Související články

Tentokrát si kalendárium posvítí na zvyky provázející svátek svaté Lucie, která jak známo noci upije, ale dne nepřidá. Připomene také výročí vlastence Františka Ladislava Riegra nebo historickou budovu Československého a později Českého rozhlasu.

Devadesáté výročí vzniku samostatného Československa si připomínáme nejen projevy státníků, koncerty, vojenskou přehlídkou nebo vědeckými konferencemi, ale také celou řadou výstav. Představují boje československých legionářů, osobnosti tehdejší politiky nebo proměny oslav 28. října. Autorem koncepce a také textů výstavy Na cestě k samostatnosti, která probíhá v Senátu, je historik Luboš Velek. A právě on se zastaví nad některými událostmi, které předcházely vyhlášení samostatného československého státu.

Vznik samostatného Československa v roce 1918 bereme už dávno jako historický fakt. Zdánlivě tak samozřejmý, že o něm není třeba nijak zvlášť přemýšlet. Přesto se i po devadesáti letech objevují nová fakta a souvislosti. Dokazuje to i kniha Krajané v USA a vznik ČSR v dokumentech a fotografiích. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Obsáhlý rozhovor, který předseda Stálé komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Josef Zoser poskytl Melbournskému Kvartu, se dotýká i dvou témat, velice citlivě vnímaných krajany.

Pět let od svého založení slaví u příležitosti oslav Dne T.G. Masaryka v Lánech místní muzeum zasvěcené právě prvnímu československému prezidentovi. Pětiletou existenci muzea mapuje výstava, která byla v neděli otevřena veřejnosti. Do Lán dorazily desítky lidí, někteří absolvovali pochod z nedalekého Stochova, kam je přivezl speciální vlak vypravený na Masarykově nádraží v Praze. Zájemci si také ve Stochově mohou po celý den prohlédnout prezidentův salónní vůz, jenž je vystavován jen u nejvýznamnějších státních událostí. Muzeum T.G. Masaryka se rozhodlo svoji pětiletou historii zmapovat ve speciální expozici. Její součástí jsou i osobní Masarykovy předměty.

158. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka si před svou druhou inaugurací připomněl prezident Václav Klaus. Spolu s manželkou Livií položili květiny k soše TGM na Hradčanském náměstí. Památku zakladatele československého státu uctili také premiér Mirek Topolánek a zástupci obou parlamentních komor. Masarykovo výročí se ale připomínalo i v Poslanecké sněmovně na setkání pořádaném Československou církví husitskou. Kromě biskupů této církve na něm promluvil například předseda ČSSD Jiří Paroubek, náměstek ministra kultury Jaromír Talíř či filozof Erazim Kohák. U Masarykova hrobu v Lánech se sešli zástupci Československé obce legionářské, Českého svazu bojovníků za svobodu a ministerstva obrany.

Literární naslouchátko nabízí texty dvou autorů. Přestože každý sám byl osobností výrazného zaměření, měli názorově mnoho společného. To je svedlo dohromady při práci na jedné knize. Jmenovala se Hovory s T. G. Masarykem. Jak tušíte, osobnostmi, o kterých je řeč, jsou spisovatel Karel Čapek a filosof a politik Tomáš Garrigue Masaryk.

Josef Pekař patří mezi nejznámější české historiky. Proslul sporem s T. G. Masarykem o výklad českých dějin, který vešel do historie jako „spor o smysl českých dějin“. Kdo to byl Josef Pekař, o kterém se dokonce uvažovalo jako o prezidentském protikandidátovi Edvarda Beneše, a jaký byl vztah Masaryka a Pekaře?

S osobností T. G. Masaryka je přímo nebo nepřímo spojeno hned několik výročí končícího týdne.

Odkaz prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka je pro českou demokracii trvalou inspirací. Řekl to ve čtvrtek na Pražském hradě současný prezident Václav Klaus na slavnostním shromáždění k 70. výročí úmrtí Tomáše Garrigua Masaryka.