Související články


Po Poslanecké sněmovně částečně i horní parlamentní komora narušila vládní plány na řešení povodňové situace v zemi. Senátoři totiž odmítli urychleně projednat dvě ze čtyř předloh, kterými kabinet chtěl ušetřit finance na výdajích státu. Senát schválil jen roční odložení zvýšení počtu tříd platové stupnice a zákon, který zkracuje dobu, po kterou budou ústavní činitelé v nemoci pobírat plný plat. Senátoři rozhodli, že zákon o zmrazení horní hranice nemocenské nebudou projednávat ve zrychleném jednání, ale standardní cestou. Projednávání a případné schválení zákona se tak protahuje. Stejný osud potkal v Senátu i zákon o zmrazení platů ústavních činitelů pro příští rok.

Horní parlamentní komora souhlasila s tím, aby Pozemkový fond uvolnil půl miliardy korun jako pomoc zemědělcům postiženým povodněmi. V rámci novely zákona o Pozemkovém fondu současně Senát přijal návrh, že rolníkům hospodařícím v zaplavených oblastech budou odpuštěny splátky z privatizace, pronájmu majetku a splátky z prodeje státní zemědělské půdy zhruba za 410 miliónů korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Dopad na příjmy fondu v důsledku odpuštění splátek by měl činit letos asi 225 miliónů korun a v roce 2003 přibližně 185 miliónů korun.

Poškozené obce budou moci v nejbližší době bez výběrového řízení dočasně rozhodovat o tom, která stavební firma bude za jejich peníze odstraňovat následky povodní. Změnu zákona o veřejných zakázkách po Poslanecké sněmovně potvrdil i Senát. Obec si tak bude moci například rychle vybrat firmu, která bude stavět protipovodňové hráze, odstraňovat sutiny či upravovat území. Přijetím novely, kterou bude muset ještě podepsat prezident republiky, vzroste šance, že firmy v postižených obcích postaví do konce roku montované rodinné domky pro lidi, kterým velká voda vzala střechu nad hlavou. Státní dotace až milión korun, která je poskytována obcím, je totiž podmíněna dokončením stavby právě do konce roku. Nutnost výběrového řízení by přitom začátek stavby mohl podstatně odsunout.

Přeprava cizích vojsk přes území České republiky se nezjednoduší. Kabinet bude muset stejně jako dosud například schvalovat přelet každého letadla zvlášť a vyžadovat k tomu souhlas parlamentu. Senátoři zamítli poslaneckou novelu Ústavy, podle níž by vláda rozhodovala o více přeletech a průjezdech zahraničních vojsk přes Česko najednou a parlamentu by dvakrát ročně předkládala souhrnnou zprávu. Senátorům vadilo mimo jiné to, že poslanci Miloš Titz a Petr Nečas chtěli omezit vliv rozhodování parlamentu na pobyt cizích vojsk v Česku. "Vojákům by nejvíce vyhovovalo, kdyby o tom nerozhodovaly ani parlament, ani vláda, ale oni sami," podotkl předseda senátní komise pro Ústavu Jiří Stodůlka s tím, že novelu iniciovalo ministerstvo obrany.

Jihočeským městům se začíná vyplácet jejich partnerská spolupráce se zahraničními i domácími městy. Po katastrofálních povodních získávají díky těmto svazkům cennou materiální a finanční pomoc. Povodněmi zničená Blatná na Strakonicku dostala od švýcarského Roggwilu 15 vysoušečů a 11 si vypůjčila. Švýcaři pořádají i finanční sbírku. Z německé Vachy přivezli Blatenští v neděli asi 7500 eur (asi 225.000 korun), elektroniku a přikrývky. Podle předsedy komise pro partnerské vztahy Františka Machovce se pomoci snaží i malé městečko Važec na Slovensku. Přihlásilo se také francouzské Sarge-les-Le-Mans, se kterým dosud Blatná nemá podepsanou smlouvu o partnerství.

Celému strakonickému okresu se snaží pomoci partnerská oblast Calderdale v Británii. Starosta tam vyhlásil rozsáhlou sbírku na pomoc Strakonickým, kterým tak chce vrátit okamžitou pomoc po povodni na řece Calder v roce 2000. Bývalý starosta Calderdale Chris O'Connor dokonce při návštěvě Blatné na konci srpna pomáhal s manželkou uklízet sál sokolovny, kterou zalila voda až do výše tří metrů.

Také Písečtí, ač nemají oficiálně stvrzenou spolupráci s žádným městem, mohou v nejbližších dnech očekávat peníze z britského Caerphilly, se kterým již několik let udržují přátelské styky. "Ozvali se hned druhý den poté, co se o povodních dozvěděli z agentur. V říjnu k nám přijede oficiální delegace, která přiveze dar, pravděpodobně finanční," řekl ČTK starosta Písku Luboš Průša.

Podle svých možností pomáhají partnerská města také vyplavenému Českému Krumlovu. Podle starosty Václava Prince se sice téměř všechna potýkají se stejnými problémy, protože je povodně neušetřily, ale pomáhají například zajišťovat vysoušeče. Na konci září by se mělo uskutečnit setkání zástupců partnerských měst Českého Krumlova, na kterém navíc perla jihočeské architektury pravděpodobně získá finanční příspěvek. Podle Prince je především dojemná pomoc, která do Krumlova směřuje z Moravy. "Ozvala se téměř celá Morava, pomáhají nám materiálně i finančně, až nestačím zírat," děkuje Princ Moravanům. Podle něj Morava nyní vrací pomoc, kterou potřebovala po povodních v roce 1997.