Související články

Celkové škody po povodni přesáhly v Libereckém kraji 6,5 miliardy korun. Sečteny jsou už škody ve většině z 80 postižených měst a obcí. Nedodalo je jen devět obcí, mezi nimi jsou ale i ty nejvíce postižené jako Hrádek nad Nisou, Chrastava nebo Bílý Kostel. Dá se proto odhadovat, že celkové škody nakonec dosáhnou zhruba 7,3 miliardy korun. Po jednání krizového štábu to novinářům řekl liberecký hejtman Stanislav Eichler. Kompletní vyčíslení škod musí kraj dodat ministerstvu financí do týdne. Bleskové povodně, které před měsícem postihly Liberecký kraj, si vyžádaly pět lidských životů a způsobily miliardové škody. Voda bezprostředně zničila sedm domů, hlavně v Raspenavě a Heřmanicích. Dalších 32 domů muselo být strženo a ještě 23 jich demolice čeká.

Severní Čechy zasáhly na začátku srpna ničivé povodně, které způsobily značné škody zejména na Liberecku a Děčínsku. V obou regionech byl vyhlášen stav nebezpečí. Zatímco na Děčínsku tento stav skončil už před dvěma týdny, na Liberecku se tak stalo o nedělní půlnoci.

V Libereckém kraji stále pokračuje sčítání škod po bleskové povodni, která kraj zhruba před měsícem zasáhla. Dosud je sečteno 50 zasažených obcí z celkového počtu 79 a částka se již vyšplhala na 5,38 miliardy korun. Nejsou v ní ale ještě započítány některé z nejpostiženějších obcí, například Frýdlant, Hrádek nad Nisou nebo Chrastava. ČTK o tom informovala mluvčí kraje Květa Šírová. Právě v Chrastavě začne od pátku pomáhat s odklízením škod zhruba 30 odsouzených z nejlehčích nápravných zařízení. V kraji již vězňů pracuje asi 70, pomáhají například v Dětřichově, Černousích, Raspenavě a Hrádku nad Nisou. Pro obce je to velká pomoc poté, co se z oblasti pomalu začínají stahovat vojáci a hasiči. Armáda ČR má v tuto chvíli v Libereckém kraji nasazeno 153 vojáků s 82 kusů těžké techniky. "Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje stále zajišťuje v Heřmanicích, Višňové a Raspenavě mimořádnou službu ve svých mobilních stanovištích. Tato služba bude v postižených oblastech fungovat až do ukončení stavu nebezpečí, který platí do neděle 5. září," řekl hejtman Stanislav Eichler.

Povodňová situace v Moravskoslezském kraji a na Valašsku se po ranním růstu hladin ve středu odpoledne uklidnila a voda začala postupně opadávat. Stav ohrožení, který ráno platil na čtyřech místech, vodohospodáři už mohli odvolat. Odpoledne se také podařilo zprůjezdnit trať mezi Domašovem nad Bystřicí a Hrubou Vodou, kterou v úterý přerušil sesuv půdy. Český hydrometeorologický ústav však pro sever Moravy předpověděl další déšť, platí zde povodňová pohotovost. Podle ústavu hrozí povodně v Moravskoslezském kraji, zejména na Frýdecko-Místecku a Karvinsku, až do čtvrtečního dopoledne. Na riziko povodní se musí připravit i ve Zlínském kraji a na jižní Moravě.

Hladiny vodních toků na Valašsku po intenzivních deštích odpoledne kulminovaly, vodohospodáři očekávali už jen vzestup řeky Moravy. Vydatný déšť a silný vítr sužovaly region od úterka, hasiči vyjížděli k více než čtyřiceti událostem. Žádný vodní tok nedosáhl stavu ohrožení, stupně povodňové aktivity ale nadále na některých řekách platí. Už ráno se uklidnila situace na Stěnavě v Otovicích na Náchodsku, kde byl v noci třetí stupeň.

Vytrvalé deště, které druhý den sužují Beskydy, zvedají v Moravskoslezském kraji hladiny řek. Na řece Stonávce v Hradišti na Karvinsku a na Petrůvce v Petrovicích u Karviné už vodohospodáři vyhlásili třetí stupeň povodňové aktivity, tedy ohrožení. Na několika dalších místech platí první či druhý povodňový stupeň. ČTK o tom informoval Jindřich Vaněk z Povodí Odry s tím, že voda zatím nikde neohrožuje lidská obydlí. "Stále ale hustě prší a prognóza není dobrá. Některými místy může protéct až desetiletá voda. Očekáváme vzestup hladin v celém povodí. Kulminace toků by měla nastat ve středu dopoledne," uvedl Vaněk s tím, že pokud se předpovědi naplní, voda bude lokálně ohrožovat i domovy lidí. V Jeseníkách a Beskydech má do rána napršet 20-60 litrů na metr čtvereční, v Moravskoslezském kraji hrozí podle ČHMÚ extrémní srážky a záplavy.

Česká republika bude žádat o peníze z evropského fondu solidarity na pomoc s likvidací škod, které vznikly v Libereckém a Ústeckém kraji během srpnových povodní. Premiér Petr Nečas (ODS) řekl, že škody zatím dosáhly asi 6,5 miliardy korun, což Česko neopravňuje k automatickému čerpání z fondu EU. Česká vláda proto začne jednat o společné žádosti se Saskem a Polskem, které také záplavy postihly. Hranice pro čerpání z fondu představuje 21 miliard korun. O systémové pomoci postiženým českým regionům vláda rozhodne do konce září na základě materiálu, který připravuje ministerstvo pro místní rozvoj. Nečas zopakoval, že na okamžitou pomoc už kabinet vyčlenil 80 milionů korun, na opravu státních silnic a železnic dalších 665 milionů korun. Zvláštní pomoc slíbila vláda i zemědělcům.

Časové omezení tzv. povodňové daně pouze na jeden rok by bylo rozumné a nerušilo by konstrukci státního rozpočtu na rok 2011. V diskusním pořadu České televize to řekl ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Premiér Petr Nečas (ODS), který měl původně k tomuto plánu výhrady, by na stokorunovou povodňovou daň byl ochoten přistoupit, ale právě jen na rok. V minulých dnech si Kalousek a Nečas kvůli "povodňové stokoruně" v médiích vyměnili ostré výroky na svou adresu. Ministr Kalousek chce začátkem příštího roku předložit zcela nový zákon o daních z příjmů, který by měl platit od 1. ledna 2012.

Přednostním vyplacením dotací chce stát pomoci povodněmi postiženým zemědělcům. Další pomoc má být prostřednictvím Pozemkového fondu například odkladem splátek nájmu z pronajaté půdy. Na výstavě Země živitelka to řekl premiér Petr Nečas. Pozemkový fond zároveň uhradí náklady na odstranění naplavenin na pozemcích ve vlastnictví státu, které jsou kvůli povodním výrazně poškozeny. První odhad ministerstva mluví o 150 hektarech takto znehodnocené půdy, což představuje náklady ve výši zhruba čtyř milionů korun. Srpnové přívalové deště a následné záplavy nejvíce zasáhly Liberecko. Tamní zemědělci odhadují škody na více než 100 milionů korun.

Premiér se na agrovýstavě zúčastnil zahájení dožínek. Agrární komora původně zvažovala, zda je vůbec uspořádá, protože sklizeň je kvůli deštivému počasí výrazně zpožděna. V pondělí bylo v celé zemi sklizeno zhruba 67 procent polí s obilím, loni to bylo v téže době přes 90 procent. Nakonec se dožínky jako oslava sklizně na českobudějovickém výstavišti konaly. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby jsou letos výjimečné, a to právě tím, že není sklizeno. Produkce obilí bude kvůli počasí oproti loňsku podle komory nižší o 20 procent a ztrátu zemědělců odhaduje na sedm miliard korun. Nečas novinářům řekl, že doufá, že ztráty kvůli horší sklizni zemědělcům aspoň částečně vykompenzují zvyšující se ceny obilí. Výpadek výnosu bude v České republice u obilnin kolem 20 až 25 procent, uvedl.

Premiér Petr Nečas (ODS) v rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) řekl, že je ochoten souhlasit s takzvanou povodňovou daní ve výši 100 korun, ale jen na jeden rok. Na trvalé zvýšení daní prý nepřistoupí. K plánu ministerstva financí na získání peněz na protipovodňová opatření a na odstraňování škod po záplavách snížením slevy u daně z příjmu má Nečas výhrady. Poukazuje přitom na předvolební slib nezvyšovat přímé daně. To ale vyvolalo bouřlivou reakci především ze strany ministra financí Kalouska, který zpochybňování plánu označil za naprosto nepřijatelnou koaliční praxi. Předsedové koaličních stran se podle něj na povodňové dani už dohodli, to ale Nečas popřel. V HN spory označil za dětské nemoci koalice. "Procházíme takovými koaličními spalničkami," uvedl v novinách. "Dovedu si představit, že to s hlubokou a pokornou omluvou veřejnosti uděláme maximálně jednorázově a na příští rok," řekl HN Nečas.

Expremiér Mirek Topolánek pracuje pro energetické společnosti, jedná s bankami i s ropnými firmami. A bez obalu říká, že mu v byznysu velmi pomáhají kontakty z politiky, píše na úvod rozhovoru s ním Mladá fronta Dnes.