Související články

Prezident Miloš Zeman se v pátek nezúčastní recepce, kterou pořádá ruské velvyslanectví v Praze k 69. výročí konce druhé světové války. Sdělil to mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Loni se Zeman recepce na ruské ambasádě účastnil, na slavnost k 9. květnu chodil i jeho předchůdce Václav Klaus. V posledních týdnech ale Zeman opakovaně tvrdě vystoupil proti Moskvě kvůli jejímu angažmá na Ukrajině. Podle Ovčáčka bude kancelář prezidenta na ruském banketu zastupovat ředitel zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček. Zeman se zúčastní čtvrtečních oslav u příležitosti českého státního svátku Dne vítězství. Na ruské velvyslanectví v pátek nedorazí ani ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD), ani nikdo z jeho náměstků, řekla mluvčí ministerstva Johana Grohová. Českou diplomacii bude podle ní zastupovat některý z nižších úředníků.

Kolona více než 150 vojenských vozidel vyrobených do roku 1945 projela Plzní. Takzvaný Convoy of Liberty, již tradiční vrchol Slavností svobody, sledovaly podél Klatovské třídy tisíce lidí. Z vozidel je zdravily posádky v dobových stejnokrojích příslušné armády. První ze stovky džípů vezly i veterány druhé světové války, kteří před 69 lety osvobozovali západní Čechy. Plzeňany z vozu zdravil i vnuk generála Pattona, George Patton Waters. Součástí konvoje byla také československá obrněná armáda, neboli Čechoslováci, kteří bojovali v řadách vojáků Velké Británie. Účastníci kolony se do Plzně sjíždí z celé Evropy, jsou mezi nimi Britové, Francouzi, Holanďané a další.

Na několika místech Plzně začínají Slavnosti svobody. Lidé si mohou prohlédnout vojenskou historickou techniku a výstroj a vidět ukázky ze života vojenských dobových i současných táborů. Od roku 1990 si město každoročně několikadenním programem připomíná výročí osvobození americkou armádou v roce 1945. Slavnosti skončí vzpomínkovým aktem u pomníku "Díky, Ameriko!" v úterý 6. května, v den výročí osvobození Plzně. I téměř po sedmi desetiletích navštíví Plzeň šest amerických a šest belgických veteránů, kteří město v květnu 1945 osvobozovali. Tradičními hosty jsou také potomci generála George Pattona a plukovníka Charlese Nobleho, který přivedl 16. obrněnou divizi k osvobození Plzně. Součásti oslav jsou pietní akty u pomníků, vojenské kempy s ukázkou tehdejšího života či kulturní doprovodný program.

Prezident Miloš Zeman podepsal předlohu o uznání zásluh účastníků protifašistického povstání z května 1945. Uvedl to Hrad. Pojmenování Květnové povstání českého lidu se nemění. Na změnu názvu na České národní povstání, jak chtěl Senát, nepřistoupila Sněmovna. Zákon má podle jeho tvůrců z řad senátorů ocenit všechny občany, kteří se na sklonku druhé světové války postavili na odpor nacistickému režimu. Změnu názvu povstání skupina senátorů navrhovala v souvislosti s tím, že na českém území začalo někde už koncem dubna. Sněmovna ale přejmenování už dříve odmítla.

V dnešním dokumentu Českého rozhlasu se vrátíme do května roku 1945. Československý rozhlas v prvních dnech a týdnech po osvobození téměř nepřetržitě vysílal výzvy, pátral po vězních z německých koncentračních táborů, doslova znovu spojoval válkou rozdělené rodiny. V rozhlasovém archivu se dodnes dochovaly naléhavé vzkazy, na kterých bylo výrazně napsáno Hlásit ihned! A stejný název svému dokumentu dala i jeho autora Bronislava Janečková. Dokument vznikl v řadě celorozhlasových pořadů k 90. výročí vzniku rozhlasu.

Prezident Miloš Zeman má lehkou virózu, bude se z ní léčit doma během víkendu. Uvedla to mluvčí Hradu Hana Burianová. Zpět v úřadu by měl být v pondělí. Ve čtvrtek působil Zeman při odemykání komory s korunovačními klenoty unaveně a nejistě, podle Burianové se však i přes nemoc této význačné události chtěl zúčastnit. Přestože teplota v komoře Svatovítského chrámu i ve Vladislavském sále byla velmi nízká, prezident měl orosené čelo a byl zesláblý. Několik hodin předtím navštívil na ruském velvyslanectví recepci k 68. výročí konce druhé světové války. Pronesl projev v plynulé ruštině, připil si s velvyslancem Sergejem Kiseljovem a pozdravil se s několika přítomnými.

Prezident Miloš Zeman, premiér Petr Nečas a další političtí a vojenští představitelé oslavili 68. výročí konce druhé světové války. Na Vítkov se přišli podívat na tradiční vojenskou přehlídku a kladení věnců k Národnímu památníku také váleční veteráni a další lidé. Prezident po skončení pietního aktu novinářům řekl, že považuje za historickou lež tvrzení, že Češi jen čekali na osvobození a aktivně se bojů příliš neúčastnili. "Československo stálo na straně vítězů a já odmítám ty, kdo to zpochybňují, vzpomeňte na Svobodovu armádu na východě, na bojovníky u Tobruku a další a další," uvedl. Akce na Vítkově se účastnili také předsedové obou parlamentních komor Miroslava Němcová a Milan Štěch, pražský primátor Bohuslav Svoboda, ministr obrany Vlastimil Picek, náčelník generálního štábu Petr Pavel a kardinál Dominik Duka. Na Vítkov přišlo také pět desítek veteránů. Český stát plánuje rozšířit péči o ty, kdo ve válce bojovali.

Ministr obrany Vlastimil Picek vyznamenal nebo povýšil 23 lidí, vyznamenání si odnesli například hokejová legenda Jaroslav Holík, voják Miloš Prášil, který byl těžce zraněn při živelní katastrofě v Afghánistánu, dále veteráni a lidé činní ve druhém a třetím odboji a další hrdinové. Picek vyznamenání a povyšující dekrety předal u příležitosti středečního státního svátku, kterým se připomíná konec druhé světové války. Ministr obrany dává vyznamenání většinou čtyřikrát ročně. Nejvíce to bývá ve státní svátky 8. května a 28. října.

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek zúčastní recepce, kterou pořádá ruské velvyslanectví v Praze k 68. výročí konce druhé světové válce. Uvedla to mluvčí prezidenta Hana Burianová. Na recepci chodil také jeho předchůdce Václav Klaus. Ředitel hradního zahraničního odboru Hynek Kmoníček nedávno uvedl, že by Zeman rád navštívil Moskvu, čímž by oplatil návštěvu bývalého prezidenta Dmitrije Medveděva v Praze v roce 2011. Konkrétní termín není. Během Zemanovy prezidentské kampaně se spekulovalo o jeho zájmech v Rusku. V souvislosti s kampaní Zeman rezolutně popřel informace, že by jeho prezidentskou kampaň financovala ruská společnost Lukoil.

Příčinou pražského povstání v květnu 1945 bylo podle prezidenta Miloše Zemana ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, ke které nyní mnohé vede korupce a nezaměstnanost. Zeman to uvedl před budovou Českého rozhlasu na pietním aktu u příležitosti 68. výročí Květnového povstání českého lidu. "Hlubinnou příčinou bylo narůstající ponížení českého národa a ztráta důstojnosti, vyvolaná tím, že lidé se nemohli svobodně vyjadřovat, že nemohli svobodně volit, že byli manipulováni," uvedl Zeman. Poznamenal, že stejná situace se opakovala i později za komunistické éry. Nynější režim je demokratický, ale ona příčina podle Zemana pominula jen zdánlivě. Ke ztrátě důstojnosti dochází u lidí, kteří ztratili práci a novou nemohou najít, a u poctivě pracujících, za jejichž zády vyrůstají bez práce zbohatlíci, míní prezident. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) podobně jako další řečníci připomněl události a jejich oběti před 68 lety. Zdůraznil, že povstání nebylo jen pražskou záležitostí a že se podařilo po roce schválit zákon o ocenění jeho účastníků. Předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS) poukázala na nebezpečí ztráty svobody, na vědomí práv, povinností i odpovědnosti účastníků povstání a na potřebu znát svou minulost a poučit se z ní. Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) pak Českému rozhlasu popřál, aby lidem znovu pomohl vnímat nadčasové hodnoty a lidé jej znovu přišli bránit.