Související články

Sněmovna s největší pravděpodobností schválí ústavní novelu, díky níž se budou moci na jižní Moravě drobně změnit české hranice s Rakouskem. Poslancům to doporučil jejich zahraniční výbor. Výměna se bude týkat pozemků u Břeclavi a Lanžhotu, důvodem jsou protipovodňová a vodohospodářská opatření. Změny hranic si vyžádala výstavba pravobřežní hráze a průkopů na řece Dyji; příslušné stavební a vodohospodářské práce již byly provedeny v 90. letech. Změny se vztahují na plochu o celkové rozloze 24 hektarů. Velikost území dotčených změnou hranic je na české i rakouské straně totožná. Podrobnosti upravuje smlouva, která byla podepsána loni 3. listopadu a kterou zahraniční výbor také doporučil ke schválení. Všechny pozemky, jichž se výměna týká, vlastní státní podniky - Povodí Moravy, Pozemkový fond České republiky či Lesy České republiky.

V Česku zatím v nejbližších dnech plošné povodně v souvislosti s vyššími teplotami a táním sněhu nehrozí. A to i přesto, že sněhová nadílka v horských oblastech je letos více než štědrá. Například na Labské boudě v Krkonoších je aktuálně kolem dvou a půl metru sněhu. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ale varují, že se v Česku mohou místy objevit takzvané ledové povodně, které na řekách způsobují plovoucí kry. S dalším oteplením lze podle hydrologů předpokládat, že hladiny řek bude zvedat hlavně tající sníh. Poslední měření z počátku tohoto týdne ukázalo, že odhadované celkové množství sněhových zásob na území České republiky je asi 3,13 miliardy metrů krychlových, což představuje v průměru téměř 40 litrů na jeden metr čtvereční. Sněhová pokrývka se vyskytuje v Česku prakticky na celém území. Sníh chybí pouze v nejnižších partiích jižní Moravy a v oblastech moravských úvalů. Podle předpovědí by na mělo i nadále převládat oblačné počasí, s denními teplotami kolem nuly, počátkem příštího týdne pak až kolem pěti stupňů. Noční teploty klesnou v průměru k minus pěti stupňům. Na horách lze i příští týden očekávat další sněhové přeháňky.

Rok 2011 byl z hlediska živelních škod klidnější než předloňský rok, který ale byl nejhorší od roku 2002, kdy zemi zasáhly katastrofické záplavy. Pojišťovny za minulý rok evidovaly následkem rozmarů počasí desetitisíce pojistných událostí za celkem několik miliard korun. Zatímco loni řádily především vichřice, blesky a přívalové deště, v roce 2010 to byly povodně, kroupy a tíha sněhu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími domácími pojišťovnami.

Povodí Vltavy začalo se stavbou protipovodňových opatření na Jiráskově nábřeží v Českých Budějovicích. Ta budou chránit okolí Vltavy proti pětisetleté povodni, která tu způsobila značné škody v roce 2002. Jedná se o protipovodňovou betonovou bariéru, na kterou je možné ukotvit mobilní nadstavbu. Celkové náklady stavby dosáhnou téměř 72 milionů korun, řekl dnes ČTK generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala. "Nejdůležitějším úkolem právě odstartovaných protipovodňových opatření v Českých Budějovicích je ochrana více než 2300 obyvatel a území o rozloze 757.000 metrů čtverečních. Povodeň v roce 2002 zde způsobila vysoké škody na majetku města i soukromých osob," uvedl. Protipovodňová ochrana má za úkol zabránit povrchovému zaplavení území z Vltavy a také zamezit průsakům podzemní vody do chráněného prostoru v době povodně.

Společnost Povodí Odry už vykoupila zhruba polovinu objektů v části Nových Heřminov na Bruntálsku, kde má vzniknout nová přehrada, která má chránit města a obce na toku Opavy před povodněmi. Přehrada má zaplavit pět desítek budov, některé z nich ale nejsou obytné. Vykoupeno už bylo sedm z 16 obytných domů, 17 z 21 rekreačních budov a dva ze čtyř objektů určených k podnikání, řekl na tiskové konferenci v Ostravě technický ředitel Povodí Odry Petr Březina. První lidé už se z domů, které mají skončit pod hladinou vodního díla, odstěhovali do okolních obcí. Březina řekl, že lidé mají možnost zůstat i v Nových Heřminovech, kde si mohou koupit pozemky, na kterých by mohly stát nové domy. Vodní dílo by mělo být dostavěno v roce 2020.

Sobotní protipovodňové cvičení Povodeň Holešovice 2011 podle primátora Bohuslava Svobody (ODS) potvrdilo, že Praha je připravena na povodně i větší než v roce 2002, kdy voda zastavila i pražské metro. Mobilní zábrany stojící od Libeňského mostu po Stromovku přesáhly o 50 centimetrů tehdejší pětisetletou vodu. Postaveny byly za 1,5 hodiny, limit byl čtyři hodiny. V téměř kilometrové hrázi bylo odhaleno jedno slabé místo ve Stromovce, vadný sloupek, což bude opraveno. Do půlnoci bude hráz zbourána a město opět zcela průjezdné. Podjezdy Partyzánská a Jankovcova byly uvolněny už kolem poledne, stejně jako hráze blokující přímý vstup do obytných domů. "Dnešní nádherné počasí umožnilo, že nácvik probíhal naprosto v klidu a časy byly rychlejší, než jsme plánovali. Našli jsme jedno místo, které bylo technicky špatně udělané. Čili zkouška nebyla zbytečná, musíme udělat stavební úpravu, aby to pasovalo do sebe. Ty 2,5 milionu, které cvičení stojí, byly víc než dobře uplatněny," řekl novinářům Svoboda, který přijel stavbu hráze zkontrolovat.

Letošní rok je z hlediska živelních škod zatím mnohem klidnější než rok 2010. Zatímco loni pojišťovny evidovaly následkem rozmarů počasí desetitisíce pojistných událostí za miliardy korun, letos jsou to tisíce živelních škod za stovky milionů korun. Letos řádí především vichřice, blesky a přívalové deště, loni to byly povodně, kroupy a tíha sněhu. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími domácími pojišťovnami. "Letošní rok se s tím loňským pokud jde o živelní události naštěstí vůbec nedá srovnávat. Loni jsme prakticky celý rok pracovali v kalamitním režimu a když to velmi zjednoduším, tak se letos pohybujeme vždy o řád níže," řekl ČTK mluvčí České pojišťovny Tomáš Zavoral. Zima byla letos podstatně mírnější a na rozdíl od loňských ničivých záplav a povodní většího územního rozsahu je podle něj pro letošní léto typický vyšší počet lokálních letních bouřek s doprovodnými jevy jako jsou blesky, vichřice, lokální záplavy a krupobití.

Vláda bude prosazovat sjednání české výjimky z listiny základních práv EU, kterou si vyžádal prezident Václav Klaus před podpisem lisabonské smlouvy. Kabinet schválil protokol o uplatňování výjimky a pověřil ministra zahraničí, aby sjednal zakotvení výjimky do unijních smluv. Pokud jde o způsob hlasování o výjimce, vláda si k tomu vyžádá stanovisko právní služby Rady EU, která je v této věci autoritou, řekl premiér Nečas. Kabinet tedy zatím nedořešil spor o to, zda hlasování o výjimce bude spojeno s hlasováním o vstupu Chorvatska do EU. Proti výjimce se staví ČSSD, která si ale přeje vstup Chorvatska. Podle právní analýzy ministerstva zahraničí by se o výjimce mělo hlasovat zvlášť. Z právních důvodů není možné připojit výjimku ke smlouvě o chorvatském členství v unii, vyplývá z právní analýzy ministerstva zahraničí. Nečas ale chtěl hlasování o obou tématech spojit.

Vláda schválila vznik funkce státního tajemníka pro EU, řekl novinářům premiér Petr Nečas (ODS). Ministrovi zahraničí Karlu Schwarzenbergovi (TOP 09) se zřízení této funkce nelíbí; TOP 09 žádá koaliční smírčí řízení. ODS návrh předložila minulý týden, tedy v době, kdy se ministři TOP 09 neúčastnili jednání vlády. Podle Nečase zřízení takové funkce plyne z uzavřené koaliční smlouvy. Premiér také dříve zdůrazňoval že potřebuje mít aparát, který bude koordinovat evropská témata pro vyjednávání s Bruselem, z nichž mnoho je ekonomických. Šéf diplomacie a předseda TOP 09 to však odmítal a zdůrazňoval, že by tak "zadními dvířky" mohlo vzniknout nové ministerstvo pro evropské záležitosti.

Vláda schválila návrh priorit, na které bude chtít Česko po roce 2013 použít peníze z evropských fondů. Po schůzi kabinetu to řekl premiér Petr Nečas. Finance z Evropské unie mají pomoci například zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky a rozvoji páteřní infrastruktury. Dalšími oblastmi, které bude chtít Česko z evropských peněz v období 2014 až 2020 podpořit, jsou kvalita a efektivnost veřejné správy, sociální začleňování, boj s chudobou a systém péče o zdraví a integrovaný rozvoj území. Objem prostředků v evropských fondech bude záviset na podobě rozpočtu EU po roce 2013. Je totiž prý pravděpodobně, že příští rozpočtové období 2014 až 2020 bude poslední, kdy Česko z Bruselu víc peněz získá, než do unijní pokladny odvede.

Vláda nesouhlasí se zavedením takzvané daně z finančních transakcí, kterou navrhují některé země Evropské unie. Po jednání vlády to řekl premiér Nečas. Dodal, že kabinet má podporu České národní banky. Podle premiéra by šlo o průlomový moment, protože případný souhlas s poplatky za bankovní transakci by de facto vedl k zavedení prvních evropských daní. Plán na zavedení kontroverzní daně z finančních transakcí podporují Francie a Německo. Proti navrhované dani ostře vystoupila například Británie a řada evropských bank, podle nichž tato daň nebude mít na stabilizaci trhů žádný vliv. Česká vláda také nepodporuje harmonizaci přímých daní v rámci EU. Přímé daně jsou podle Nečase důležitým prvkem konkurenceschopnosti jednotlivých států.

Vláda schválila věcný záměr zákona o úřednících a zaměstnancích veřejné správy z dílny ministerstva vnitra. Norma má v budoucnu nově upravit zaměstnanecké vztahy a také sjednotit právní úpravu pro úředníky samospráv i státu, aniž některé z nich zvýhodní. Nová úprava má podle záměru předkladatele zajistit profesionálnější, stabilnější a prostupnější veřejnou správu, určit hranice mezi politicky obsazenými a úřednickými místy a odpolitizovat výkon veřejné správy. Zákon by měl také umožnit uplatnění ve veřejné správě odborníkům ze soukromého sektoru nebo akademické sféry. Pro úředníky v regionech nyní platí zákon o úřednících územních samosprávných celků, pro státní úředníky v minulosti vznikl služební zákon. Účinnosti ale nabylo jen několik jeho ustanovení, plná účinnost byla opakovaně odkládána.

Kabinet podle očekávání odmítl návrh zákona o Národním parku Šumava, který připravilo zastupitelstvo Plzeňského kraje. ČTK o tom informoval zdroj obeznámený s jednáním kabinetu. Ministerstvo životního prostředí spolu s regionálními politiky i vědci chystá vlastní návrh zákona o Šumavě, kde v létě spory o způsob boje s kůrovcem vyústily v blokády těžby napadených stromů u Modravy. Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) se v polovině září plánuje už podruhé sejít s krajskými politiky, starosty a vědci a dál pracovat nad formulací kompromisního návrhu zákona o Šumavě. Před týdnem se tento kulatý stůl shodl, že Národní park Šumava by měl v budoucnu místo padesátičlenné rady vést jen devítičlenný výbor. Zákon má počítat také se zónami na cestě k režimu co nejbližšímu přírodním procesům.

Zemědělci, kterým loni záplavy způsobily škody, dostanou od státu na jejich odstranění dalších 21 milionů korun. Návrh ministerstva zemědělství schválila vláda. MZe počítá s převodem peněz z všeobecné pokladní správy. Částka potřebná na odstranění škod, které na zemědělském majetku způsobily záplavy loni v květnu a červnu, byla vyčíslena na celkem 234,6 milionu korun. Z toho zhruba 86 milionů korun bylo vyčleněno předchozími usneseními vlády.

Pracovníci Národního technického muzea oznámili, že končí s vysoušením svých archiválií, které od záplav z roku 2002 ležely zmrazené. Poslední z nich byly v těchto dnech zpracovány a vysoušení posledního balíku se odehrálo veřejně za účasti ministra kultury Jiřího Bessera. Zúčastnil se ho také kolega Vilém Faltýnek...

Zaplavené zahrady, sklepy, ale i dva rodinné domy za sebou zanechal vydatný přívalový déšť, který se v sobotu v podvečer během hodiny hned dvakrát přehnal nad obcí Všechovice na Přerovsku. Hasiči na místě odčerpávali vodu a pomáhají s odklízením nánosů bahna. Vodu čerpali po dešti také na několika místech v Přerově. ČTK to potvrdil krajský mluvčí hasičů Zdeněk Hošák. Ve Všechovicích kvůli přívalovému dešti v srpnu zasahují již podruhé.