Související články

Desáté výročí tragických povodní si Pražané připomenou při sobotním cvičení výstavby protipovodňových hrází v centru Prahy. Mobilní zábrany vyrostou na pravém břehu Vltavy od Žofína až po nemocnici Na Františku. Cvičení omezí automobilovou a tramvajovou dopravu. Motoristé neprojedou po Masarykově, Smetanově a Dvořákově nábřeží. Uzavřeny budou i některé přilehlé ulice. Cestující MHD musí počítat s tím, že tramvajové linky číslo 17 a 18 pojedou po jiné trase a autobus číslo 207 bude končit u nemocnice Na Františku. Rozvodněná Vltava v srpnu před deseti lety zatopila několik čtvrtí a evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Pod vodou skončily stanice metra, část zoologické zahrady, voda poškodila řadu staveb a památek. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun. Protipovodňový systém se v Praze začal připravovat v roce 1997. Tvoří jej zemní valy, betonové stěny a mobilní hrazení. Opatření jsou v metropoli téměř hotova, zbývá dokončit a zkolaudovat stěnu ve Velké Chuchli. Celková délka bude po dokončení 19,255 kilometru, z toho 6,925 kilometru měří mobilní hráze.

Ani v případě třetího povodňového stupně nemusí být přerušen provoz v pražském metru, mohou se uzavřít například jen místa a zařízení, která jsou nejníže položena. Při prohlídce protipovodňových opatření ve stanici metra Křižíkova to řekl šéf ochranného systému metra Petr Kysilko. První opatření, která ale běžní cestující nepoznají, se v metru dělají při druhém povodňovém stupni. Třetí povodňový stupeň je nejvyšším stupněm povodňové aktivity. Nastane v případě, kdy protéká Vltavou v pražské Chuchli 1500 metrů krychlových vody za sekundu, což je zhruba desetinásobek normálního průtoku. Při povodních v roce 2002 protékalo Vltavou přes 5000 metrů krychlových za sekundu. Pražské metro, které před deseti lety zasáhla ničivá povodeň, před velkou vodou chrání kromě zábran a hrazení na povrchu také tlakové uzávěry v tunelech a chodbách, těsnění kabelových průchodek či čerpací stanice ve stanicích. Povodeň v roce 2002 zaplavila 18 z tehdejších 51 stanic pražského metra.

Historii záplav v hlavním městě mapuje kniha z edice Zmizelá Praha nazvaná Povodně a záplavy. Sestavila ji Pavla Státníková, hlavní kurátorka Muzea hlavního města Prahy. Kniha mapuje katastrofy způsobené rozvodněnou Vltavou od nejstarších dob po ničivé povodně v roce 2002, k jejichž desátému výročí vychází. Dvousetstránkovou publikaci z nakladatelství Paseka doprovází přes 200 fotografií. První zmínka o záplavách na území Prahy se objevuje již v Kosmově kronice, velká voda se vracela do města s železnou pravidelností po celý středověk a novověk. Nejstarší zprávy o povodních se zachovaly díky kronikářským zápisům; později se začaly objevovat přesnější záznamy počasí a průběhu katastrof. Z pražských povodní z let 1890, 1920 a 1940, kterým je vedle těch posledních z roku 2002 věnován v knize největší prostor, se zachovalo mnoho unikátních snímků, které dokumentují jak řádění vodního živlu v Praze, tak proměny hlavního města.

V nadcházejících dnech si připomeneme desetileté výročí od mohutných záplav, které v srpnu 2002 postihly Českou republiku. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 to byla nejrozsáhlejší přírodní katastrofa novodobé české historie. Svým rozsahem překonala i dosud největší povodeň z roku 1845.

Třináctitisícovou Jaroměř na Náchodsku chrání před povodněmi nové hráze za 147 milionů korun. Odolat by měly přívalu stoleté vody. Dosud bylo město chráněno nejvýše před pětiletou vodou, uvedla při dnešním oficiálním ukončení stavby mluvčí stavební firmy BAK Vladimíra Baťková. Poslední velká povodeň Jaroměř zasáhla na jaře 2000, kdy rozvodněné Labe ve městě napáchalo škody za více než 300 milionů korun. Stavba hrází trvala téměř tři roky. Kolem Labe vznikly nové zemní hráze, železobetonové zdi, mobilní stěny. Stavbaři také rekonstruovali stavidlový jez a postavili na něm rybí přechod. V celém povodí horního Labe šlo v posledních deseti letech do protipovodňové ochrany asi 390 milionů korun.

Špinavá voda zaplavila při povodních před deseti lety i depozitáře karlínské Invalidovny a promáčela fotografie, knihy, časopisy, plány, výkresy, modely a stovky dalších sbírkových předmětů o celkovém objemu 200 kubických metrů. Skončily v mrazírnách; jinak by je plísně a hnilobné bakterie nenávratně zničily. Záchrana trvala devět let, celkové náklady na vysoušení přesáhly 25 milionů korun. Poslední zamražený balíček archiválií rozebrali k vysušení v Národním technickém muzeu (NTM) právě před rokem. Vltavská voda v roce 2002 zaplavila přízemí barokní budovy do výše tří metrů. Cesta k záchraně archivů průmyslového dědictví a architektury NTM nebyla podle jeho ředitele Karla Ksandra snadná ani levná. "Tragická očekávání se nenaplnila, bohatství architektonického a leteckého archivu či dalších exponátů včetně trojrozměrných bylo zachováno," řekl Karel Ksandr ČTK. Stalo se tak díky unikátnímu vysoušecímu pracovišti muzea. Podle Karla Ksandra šlo o boj s časem; mokré archiválie bylo nutno v čisté vodě opláchnout od hrubých nečistot a obalit fólií. Balíky se na paletách odvážely do mrazíren v Mochově a v Kladně, kde je šokové zamražení na minus 25 stupňů Celsia stabilizovalo. Na minimálních ztrátách ve výši dvou až tří procent mají podíl ruční práce a individuální přístup ke každému dokumentu. Z vlhkých fotografií se pořizovaly digitální kopie, zatímco tištěné materiály se prokládaly savými papíry a netkanou textilií.

Koaliční vláda Petra Nečase z ODS podle očekávání ve středu odolala v Poslanecké sněmovně i čtvrtému pokusu opozice o vyslovení nedůvěry. V úterý uplynulo 20 let od chvíle, kdy Slovensko dalo najevo, že se chce podruhé v historii vydat na cestu k samostatnosti. Česká věda ztratila jednoho ze svých nejznámějších členů. Ve věku 75 let v pondělí zemřel český chemik světového významu Antonín Holý.

Kejdová nádrž se protrhla v zemědělském družstvu Senička na Olomoucku. Asi 400 metrů krychlových kejdy, tedy tekutého statkového hnojiva, směsi výkalů hospodářských hnojiv a zbytků krmiv s podílem vody, unikla do říčky Blaty. U ekologické havárie zasahují od noci na pátek pracovníci Povodí Moravy, informovala dnes ČTK mluvčí podniku Gabriela Tomíčková. Povodí Moravy havárii řešilo zvyšováním průtoků a ředěním vody z vodní nádrže Vilémov a ředěním vody v jezových zdržích v Těšeticích a Olšanech.

Deště v sobotu v podvečer znovu zvedají hladiny řek na Děčínsku. Přestože zdaleka nejsou tak intenzivní jako v noci, na Mandavě znovu platístav ohrožení. Stoupají i další toky, ale nijak dramaticky. Déšť není tak intenzivní, podle informací Českého hydrometeorologického ústavu jsou maximální hodinové srážky kolem deseti milimetrů. Povodí je už ale nasycené a hladiny tak budou při deštích dál stoupat. I noční bouřka postihla hlavně Děčínsko a také Litoměřicko. V Pekařské ulici na předměstí Litoměřic spadla část cihlového štítu střechy starého domku na dvě zaparkovaná auta. Na místo byl povolán statik, který nařídil demolici. Dvě hodiny po sobotní půlnoci museli hasiči evakuovat kvůli rozvodněnému potoku dětský tábor u Dolní Chřibské, děti už přitom preventivně evakuovali i předešlou noc.

Vydatné srážky, které večer a v noci zasáhly Česko, nejvíce postihly Klatovsko. V Sušici a Klatovech zasedala povodňová komise. Bleskové povodně zasáhly desítky domácností v několika obcích. Hasiči vyjížděli k první události spojené s povodní v úterý po 20:00, do rána absolvovali na 90 výjezdů. Během noci evakuovali celkem 129 osob, domácí i hospodářská zvířata, řekla mluvčí krajských hasičů Pavla Jakoubková. Situace je nyní pod kontrolou a hasiči se budou věnovat zejména čerpání vody. Odstraňování následků potrvá několik dní. Po půlnoci byl třetí stupeň povodňové aktivity na Šumavě na Křemelné ve Stodůlkách či na Otavě v Sušici. Kolem 7:00 byl druhý povodňový stupeň na Ostružné u Kolince, na Křemelné voda klesla na první stupeň, ten byl i na Otavě u Sušice a na Úslavě v Prádle. V Mochtíně zřejmě nepřímo v důsledku záplav zemřela žena. Bouře se silným deštěm v úterý odpoledne a večer v hradeckém kraji také zaplavila sklepy, garáže a silnice. Nejvíce postižené bylo Hradecko a Náchodsko, kde hasiči zasahovali u asi 110 událostí.