Související články

Ministr zemědělství Miroslav Toman zažádá na středečním jednání vlády o navýšení letošního rozpočtu svého resortu o 2,1 miliardy korun. Peníze jsou určeny na odstranění škod po letošních povodních. Vyplývá to z předkládací zprávy materiálu, který je na programu nadcházející schůze kabinetu. Celkové škody, které vodní živel napáchal na zemědělském, lesním a státním vodohospodářském majetku ministerstvo vyčíslilo na 3,28 miliardy korun. Bez posílení rozpočtu MZe o 2,113 miliary korun nebude prý odstranění povodňových škod v resortu možné, protože ani ministerstvo ani poškozené subjekty nedisponují dostatečnými finančními prostředky.

Pražské Divadlo Pod Palmovkou se neotevře na počátku příští divadelní sezony, ale pravděpodobně až v příštím roce. Důvodem jsou letošní záplavy, kvůli kterým byly poškozeny důležité technologie v suterénu budovy. Město Praha, které je zřizovatelem této scény, chce využít opravu poničeného divadla k úpravám, které by napříště velké povodňové škody eliminovaly. ČTK to řekl radní pro kulturu Václav Novotný (TOP 09). Končící ředitel divadla Petr Kracik chtěl provést nezbytné opravy tak, aby se herci mohli na scénu vrátit už od 1. října. S tím ale Praha nesouhlasí. Kracik jako ředitel divadla končí k 31. srpnu, od nové sezony bude ředitelem Michal Lang. Ten se zatím nechce k začátku sezony příliš vyjadřovat. Podle něj má Palmovka v říjnu v plánu 18 představení včetně zájezdů. Nevyloučil přitom, že by soubor mohl hrát i jinde než na domovské scéně.

Ministr zemědělství úřednické vlády Miroslav Toman chce v čele úřadu dořešit situaci zemědělců zasažených nedávnými povodněmi. Rád by též dokončil společnou zemědělskou politiku a zavedl přísnější kontrolu potravin. Jako další ze svých priorit označil snížení počtu vedoucích zaměstnanců v resortu. Tomana do úřadu jako jednoho z posledních ministrů uvedl předseda úřednické vlády Jiří Rusnok.

Letošní povodně způsobily v resortu zemědělství škody za 3,56 miliardy korun. Aktualizovaný odhad sdělil končící ministr Petr Bendl (ODS). Nejvíce škod, 2,2 miliardy korun, je na vodohospodářském majetku. Škody v zemědělství dosáhly 1,04 miliardy korun. Státní podnik Lesy České republiky, který obhospodařuje polovinu lesů v zemi, odhadl škody na svém majetku na 220 milionů korun. Na vodovodech a kanalizacích způsobila voda poškození za 100 milionů korun. Voda podle MZe zaplavila celkem 48.219 hektarů zemědělské půdy, z toho 28.500 hektarů luk. Dále byli nejvíce poškozeni pěstitelé ozimé pšenice, řepky, kukuřice na zrno či jarního ječmene. Budoucí ministr zemědělství Miroslav Toman v závěru minulého týdne kritizoval údajné průtahy v podporách pro zemědělce poškozené záplavami. Zpoždění podle něj znevýhodňuje české farmáře proti konkurenci v okolních zemích.

Pojišťovny v Česku v souvislosti s velkou vodou z počátku června evidují 38.900 nahlášených pojistných událostí za 6,7 miliardy Kč. Podle jejich odhadu naroste objem škod na 8,1 miliardy Kč. Uvedla to mluvčí České asociace pojišťoven Marcela Kotyrová. Likvidátoři pojišťoven již drtivou většinu škod prohlédli a vyplatili klientům za ně stovky milionů korun. V pojištění obyvatel vzniklo podle údajů asociace 33.600 pojistných událostí za 1,87 miliardy Kč. V podnikatelském pojištění to bylo 5300 škod za celkem 4,8 miliardy Kč.

Měsíc od záplav se na sbírkových kontech českých humanitárních organizací shromáždilo kolem 60 milionů korun, přispívali lidé i firmy. A částka se zřejmě bude ještě zvyšovat, řekl koordinátor humanitární pomoci společnosti ADRA Josef Koláček. Pomoc ADRA koordinuje hlavně s organizacemi Člověk v tísni, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické (ČCE) a Český červený kříž. Společně pomáhají 2500 vyplaveným domácnostem, jejichž obnova potrvá dlouho. Koláček poukázal na propad peněz ve sbírkách v porovnání s rokem 2010, kdy humanitární organizace evidovaly přes 70 milionů korun, přičemž zasažených domácností bylo 1200. Podle zástupců organizace ADRA však byla impozantní práce záchranářů, ale i vlna solidarity, vzájemná pomoc a vůle lidí přispět k odstraňování následků škod. I když lidé byli záplavami zaskočeni, situaci podle psychologů zvládali lépe než v roce 2002 nebo 2010.

Měsíc po záplavách se výše povodňových škod na silnicích a železnicích vyšplhal na 3,7 miliardy korun. Téměř 1,6 miliardy z této částky požadují na opravu silnic druhých a třetích tříd jednotlivé kraje, 750 milionů žádá Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) na rekonstrukce železničních tratí a zhruba 1,2 miliardy korun požadují obce na opravy místních komunikací. Vyplývá to z materiálu ministerstva dopravy, který má ČTK k dispozici. Celkem má úřad na pokrytí škod k dispozici 4,3 miliardy korun. Největší množství peněz požaduje na opravy silnic Středočeský kraj. Ten odhadl výši škod na silnicích přes tři čtvrtě miliardy korun, 350 milionů z této částky už dříve schválilo ministerstvo dopravy, které finance na odstraňování povodňových škod rozděluje. Přes 154 milionů korun na škodách vykázal Liberecký kraj a téměř 95 milionů požaduje Jihočeský kraj. O zhruba 386 milionů korun požádala dopravní resort na pokrytí povodňových škod Praha. Silnice ve správě hlavního města jsou vedené v kategorii místních komunikací, jejich oprava tak bude financovaná ze stejného balíku peněz jako místní komunikace ve správě obcí, na které je k dispozici zhruba miliarda korun.

Státní zámek Veltrusy na Mělnicku odhaduje škody po povodních na zhruba 150 milionů korun. Červnové povodně by ale neměly dramaticky ovlivnit dokončení celkové rekonstrukce, která se plánuje do konce roku 2014. ČTK to řekl zámecký kastelán Pavel Ecler. Zámek je však v těchto dnech pro veřejnost uzavřen. Stromy v zámeckém parku, který patří k nejvýznamnějším historickým parkům v Čechách, totiž po silných deštích začaly padat a ohrožovaly by zdraví návštěvníků. Hlavní budovu ani většinu budov tentokrát voda nezasáhla. Barokní zámek z počátku 18. století se po povodních v roce 2002 opravuje. Rozpočet na hrubé stavební práce hlavní budovy je 40 milionů korun. Zámecký park ve Veltrusích patří k nejvýznamnějším historickým parkům v Čechách. Jde o okrasný statek, proslulý svou kompozicí s řadou vzácných dřevin.

Hladina Labe v Děčíně před polednem klesla pod první povodňový stupeň. I v dalších částech Ústeckého kraje jsou řeky již v normálu, vyplývá z údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Děčíně mají bdělost po dosažení čtyř metrů, pod tuto hranici se dostalo Labe v 11:20 a nadále mírně klesá. V poledne byla řeka na 394,5 centimetru. Po vydatných srážkách v tomto týdnu Labe v Děčíně kulminovalo ve čtvrtek na 546 centimetrech. Nenaplnily se tak středeční předpovědi, podle nichž měla řeka překročit třetí povodňový stupeň, ten nastává při 560 centimetrech. I tak voda zatopila silnici do Dolního Žlebu.

Česko chce na nynějším summitu Evropské unie prosadit, aby bylo možné využívat peníze z evropských fondů nejen na odstraňování následků povodní, ale i na preventivní opatření. V Bruselu to řekl premiér v demisi Petr Nečas. "My tam chceme dát důraz i na preventivní opatření, nejenom na odstraňování následků povodní, ale například i právě na výstavbu systému hrází," prohlásil Nečas. Podle návrhu závěrů summitu by měly být pro oblasti postižené povodněmi uvolněny peníze ze strukturálních fondů EU, fondu soudržnosti a fondu solidarity. "Zároveň chceme, aby bylo možné flexibilněji využívat prostředky z evropských fondů, protože ledaskde se to financování logicky v důsledku povodní zpozdilo," řekl dále český premiér. Podle něj Česku jde o možnost pružnějšího přesouvání prostředků mezi jednotlivými operačními programy. Nečas už ve čtvrtek při příjezdu na summit řekl, že peníze by měly směřovat do obnovy infrastruktury v postižených oblastech a na podnikání a zaměstnanosti, protože velká voda zasáhla řadu firem.