Související články

Firmy Zlínského kraje se připojily k pomoci obcím a městům v oblastech postižených povodněmi. Colorlak Staré Město nabízí bezplatně nejméně 1500 kilogramů nátěrových hmot na zničené dřevěné a kovové plochy a předměty. Desetiprocentní slevu pro postižené záplavami nabízí Železniční průmyslová stavební výroba Uherský Ostroh na pražce, prefabrikace a drobnou betonářskou výrobu. Největší český výrobce kuchyňských potřeb Tescoma Zlín od 1. září do 31. října poskytne občanům postiženým vodou 20procentní slevu na své výrobky. S opravami pěti zatopených domů v Praze 1 začne příští týden Pozemní stavitelství Zlín. Firma již začala s pomocí při odstraňování povodňových škod ve Strojmetalu Kamenice. Magneton Kroměříž poslal do postižených oblastí vysoušeč a pracovní nářadí.

Více než tisíc domů zaplavila voda v pražském Karlíně a části Libně. Již tři domy se zřítily a na mnoha dalších se objevují stále nové trhliny ve zdech. Propadají se tu i silnice a chodníky. Tato část Prahy proto vyžaduje stálý dohled statiků. Podle starosty Prahy 8 Josefa Noska radnice nyní shání asi třicítku odborníků, kteří by statiku domů v Karlíně trvale sledovali. Má zájem i o práci dobrovolníků při odklízení následků povodní. Škody se zatím odhadují na půl miliardy korun. Dosud není stanoveno, kdy se obyvatelé Karlína budou moci do svých domovů vrátit. Ve velké části městské čtvrti ještě nejde elektřina ani plyn. První evakuovaní by se však podle odhadu mohli do domů, které nebyly záplavami příliš poškozeny, začít vracet do dvou týdnů. Obnova zdevastovaných částí bude podle starosty trvat několik měsíců. Až na jaře podle něj bude Karlín a Libeň vypadat zhruba tak jako před záplavami.

Zámek ve Veltrusích na Mělnicku je zřejmě jednou z nejvíce postižených památek. Nedávná povodeň zde způsobila škody za 200 milionů kroun. Podle náměstka ředitele Státního památkového ústavu ve středních Čechách Oldřicha Vacka je poničen především zámecký park o rozloze 280 hektarů. Voda zanesla park pískem, jehož odstranění přijde na 50 milionů. Řeka zde vytvořila nové koryto a strhla i část historické hráze. Obětí povodně se stala i obora s daňky. Pokud obnova zámku a zejména parku nebude zahájena ještě letos, opravy se ještě prodraží. Památkáři však na záchranu zámku a parku nemají dostatek peněz, a proto očekávají i finanční pomoc státu. Zámek Veltrusy patří mezi nejvýznamnější díla vrcholného období barokní architektury v Čechách. Pochází z počátku 18. století, kdy jej nechal postavit hrabě Václav Antonín Chotek.

Na třech největších povodňových kontech se sešlo již více než dvě stě milionů korun. Nejvíce peněz se nashromáždilo na účtu společnosti Člověk v tísni - přímými dary i telefonováním lidé přispěli téměř 119 miliony korun. Na vládním kontě bylo v pátek již přes 66 milionů korun, asi třetinu této částky tvoří dary ze zahraničí. Česká katolická charita shromáždila téměř 27 milionů korun. I zde více než 10 milionů představují dary ze zahraničí, jeden milion charita uvolnila z výnosu letošní Tříkrálové sbírky.

V neratovické Spolně pokračuje přečerpávání chloru ze zatopených zásobníků. Specialisté by měli čerpání chloru ukončit během soboty a v neděli začne sanace celého areálu chemičky. Podle mluvčího Unipetrolu Tomáše Zikmunda musejí však odborníci nejprve prohlédnout všechna energetická, výrobní a skladovací zařízení, podle jejichž stavu se rozhodne o postupu sanačních prací. Podle již připraveného harmonogramu proběhnou revize zařízení, jejich případné opravy a budou i vyčísleny škody, které voda v chemičce napáchala. Prioritou sanace areálu je zprovoznění energetických, výrobních a skladovacích celků včetně systémů monitoringu ovzduší a vod a systémů varování obyvatelstva. Spolana hodlá zachovat i během sanačních prací zpřísněná hygienická a bezpečnostní opatření.

Další pomoc při odstraňování následků škod způsobených povodněmi přislíbil komisař Evropské unie pro rozšíření Günter Verheugen, který si ve čtvtek přijel do Prahy prohlédnout škody, které zde napáchala velká voda. Brusel poskytl z fondů určených na podporu kandidátských zemí Česku dosud na 58 miliónů eur, tedy asi 1,7 miliardy korun. Více Jaromír Marek.

Pomalé a opatrné rozebírání domů, které určili statici k demolici, brzdí obce při odklízení následků záplav. Demolované domy totiž často stojí v těsném sousedství neporušených staveb. Při jejich likvidaci proto nelze použít odstřel ani těžkou techniku, aby se nenarušila statika ostatních domů. Podle místostarosty Přeštic na Plzeňsku Antonína Kmocha je třeba domy určené k demolici pomalu rozebírat. V městě je k demolici určeno 11 domů, všechny byly postavené z nepálených cihel. S problémem demolic se potýká i Švihov na Klatovsku, zřejmě nejvíce zasažené místo v kraji. Z 12 domů určených k demolici již nestojí šest. Kromě těchto domů je ve Švihově další asi dvacítka staveb, které zatím drží podpěry. Pokud je jejich majitelé rychle a dobře opraví, vyhnou se podle statika demolici. I když z některých postižených míst odejdou nasazení vojáci s koncem nouzového stavu na konci srpna, ve Švihově by měli pomáhat s odklízením sutin až do 15. září. Město chce také urychlit výstavbu obecního bytového domu.

Katastrofální záplavy mají také jednu světlou stránku a tou je "mimořádné" zlepšení vztahů s Rakouskem i s dalšími okolními státy. Na setkání s novináři to uvedl český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Pozitivně o vzájemných vztazích hovořil ve Vídni i předseda dolní komory rakouského parlamentu, Národní rady Heinz Fischer. Fischer konstatoval, že "existuje šance na obrat k lepšímu", a vyzval k využití všech příležitostí k "posílení vzájemnosti". Obě země, ač stižené stejným neštěstím, si v těžkých situacích pomáhaly: v Rakousku zasahovali čeští hasiči, Vídeň zase Česku nabídla očkovací látky proti žloutence. Vztahy Prahy s Vídní jsou dlouhodobě poznamenány spory o jadernou elektrárnu Temelín a o poválečnou legislativu a její údajné diskriminační dopady v současnosti. Svoboda se uplynulý víkend na Evropském fóru v tyrolském Alpbachu setkal se svou kolegyní Benitou Ferrerovou-Waldnerovou i rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem. Problematickým otázkám se vyhnuli a hovořili především o povodních. Nedávno se také v Berlíně konal takzvaný povodňový summit, na němž se sešli premiéři zemí střední Evropy.

V provizorně zajištěném zásobníku chloru v neratovické Spolaně už zbývají necelé dvě tuny nebezpečného plynu. Od pondělí se podařilo odborníkům odsát a přepracovat na méně nebezpečný chlornan 10 tun kapalného chloru a odčerpávání zbytku chloru ze zásobníku číslo 7 by mohlo skončit ve čtvrtek večer. Specialisté také zajistili čtyři kontejnery plné chemikálií, které před dvěma týdny vyplavila povodeň ze Spolany.

Povodně podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy nezměnily pohled centrální banky na vývoj domácí ekonomiky. V letošním roce se podle něj ekonomický růst zpomalí pouze o několik desetin procenta oproti předchozím předpokladům. ČNB zatím nemá v úmyslu kvůli vlivu povodní měnit prognózu růstu HDP v letošním roce, podle níž by měla ekonomika vzrůst o 2,0 až 2,7 procenta. Dopad povodní do letošního HDP by neměl být výrazný, protože voda nijak výrazně nezničila výrobní kapacity, ale pouze dočasně omezila výrobu a k obnovení by mělo dojít rychle. Naopak odstraňování povodňových škod může vést v příštím roce k oživení domácí poptávky. Také dopad do inflace bude podle Tůmy zanedbatelný. Povodně mohou vést k růstu zemědělských cen či cen ve stavebnictví, ale do celkové inflace se vliv povodní příliš nepřeleje. Bankovní rada ČNB proto rozhodla ponechat úrokové sazby beze změn. Česká národní banka nemá ani signály o tom, že by příliv peněz od zahraničních zajišťoven tuzemským pojišťovnám na vyplacení povodňových škod měl znamenat náraz pro trh s korunou. Vliv na kurs koruny by neměly mít ani peníze ze zahraniční pomoci, protože platí dohoda ČNB a ministerstva financí o tom, že tyto prostředky půjdou přes účty centrální banky. Pojišťovny předpokládají, že od zajišťoven dostanou většinu z povodňových škod, které nyní odhadují na více než 20 miliard Kč.