Historie Radia Praha

QSL lístek ze 70. let (za povšimnutí stojí zkratka OLR, kterou před válkou používal krátkovlnný vysílač v Poděbradech) Přítomnost sovětských vojsk a následná opatření ve všech oblastech veřejného života dávala tušit, že vrchu nabývají zastánci prosovětské linie a že boj o charakter československého státu je prohrán. Začalo dvacetileté období, označované jako normalizace. Vznikl vládní Úřad pro tisk a informace, jehož první instrukce hovoří samy za sebe: "nevysílat nic, co by mohlo vyznít jako kritika Sovětského svazu, států Varšavské smlouvy a jejich vojsk, nepoužívat termín okupace Československa, nepropagovat akce Rady bezpečnosti OSN, nevysílat informace o škodách, způsobených pobytem sovětských vojsk, ani informace o zabitých a raněných". Brzy začali být odstraňováni ti, kdo byli v průběhu Pražského jara aktivní.

QSL lístek ze 70. let Do roku 1970 odešlo z Československého rozhlasu několik set lidí, většinou dobrovolně. Radio Praha bylo jedním z nejpostiženějších útvarů: z 350 zaměstnanců odešlo přes 150 lidí, další byli propouštěni počátkem 70. let. Byli vyměněni prakticky všichni vedoucí pracovníci. O to, aby na vedoucí místa přišli "politicky spolehliví" pracovníci, se staraly tzv. kádrové útvary.

V letech 1968 až 1970 probíhaly v Československém rozhlase nejrůznější organizační změny, jejichž cílem bylo to, "aby se zahraniční vysílání v nových podmínkách stalo efektivním nástrojem komunistické strany a socialistického státu v propagačním působení do zahraničí". Šlo především o posílení centralizace v řízení i v programu. Redaktoři tak ztratili i to málo tvůrčí svobody, které se těšili v 60. letech. Mnohé pořady a písničky se dostaly na "černou listinu". Součástí Radia Praha se stalo tzv. monitorovací oddělení, přímo podřízené Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa. Toto oddělení odposlouchávalo zahraniční rozhlasy vysílající v češtině, především Svobodnou Evropu, Hlas Ameriky a BBC, a vypracovávalo přehledy o tomto vysílání pro nejvyšší stranické a vládní činitele.

QSL lístek ze 70. let V roce 1972 vznikl tzv. Interprogram Radio Praha jako specializovaný vícejazyčný pořad, zaměřený na západní Evropu. Šlo o pětihodinový hudební blok, každých 15 minut přerušovaný zprávami v češtině/slovenštině, němčině, francouzštině a angličtině. Později byl program prodloužen a z jazyků přibyla ruština. Interprogram se vysílal na krátkých a středních vlnách, od roku 1976 i na FM, takže byl dobře slyšitelný na území Československa. Vzhledem k tomu, že obsahoval hodně hudby, poslouchali ho i českoslovenští posluchači, přestože byl určen především cizincům.

Shromáždění Pražanů a rozhlasových pracovníků před budovou rozhlasu za pravdivé informace v listopadu 1989 Objem vysílání do zahraničí v 70. letech stále rostl. Jestliže v roce 1970 činil 29 hodin denně, v roce 1978 to bylo 37 hodin. Úměrně tomu rostl i počet dopisů, které do Radia Praha přicházely. V roce 1970 bylo zaregistrováno 88 000 dopisů a v roce 1976, kdy dopisový ohlas kulminoval, téměř 137 tisíc dopisů.

V podobném rozsahu a formě vysílání do zahraničí pokračovalo i v 80. letech. V roce 1981 byla vytvořena polská redakce. Vysílala hodinu denně a měla působit proti hnutí Solidarita. Později se stala součástí Interprogramu. Tato ostudná kapitola byla uzavřena v roce 1986. Počátkem roku 1988 - 12 let po podepsání Helsinské dohody - byla v Československu zastavena činnost rušiček. Byl to znak mírného politického oteplení, známého jako "perestroika".