Divadlo veškerenstva věcí, kterou zamýšlel pozvednout českou kulturu na evropskou úroveň. Obě díla ale zůstala nedokončena.

Po studiích se Komenský vrátil zpět na Moravu, kde nastoupil do funkce rektora latinského gymnázia. Velmi dobře si uvědomoval špatný stav soudobého školství a proto se rozhodl zaměřit svůj profesní život na činnosti a výzkum vedoucí k jeho zlepšení.

Dům ve Fulneku, ve kterém Komenský bydlel v letech 1618 až 1621 V roce 1616 byl vysvěcen na kněze. Opustil Přerov a přesídlil do Fulneku, kde působil jako kazatel Jednoty bratrské a učitel v místní škole. Spolu s Komenským do Fulneku přijela i jeho první žena Magdalena Vizovská, se kterou počal dvě děti. Osud rodiny těžce poznamenala třicetiletá válka. Roku 1621 vtrhli do Fulneku císařští vojáci a zničili vše, co jim stálo v cestě, včetně Komenského knihovny s rukopisnými náčrtky. Jako bratrský duchovní byl Jan Amos vystaven smrtelnému nebezpečí, a proto musel před vojsky uprchnout a skrývat se. Tragédie byla dovršena počátkem roku 1622, kdy na mor zemřela jeho žena i oba synové.

Útočiště Komenský krátce nalezl až v roce 1624 na panství Karla staršího ze Žerotína v Brandýse nad Orlicí. Poznal zde svou druhou ženu, Marii Dorotu Cyrillovou, se kterou následně prožil plných 24 let. Narodily se jim čtyři děti – Dorota Kristina, Alžběta, Zuzana a Daniel. V letech 1625 až 1626 vykonal Komenský mnoho důležitých cest ve službách Jednoty bratrské. Jejich cílem bylo získat politickou a morální podporu církve v zahraničí, protože nevraživost proti Jednotě v Čechách neustále sílila. Velký vliv na situaci měla vítězství císařských armád pod vedením Albrechta z Valdštejna, která upevnila postavení císaře Ferdinanda II. Habsburského do té míry, že se rozhodl definitivně vyřešit českou otázku v habsburský prospěch. V důsledku toho začal od 31. července 1627 platit zvláštní císařský patent, který nařizoval nekatolickým stavům buď vystěhovat se ze země do šesti měsíců, nebo konvertovat ke katolictví. Komenský, stejně jako řada dalších, zvolil první variantu.

Komenský na cestě do Polska V únoru roku 1628 se tedy početná rodina přestěhovala do polského Lešna, které členům Jednoty bratrské poskytovalo azyl. Komenský zde prožil tři období a město mu bylo druhým domovem. První období, do roku 1641, proběhlo ve znamení velkého tvůrčího rozmachu. Komenský soustředil veškerou svou pozornost na přípravu učebnic a metodologické a jazykovědné studie. Postupně se vypracoval na rektora gymnázia a v roce 1632 se stal biskupem a sekretářem Jednoty. Současně udržoval písemný kontakt se vzdělanými lidmi podobného smýšlení a zájmů po celé Evropě, například s anglickým duchovním Johnem Durym nebo podnikatelem Samuelem Hartlibem.

Koncem září roku 1941 přijal pozvání anglických komeniánů, které si získal svými vševědnými pracemi a názory na reformu školství. Dostal za úkol vytvořit akademii věd, jejímž cílem mělo být šíření jednotného vzdělání a jazyka po celém světe. Do úspěšně rozjetých plánů, na které byla dokonce vyčleněna státní podpora, ale bohužel vpadla britská občanská válka. Komenský se proto přesunul do Švédska, které ho oslovilo s nabídkou, aby provedl školskou reformu na jeho uzemí. Komenský svolil s nadějí, že by svým působením mohl získat švédské království na českou stranu a napomoci tak k osvobození českých zemí od Habsburků. Všem jeho politickým nadějím ale udělal definitivní konec Vestfálský mír v roce 1648. Ač jeho výsledkem bylo mimo jiné právo na vlastní náboženství, v zemích Koruny české a Rakouských dědičných zemích nadále docházelo k upevňování pozice katolické církve. K dovršení všeho ve stejném roce umírá i Komenského druhá žena Marie Dorota.

Socha v polském Lešně Zklamaný a nešťastný se vrací zpět do Lešna. Potřetí se žení, tentokrát s Janou Gajusovou. Na cesty opět vyráží v roce 1650, pro změnu na pozvání knížecího rodu Rákócziů ze Sedmihradska. Zůstává zde čtyři roky a výsledkem je zejména reforma místní latinské školy a mnoho vynikajících didaktických děl.

Impulzem pro návrat do Lešna v roce 1654 je uvolnění politické situace. Českým exulantům tehdy vysvitla naděje na vytvoření velké protihabsburské koalice a vyřešení české otázky. S žádostí o vojenskou pomoc se obrátili dokonce i na vůdce anglické republiky Olivera Cromwella. Doufali, že by s vlastním vojskem mohli vtrhnout do Čech a vyvolat celonárodní povstání. Naději v nich přiživil v roce 1655 švédský král Karel X. Gustav, když zahájil úspěšné tažení proti katolickému Polsku. Nakonec se ale vše obrátilo proti protestantské menšině. Důsledkem bylo vypálení Lešna roku 1656. Z hořícího města se sice podařilo Komenskému i jeho rodině uprchnout, při požáru byl ale zničen veškerý jeho majetek včetně celoživotního díla.

Socha Jana Amose v Naardenu Poslední útočiště Komenský nachází v nizozemském Amsterdamu. Z rozhodnutí městské rady získává měsíční rentu a dotace na dokončení didaktických a pansofických spisů. Jan Amos Komenský až do konce svého života bojoval proti útlaku náboženské a národní svobody, a to zejména vydáváním v tehdejší době oblíbených proroctví. Stejně neúnavně pracoval i na svém nejrozsáhlejším pansofickém díle Obecná porada o nápravě věcí lidských. Ne všichni jeho současníci ale plně chápali pokrokovost jeho výchovných myšlenek a jejich realizace se proto oddalovala. Velkým zadostiučiněním mu zajisté bylo založení Královské učené společnosti v Anglii, zřízené s jediným cílem – organizovaně řídit výchovu a vzdělání.

Jan Amos Komenský zemřel v úctyhodném věku 78 let 15. listopadu 1670. Pochován byl v kostele v Naardenu, který byl později přetvořen na mauzoleum a ve kterém se v současnosti nachází i muzeum.