Související články

Některé pražské kulturní instituce, které ohrozila povodeň, se začínají znovu otevírat návštěvníkům. Ty více postižené ale budou pravděpodobně zavřené ještě dlouho. Patří k nim Divadlo pod Palmovkou, Muzeum Kampa, Trojský zámek nebo Klementinum. Část muzeí a galerií zůstává uzavřená preventivně. Zaplaven byl také suterén budovy Mánesa, která se rekonstruuje. Ode středy je pro veřejnost znovu zpřístupněné Uměleckoprůmyslové muzeum sídlící u Palachova náměstí, Židovská obec v Praze také znovu zpřístupnila Staronovou synagogu, která byla preventivně uzavřena od neděle. Národní galerie zatím nechává do odvolání preventivně uzavřený Anežský klášter a Valdštejnskou jízdárnu. Uzavřené zatím zůstává i Klementinum, které ohrožuje spodní voda, stejně jako jiné historické stavby na Starém Městě. Do Muzea Kampa se zatím není možné podívat, jaké škody v něm voda napáchala, protože je za povodňovou zdí. Záleží na tom, kdy hladina klesne, řekla Jana Pelouchová z muzea. Galerie hlavního města Prahy také přesně neví, co všechno voda napáchala v areálu Trojského zámku. Přízemí je ale zatopeno stejně jako park.

V Děčíně se utrhly dva prázdné plynové zásobníky, které patří soukromé firmě. Dvanáctitunové nádrže na technický plyn se po Labi dostaly na německé území, kde se je saské policii za pomoci vrtulníku podařilo zachytit poblíž pohraničního města Bad Schandau. Než se tak stalo, spustily kvůli nim saské úřady v polabských městech na německé straně varovné sirény. Nádrže patří podle mluvčí děčínského magistrátu Markéty Lakomé firmě Chart Ferox, která se zabývá výrobou zařízení na skladování a transport zkapalněných technických plynů. "Byly dobře zajištěné, přesto se utrhly," uvedla. Úřad Saského Švýcarska v Pirně oznámil, že se utrhly celkem tři zásobníky, jeden se ale prý českým hasičům podařilo zachytit. Dementoval také prvotní zprávy, že nádrže jsou plné plynu a hrozily explozí.

Vodohospodáři posunuli předpověď kulminace Labe v Ústí nad Labem na noc na čtvrtek. Zároveň nepatrně upřesnili výšku hladiny, která by mohla dosáhnout 11 metrů. Protipovodňové stěny ve čtvrti Střekov voda překonala a zaplavila sklepy, garáže a nábřežní restaurace. Zalité bylo ve středu večer střekovské nábřeží i nábřeží u centra města, voda byla v odbavovací hale hlavního nádraží a na křižovatce Předmostí. Kvůli tomu přestaly jezdit trolejbusy a dopravní podnik zavedl náhradní autobusovou dopravu. Opuštěné objekty hlídali strážníci a státní policie i 60 těžkooděnců. Evakuovaných lidí je v různých částech města asi 3700 lidí. Ubytování v evakuačních centrech využilo zatím asi 210 lidí. Přerušeny jsou dodávky tepla do několika míst v centru a bez tepla je i čtvrť Střekov.

V Ústeckém kraji bylo dosud evakuováno skoro 11.000 lidí, povodeň tu zasáhla víc než 50 obcí. Řeka v Ústí nad Labem stagnuje na 10,65 metru. Podle posledních informací krajského krizového štábu povodeň dosud zasáhla osm obcí z Děčínska, šest z Ústecka, 18 z Litoměřicka, pět z Lovosicka, 13 z Roudnicka a dvě z Lounska. Podle hlášení síťařů je v kraji bez elektrické energie 7500 odběratelů a uzavřeno muselo být 1900 hlavních uzávěrů plynu.

Radnice jednotlivých městských částí zahajují finanční i materiální sbírky pro lidi postižené velkou vodou. Některé z nich sbírají úklidové pomůcky, jiné dají peníze. Radnice Prahy 3 chce také vyčlenit z rozpočtu peníze, které věnuje vodou poničené zoologické zahradě. Praha 1 zatím vyčlenila na likvidaci následků povodně jeden milion korun. Peníze půjdou na úklidy, sanace a menší opravy. Finanční pomoc, ale i čistící a desinfekční prostředky nabízí pátá městská část. Na jednání zastupitelstva 20. června navrhne vedení Prahy 5 vyčlenit 40 milionů korun k odstranění škod. Neziskovým organizacím je radnice připravena poskytnout 50 tisíc, drobným podnikatelům pak poloviční částku. Zoologické zahradě pomůže s odstraněním škod radnice Prahy 3. Příští týden na jednání zastupitelstva vyčlení peníze, které zahradě poskytne. Přesnou částku radnice zatím nechce říct. Na chystaném pivobraní příští týden pak chce vybírat dary a peníze pro zoo. Povodňová komise Prahy 4 od středy 5. června zahájila materiální sbírku na pomoc občanům zasažených povodní.

Zatopeno bylo až 80.000 hektarů zemědělské půdy, řekl prezident Agrární komory Jan Veleba. To by odpovídalo téměř dvěma procentům zemědělských pozemků v ČR. Podle nedokončeného monitoringu komory voda zaplavila minimálně 35.000 hektarů půdy. Z nejvíce postižených oblastí, jako jsou Litoměřicko či Děčínsko, však zatím nemají agrárníci hlášení. Škody by přesto měly být nižší než při povodni v roce 2002. Z více než 35.000 hektarů představuje přibližně 22.000 hektarů orná půda, zbytek trvalé travní porosty. Nejvíce zatopené půdy se podle něj zatím nacházelo v okrese Plzeň-Jih, na druhém místě je okres České Budějovice, třetí pomyslná příčka patří okresu Hradec Králové. Pro vodou zasažené farmy připravuje Agrární komora materiální i finanční pomoc. Odhadovat výši škod je podle Veleby předčasně.

V této chvíli není aktuální, že by ČR kvůli nynějším záplavám využila nabízenou materiální pomoc ze zahraničí, řekl po jednání vlády premiér Petr Nečas. V budoucnu je však podle něj možné, že využije třeba některou nabídku potřebné techniky. Až poté, co budou spočteny povodňové škody, se bude moci ČR obrátit na Evropskou komisi s žádostí o peníze z evropského Fondu solidarity. Právě proto, že povodeň trvá, ještě není možné vyčíslit škody a potřeby samospráv a krajů či státu. Fond solidarity Evropské unie vznikl v roce 2002 po ničivých záplavách, které tehdy postihly střední Evropu, včetně České republiky. "Evidujeme nabídky zahraniční pomoci z Polska, Slovenska, Maďarska, Německa, Lucemburska a Ruska. Prozatím jsme pomoc nepotřebovali, na druhou stranu musím říci, že likvidační práce po povodni jsou natolik rozsáhlé, že nevylučujeme, že o některé tyto nabídky požádáme. Rozhodně bude potřeba každé ruky," řekl šéf hasičů Drahoslav Ryba.

Pojišťovny zvýšily odhad povodňových škod, jsou jich desítky tisíc v hodnotě miliard korun. Nejvíce škod mají hlášeno ze středních Čech. Jde zejména o zatopené sklepy, zahradní domky a garáže, ale evidují i zcela vyplavené domy, zatopené automobily či škody zemědělců. Vyplývá to z ankety ČTK mezi největšími tuzemskými pojišťovnami. Ty již zahájily výplatu prvních škod. Například Česká pojišťovna s ohledem na aktuální situaci zdvojnásobila odhad předpokládaných škod a očekává nyní až 40.000 nahlášených škod klientů v řádech miliard korun. Nejpostiženějším regionem jsou v tuto chvíli střední Čechy, odkud je zatím hlášena více než polovina všech škod, a dále jižní Čechy a Praha.

Kvůli záplavám bylo v Česku v úterý v poledne neprůjezdných 123 úseků silnic. Silnice jsou většinou zaplavené. Uzavírky silnic se postupně přesouvají ze Středočeského kraje směrem na sever Čech do Ústeckého kraje a jejich počet mírně klesá. Vyplývá to z informací Ředitelství silnic a dálnic. U velké části plánují správci zprovoznění nebo ve středu po odchodu povodňové vlny. V Děčíně jsou uzavřeny dvě komunikace I/13 a I/62. Kvůli stavbě protipovodňové ráze byla uzavřena i silnice 1/15 v Lovosicích a v sousedních Litoměřicích musel být uzavřen Tyršův most přes Labe. Uzavřený je od rána mimo jiné 19 kilometrový úsek levobřežní silnice I. třídy číslo 30 mezi Lovosicemi a Ústím nad Labem.

Hladina řeky Kamenice ve Hřensku stoupá na úroveň 50leté vody. Extrémní stupeň nebezpečí meteorologové v obci na soutoku Labe a Kamenice vyhlašují na 275 centimetrech. Této úrovně dosáhla Kamenice podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v úterý v 16:00. Někteří lidé se z obce už evakuovali, starosta Jan Havel ale v pondělí tvrdil, že nechce nikoho nutit. Hřensko je se 115 metry nad mořem nejníže položenou obcí v České republice, kvůli své poloze na soutoku řek se s povodněmi potýká často.

Ničivé záplavy v Česku pokračují a mají další oběti. Mrtvý člověk byl nalezen v řece Malé Labe ve Strážném na Trutnovsku. Mohlo by jít o další oběť záplav, povodně si do té doby vyžádaly zřejmě sedm lidských životů. Pohřešují se dále čtyři vodáci. Hasiči už evakuovali téměř 9000 lidí. Stav ohrožení trvá zhruba na 35 místech českých řek, v Mělníku u soutoku Labe a Vltavy platí extrémní stupeň ohrožení. Z údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyplývá, že zatímco hladiny Vltavy a jejích přítoků většinou klesají a postupně se na těchto tocích snižují také průtoky, na Labi od jeho soutoku s Vltavou hladina i průtok roste. Hladina v Mělníce měla v úterý večer dostoupit 950 cm a průtok 4000 metrů krychlových za sekundu, uvedl ČHMÚ. V Ústí nad Labem se předpokládá vzestup na maxima ve středu večer, hladina by měla vystoupat na 11,1 až 11,5 metru a průtok až na 4300 m3/s. V úterý kolem 16:00 zde byla hladina skoro na deseti metech a průtok byl těsně pod 3000 m3/s. V hlavním městě je podle meteorologů Vltava po kulminaci a velmi zvolna klesá zároveň se snižováním hladiny na Berounce a také kvůli poklesu řízeného odtoku z Vltavské kaskády. Vodoměrná stanice v pražské Chuchli kolem 16:00 hlásila pětimetrovou hladinu a průtok těsně pod 3000 m3/s. Proti ranní kulminaci v Praze tak hladina klesla zhruba o 40 centimetrů a průtok téměř o 300 m3/s.