Související články

Čtvrt století od pádu železné opony si u česko-německých hranic ve Folmavě na Domažlicku připomněli lidé i politici z Čech a Bavorska. Pád berlínské zdi 9. listopadu 1989 zahájil řadu změn a konec komunistických režimů v Evropě. Pětadvacet let svobodného pohybu přes hranice, obchodních i osobních kontaktů přineslo českému pohraničí ekonomický rozvoj i navázání vztahů přetrhaných po druhé světové válce a oddělených železnou oponou, řekli starostové, krajští politici i místní lidé. Oslavu připravil Plzeňský kraj a jeho partner, bavorský region Horní Falc. Součástí akce v českém hraničním prostoru bylo i vysázení národních stromů obou zemí - české lípy a německého dubu.

Době, která v listopadu 1989 vyústila v pád komunistického režimu v tehdejším Československu, bude věnován šestý ročník festivalu Sudety. Koná se příští týden v Ústí nad Labem. Od 10. do 17. listopadu jsou připraveny například výstavy Z totality do svobody a Underground na Ústecku, koncerty a divadelní představení. Za organizátory akce to řekl Martin Nosek. Letošní ročník festivalu se poprvé uskuteční ve spolupráci Ústecké kulturní platformy 98, Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a divadelního spolku Činoherák Ústí. Bližší informace o programu zájemci najdou na www.festivalsudety.cz nebo www.ukp98.cz/sudety.

Panelová výstava Německý podzim 1989 v Praze s podtitulem Cesta východoněmeckých občanů ke svobodě zahajuje Národní muzeum v prostorách památníku na Vítkově. Expozice připravená ve spolupráci s Československým dokumentačním střediskem představí zájemcům fotografie Karla Cudlína. Dokumentují situaci tisíců východoněmeckých uprchlíků, kteří se snažili najít útočiště na západoněmeckém velvyslanectví v Praze. "Na výstavě bude prezentováno i několik barevných snímků ze zahrady Lobkovického paláce, které pořídil Adolf Brüggemann, tehdejší pracovník západoněmeckého velvyslanectví. Neklidnou atmosféru dokreslují také články z dobového tisku," oznámila ČTK mluvčí muzea Tereza Petáková. Panelová výstava, která potrvá do 2. listopadu, připomíná 25. výročí masového útěku občanů NDR, kteří se přes Československo chtěli dostat do západního Německa.

K 25. výročí sametové revoluce se na Malé Straně v Praze otevře nový multikulturní prostor nazvaný Sametové centrum. Bude využívat objekt zapůjčený od pražského magistrátu v Cihelné ulici č. 4 v blízkosti Karlova mostu. Pořadatelé zde chystají netradiční program s oslavami 25 let od sametové revoluce. Pořádat se budou workshopy, přednášky, výstavy i debatní večery, které představí události a témata k 17. listopadu nejen v jeho historickém a politickém kontextu. 3. října zde podle webu bude přednáška s Petrem Šourkem, divadelním režisérem a zakladatelem cestovní agentury Corrupt Tour. Mluvit bude o vývoji v Čechách pro roce 89, roli umělců a o tom, jak se občan může podílet na společenském dění. V polovině října se koná seminář o školním dějepisu, který se zaměří na problematiku paměti a vzpomínkové kultury. Na některých akcích se podílí mimo jiné i Ústav pro studium totalitních režimů a organizace Post Bellum, která dokumentuje vzpomínky pamětníků důležitých událostí 20. století.

Informace může veřejnost najít na webu www.sametoveposviceni.cz. Stejně se nazývá také karneval, který přímo ve státní svátek výročí revoluce oslaví. Občanské iniciativy se inspirovaly basilejským festivalem Fastnacht. S pomocí masek v nadživotní velikosti, alegorie a zábavných pamfletů projde průvod městem a připomene aktuální společenská témata.

Přehlídka dokumentárního divadla Paralelní životy - 20. století očima tajné policie, diskuse na téma Státní bezpečnosti, fotografická výstava Přísně tajné, projekce instruktážních filmů StB, premiéra hry režiséra Jiřího Adámka Po sametu a výstava Listopad 89 budou projekty, které Národní divadlo v Praze připravuje k 25. výročí sametové revoluce. Hovořilo se o tom na tiskové konferenci v Praze. "Po Nitře, Bratislavě a Drážďanech přijde přehlídka Paralelní životy do Prahy. Národní divadlo se zapojilo do projektu šesti souborů z Německa, Maďarska, Polska, Rumunska, Slovenska a České republiky už loni na podzim premiérou inscenace komorní opery Aleše Březiny Toufar. Od 5. do 9. října dostane pražské publikum možnost vidět ostatních pět inscenací a být součástí doprovodného programu zahrnujícího diskuse s jejich tvůrci," uvedl mluvčí opery Juraj Gerbery.

V září 1989 se několik tisíc občanů tehdejší NDR ocitlo v Praze. Česká metropole měla být krátkou zastávkou, přestupní stanicí v cestě za svobodou, do západní části kdysi společné země, jejíž rozdělení symbolizovala berlínská zeď. Situace se ale zkomplikovala a na zahradě západoněmeckého velvyslanectví nějakou dobu v provizorních podmínkách přežívalo a doufalo okolo 4000 lidí. 30. září pak před ně předstoupil Hans-Dietrich Genscher, ministr zahraničí SRN, aby jim oznámil, že bylo dojednáno jejich vycestování do západního Německa. Přímým svědkem

Položením věnců na budapešťském hřbitově si prezidenti Maďarska, Česka, Polska, Slovenska a Německa připomněli 25. výročí veřejného pohřbu vůdce protikomunistického povstání z roku 1956 Imreho Nagye, popraveného o dva roky později. Nagyův pohřeb 16. června 1989 se stal jedním ze symbolů, které vedly k pádu komunismu ve střední Evropě. První letošní společnou vzpomínkovou akcí hlav visegrádských států a Německa ke svržení komunistického režimu byly počátkem června oslavy čtvrtstoletí svobody a demokracie v Polsku. Další oslavy se mají uskutečnit v říjnu v Lipsku na východě Německa a v listopadu v Praze a Bratislavě.

Před 25 lety začali na tehdejší západoněmecké velvyslanectví v Praze přicházet uprchlíci z Německé demokratické republiky, kteří se přes ně snažili dostat na Západ. Na zahradě Lobkovického paláce jich nakonec našlo útočiště okolo 4000, než NDR svolila s odjezdem svých občanů k "imperialistickému" sousedovi. Ve čtvrtek si zájemci během dne otevřených dveří na německém velvyslanectví mohou tyto události znovu připomenout, setkat se s účastníky tehdejšího dění a prohlédnout si vnitřní prostory barokního paláce na Malé Straně. V rámci doprovodného kulturního programu vystoupí spisovatel Jaroslav Rudiš, bývalí čeští fotbalisté v bundeslize František Straka a Vratislav Lokvenc nebo výtvarník David Černý, jehož socha kráčejícího trabantu zdobí zahradu ambasády.

12. dubna je to právě sedmdesát let, co se v Kroměříži narodil český písničkář, básník, výtvarník a také redaktor Svobodné Evropy Karel Kryl. Z jeho písniček stačí připomenout protestsongy Bratříčku, zavírej vrátka nebo Veličenstvo kat, které tak přesně vystihovaly atmosféru těsně po srpnové okupaci Československa v roce 1968. Zpěvák, který se odmítal dát znormalizovat, odešel v roce 1969 do exilu v Německu. Prožil v něm dvacet let, až do listopadu 1989.

Poselství událostí ze 17. listopadu 1939 a 1989 musíme předávat i generacím, jež se narodily ve svobodě. Pouze tak si naši svobodu můžeme uchovat. Řekl to premiér Jiří Rusnok při pietní vzpomínce u Hlávkovy koleje. Smrt Jana Opletala v r. 1939 a následující historické události podle něj společnosti připomínají nejen ideály svobody a demokracie, ale také ty, kteří za tyto ideály položili své životy. Rusnok na tradičním vzpomínkovém setkání zastoupil zdravotně indisponovaného prezidenta Miloše Zemana. Vzpomínky na nacistické represe proti československým studentům z listopadu 1939 se zúčastnil mimo jiné předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička, rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl nebo pražský primátor Tomáš Hudeček.