Související články

Existence Státní opery Praha je ohrožena, píše na své titulní straně deník Právo. Podle něj se šíří zprávy o zrušení opery nebo alespoň podstatném omezení souboru, případně o sloučení s operou Národního divadla.

Mezi občany Česka jednoznačně nepřevažují ani lidé, kteří jsou spokojeni s vývojem země po listopadu 1989, ani ti, kteří s ním spokojeni nejsou. Vyplývá to z téměř celoročního průzkumu agentury Median Nespokojených je 34 procent lidí, spokojených 31 a 33 procent nebylo ani spokojeno ani nespokojeno. Podle Medianu byli spokojeni více muži než ženy.

Průzkum dále zjistil, že 36 procent lidí považuje pro ČR za nejlepší liberální směr, o procento méně pak sociálnědemokratický směr. Konzervativní směr považuje pro Česko za nejlepší 13 procent, křesťanskodemokratický osm procent a socialistický, případně komunistický sedm procent lidí. V průzkumu bylo dotázáno 15.000 lidí ve věku 12 až 79 let.

Pouze pět procent lidí se domnívá, že úroveň demokracie v České republice je určitě srovnatelná se situací v zemích ze západní Evropy. Celých 71 procent oslovených zastává názor, že v Česku demokracie tak jako v západoevropských zemích nefunguje. Podíl lidí se skeptickým pohledem na fungování české demokracie navíc od roku 2005 vzrostl o šest procentních bodů. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury STEM.

Ve věku 80 let zemřel bývalý československý premiér a někdejší komunistický funkcionář Ladislav Adamec. Jako předseda posledního komunistického kabinetu zahájil v roce 1989 jednání s opozicí o nové vládě. Jakou roli sehrál Ladislav Adamec v roce 1989? To se dozvíte z příspěvku Martiny Lustigové.

Ve čtvrtek jsme si připomněli 16. výročí začátku tzv. sametové revoluce. Prostřednictvím rozhlasového archivu vás teď ještě pozveme na jednu z listopadových demonstrací. Píše se 22. listopad 1989 a my jsme na Václavském náměstí v Praze. Katolický kněz Václav Malý - dnes biskup - tam přednáší požadavky demokratické opozice.

Lidé v celé zemi si připomněli 16. výročí pádu komunismu a 66. výročí událostí, po kterých němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy. Podle průzkumů si ale řada lidí myslí, že za uplynulých 16 let od sametové revoluce se u nás nic nezměnilo. Podle prezidenta republiky Václava Klause jsou však tito lidé nespokojeni neprávem.

V krajích vzniknou střediska, kde se odborníci pokusí dětem ze znevýhodněného prostředí pomoci se školou a budou je motivovat, aby dosáhly co nejvyššího vzdělání. Počítá s tím projekt za 80 milionů korun, který se rozjede příští rok, píšou páteční Lidové noviny (LN). "Chceme se zaměřit na romské děti a jiné etnické menšiny. Není to ale pravidlo. Pracovat budeme se všemi dětmi, které to potřebují," řekla LN Jana Zapletalová, ředitelka Institutu pedagogicko-psychologického poradenství, kde zmíněný projekt vymysleli.

Ani po šestnácti letech, které nás dělí od tzv. sametové revoluce, neutuchá zájem o události roku 1989 nebo o osudy hlavních aktérů této politické změny. Fakt, že od roku 1989 uplynula relativně krátká doba, umožňuje historikům používat metodu orální historie, která v Česku zatím není příliš rozšířená. A právě s využitím této metody vznikla kniha Vítězové? Poražení?, která přináší 50 rozhovorů s bývalými disidenty i komunistickými prominenty. Podrobnosti má Martina Lustigová.

"Globální soužití - výzvy a naděje pro 21-té století" - takové bylo je téma konference "Forum 2000", která se už tradičně konala v Praze pod záštitou bývalého prezidenta Václava Havla. Na tři desítky osobností z celého světa diskutovaly v Praze o soužití různých kultur v globalizovaném světě. Více Jaromír Marek.

Z rozhlasového archivu vám nabídneme část novoročního prezidentského projevu Václava Havla. 29. prosince loňského roku uplynulo právě patnáct let od Havlova zvolení československým prezidentem. Václav Havel byl posledním prezidentem Československa:

České rodiny utrácejí téměř každou druhou korunu ze svého rozpočtu za výchovu a výživu dětí. Z nejnovějšího průzkumu Českého statistického úřadu vyplývá, že na děti dávají celých 42 procent svých příjmů, píše MF Dnes. Za jídlo, školní pomůcky, oblečení, hračky a řadu dalších věcí vydá domácnost za jedno dítě měsíčně v průměru 6352 korun.