Související články

Novoroční projev prezidenta Václava Havla z roku 1990 ukončí projekt Českého rozhlasu Znovu 89, který po celý letošní rok připomínal události předcházející pádu komunistického režimu. Projev odvysílá stanice Radiožurnál 1. ledna ve 13:10. Český rozhlas projektem Znovu 89 uctil pětadvacáté výročí sametové revoluce. Závěrečnou fázi odstartoval 17. listopadu koncert na Václavském náměstí, který navštívilo bezmála 20.000 lidí.

Osm desítek akademiků a studentů Univerzity Karlovy nesouhlasí s tím, že její rektor Tomáš Zima kritizoval protest na Albertově proti prezidentu Miloši Zemanovi. Svůj postoj vyjádřili v otevřeném dopise, pod nímž jsou podepsáni například ekonom Tomáš Sedláček, básnířka Sylva Fišerová, literární historik Martin C. Putna, proděkan Matematicko-fyzikální fakulty Jan Trlifaj nebo filozofové Štěpán Špinka a Václav Němec. Rektorovo prohlášení, podle něhož hlasité protesty na Albertově byly pošlapáním památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989, bylo pro signatáře velkým zklamáním.

Zima v odpovědi na dopis, kterou poskytl ČTK, konstatuje, že souhlasí s tím, že protest, a to i velmi hlasitý a jednoznačně formulovaný, je součástí demokracie. Házení vajíček ale považuje za neslušné.

Magický hlas rebelky. Tak se jmenuje dokument Olgy Sommerové, který mapuje profesní i soukromý život Marty Kubišové. Na festivalu v Karlových Varech letos získal cenu diváků a v souvislosti s 25. výročím listopadové revoluce ho mohli vidět i diváci televize.

Demonstrace k 17. listopadu byla podle prezidenta Miloše Zemana ostudou České republiky. Za rok si organizátory další demonstrace pozve na Hrad, aby vyslechl jejich argumenty pro dialog. Prezident to řekl na tiskové konferenci. Demonstrace vnímá jako pokračování prezidentské kampaně. Protesty proti Zemanovi dominovaly pondělním vzpomínkovým akcím na události 17. listopadu 1989 zejména v Praze. Zeman se také vrátil k zákroku policejních složek na Národní třídě v listopadu 1989. Zásah byl podle něj velice brutální, ale nebyl to masakr. "Masakr jsou hory mrtvol. Masakr jsou potoky krve," prohlásil. Už v sobotu Zeman zpochybnil význam demonstrace na Národní třídě pro pád režimu. V debatě k výročí revoluce tehdy uvedl, že protest byl jednou z x demonstrací a zákrok Sboru národní bezpečnosti nebyla žádná "krvavá řež". Proti jeho vyjádření se ohradil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) i další politici a účastníci protestu 17. listopadu 1989.

Proti Zemanovi opět protestují lidé, sešla se jich více než stovka před Hradem. Podepisují petici s cílem projednat odvolání prezidenta v Senátu.

Čtvrt století od 17. listopadu je doba krátká i dlouhá. Krátká pro ty, kteří ho prožili, historie pro ty, kterým je dnes dvacet. Zkušenost je to v podstatě nesdělitelná. Jak alespoň zajímavě přiblížit dobu před listopadem a 17. listopad dětem, nabízí filmy. Filmy natočené účastníky undergroundových koncertů, film natočený na základě deníku tehdy osmnáctileté dívky, film animovaný, kterému budou rozumět i děti ve druhé třídě.

Páteční oficiální vzpomínkový akt v bývalém Federálním shromáždění a nyní budově Národního muzea byl otřesný zážitek, který se nesl v duchu smíření s předlistopadovým režimem. Na setkání s novináři to řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Podle něj je sice křesťanskou povinností odpouštět, občanskou povinností je ale naopak vzpomínat a ptát se, jak je možné, že se český stát třikrát bez boje vzdal a vydal se do poroby. "Mezi řečníky byli rovnoměrně zastoupení ti, kteří tehdy bojovali za svobodu, a ti, kteří se cítili být chráněni policejním kordonem, který na Národní třídě stál," uvedl Schwarzenberg. Takovýto přístup je podle šéfa TOP 09 neúnosný a není možné zapomínat na to, co se před listopadem dělo.

Vývoj od listopadu 1989 nenaplnil očekávání 54 procent lidí v Česku a 70 procent na Slovensku. Lidé v obou zemích jsou zklamáni hlavně kvůli sociální nejistotě, nezaměstnanosti a chudobě a také politice a kvalitě demokracie. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Českou televizi (ČT) a Rozhlas a televízii Slovenska (RTVS). Zklamání může vycházet z toho, že lidé si v roce 1989 neuměli představit dopady ekonomické transformace, shodli se český a slovenský premiér Bohuslav Sobotka a Robert Fico.

Na Nové scéně Národního divadla v Praze bude mít 17. listopadu premiéru autorská inscenace režiséra Jiřího Adámka Po sametu. Připravil ji k 25. výročí pádu komunistického režimu v Československu jako jakési ohlédnutí za vývojem politiky a společnosti od roku 1989 a jejími nejvýraznějšími momenty. Na jevišti se objeví Saša Rašilov, Filip Kaňkovský, Taťjana Medvecká, Pavla Beretová a hostující Pavol Smolárik a Petr Vančura. K textu se Adámek inspiroval jednou z rubrik časopisu Respekt, která každý týden reflektuje nejdůležitější domácí události i epizody v životě naší země. Na jevišti nabízí panoramatický, někdy až závratný pohled na vzestupy a pády našeho veřejného, kulturního a společenského života.

Sametová revoluce sice přinesla svobodu a demokracii, tu ale dnes ohrožuje vyprázdnění. V projevech na slavnostním shromáždění k 25. výročí listopadových událostí roku 1989 to uvedli čeští politici. Zástupci pravice také varovali před příchodem nových vůdců. Naději politici vidí v zapojení zejména mladých lidí do rozhodování o politice. Předseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) označil za jeden z nejdůležitějších úspěchů revoluce prosazování lidských práv ve světě. "To je závazek, který jsme na sebe brali v průběhu sametové revoluce, takto nás vnímají v zahraničí, díky důrazu na lidská práva se Václav Havel stal ikonickou postavou demokratických revolucí ve střední a východní Evropě," řekl Hamáček, podle něhož by obhajoba lidských práv stejně jako další úspěchy neměla být zpochybňována. Sobotka za jeden z největších úspěchů 17. listopadu považuje obnovu parlamentarismu. "Riziko, které nám hrozí, se jmenuje vyprázdnění demokracie a eroze našeho parlamentarismu," uvedl s odkazem na stále klesající účast ve volbách a slabou důvěru občanů v politiky. Předsedové opozičních ODS Petr Fiala a TOP 09 Karel Schwarzenberg varovali před ohrožením demokracie novými vůdci. "Dnes už nás tolik neohrožují ti, kteří věří marxismu, i když potenciál této ideologie se bohužel ještě nevyčerpal, ale ohrožují nás především ti, kteří uvěřili autoritativním postupům nebo manažerské antipolitice," poznamenal Fiala.

Výstava Listopady v pražském Karolinu přiblíží listopadové události let 1939 a 1989 i studentské aktivity v době druhé světové války a komunistického režimu. Expozice Univerzity Karlovy bude slavnostně zahájena v pondělí 17. listopadu za účasti pěti prezidentů včetně české hlavy státu Miloše Zemana. Zájem veřejnosti letos přitahuje především 25. výročí listopadových událostí v roce 1989, ale výstava chce připomenout i události o 50 let starší. Tehdy nacisté po pohřbu studenta Jana Opletala a protiněmeckých demonstracích uzavřeli vysoké školy, popravili devět studentských vůdců a více než tisícovku studentů poslali do koncentračního tábora.