Jan Amos Komenský

Upálení mistra Jana Husa v Kostnici 6. července 1415 Vznik Jednoty bratrské byl výsledkem dlouhotrvajících protikatolických a reformních nálad v Čechách. Církvi byl vytýkán zejména odklon od původních ideálů a hlasy volající po návratu k základnímu výkladu Bible nabývaly na intenzitě. Represemi proti pokrokovým kazatelům i samotným věřícím se nevraživost proti vládnoucí církvi jen stupňovala. Kázání mistra Jana Husa a jeho stoupenců dala vzniknout novému směru, který podle jeho hlavního představitele nazýváme husitství. To se zprvu šířilo výhradně mezi měšťany, teprve počátkem 15. století začalo pronikat i na venkov, kde teprve nabylo bojovné síly. Revoluční nálady vyvrcholily v roce 1419 tzv. první pražskou defenestrací, která byla de facto počátkem husitských válek.

Kunvald, domek Na sboru Ne všichni Husovi stoupenci ale souhlasili s tak radikálním postupem. Skupina kolem myslitele Petra Chelčického považovala Bibli za stejnou morální autoritu jako husité, byla ale zásadně proti jakémukoliv násilí. Vzniklo proto nové společenství lidí, které se řídilo zásadami čestného, prostého a jednoduchého života. Pod vedením Bratra Řehoře se skupina kolem roku 1457 usadila na panství Kunvald, které patřilo pozdějšímu českému králi Jiřímu z Poděbrad. Začali si říkat „Bratří a Sestry Zákona Kristova“.

Hnutí bylo od počátku pronásledováno nejen katolíky, ale i husity a nakonec se od něj kvůli sílícímu tlaku odklonil i nově zvolený král Jiří. Věřící to ale neodradilo, právě naopak. V roce 1467 proto vznikla nová církev s názvem Jednota bratrská. Po čase represe ustaly a Jednota zažila svůj „zlatý věk“. Ne však na dlouho. Po povstání v roce 1547 nechal vládnoucí Ferdinand I. Habsburský její příslušníky stíhat a řada z nich musela uprchnout do exilu. Odcházeli na Moravu nebo do Polska, stejně jako později i Jan Amos Komenský.