Související články

Minulý týden si Česko připomínalo 160. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. A slavilo se různě: proběhly pietní akty, v Lánech byla odhalena prezidentova socha, do Hodonína dorazil parní vlak...Oslavám prezidentových narozenin se budou věnovat i Historické obzory. O tom, jak si je kdysi připomínala veřejnost i Masarykova rodina, bude vyprávět historička Dagmar Hájková z Masarykova ústavu AV.

Výstava "Život TGM na Hradě - všední i sváteční" se vzhledem k velkému zájmu veřejnosti o týden prodlužuje. Expozici na Pražském hradě od 3. března navštívilo více než 19.000 lidí. Měla skončit už tuto neděli, lidé ale budou mít možnost prohlédnout si exponáty až do neděle 21. března. Vystaveny jsou fotografie, obrazy a dokumenty připomínající život Tomáše Garrigua Masaryka na Hradě, ale také třírozměrný model prezidentského bytu, rodinný porcelán nebo účty za nákupy. Jedním z lákadel výstavy je úplný rodokmen Masaryka a jeho potomků, který mapuje osudy rodiny zakladatele československého státu až do současnosti. Prezidentská kancelář akci připravila ke 160. výročí Masarykova narození, výstavu zahájil prezident Václav Klaus. Expozice je otevřena v Rožmberském sále Pražského hradu denně od 10. do 18. hodiny.

Víkend se nesl v duchu oslav 160. výročí narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. V neděli se slavilo v Hodoníně, kde se Masaryk narodil, ale nejvíce lidí se sešlo v Lánech. Zde na prezidentském zámeckém sídle Masaryk v roce 1937 zemřel a na místním hřbitově je také s rodinou pohřben.

Hodonín slavil 160. výročí od narození svého nejslavnějšího rodáka - prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka (1850 až 1937). Součástí celodenní akce byla prohlídka prezidentského vagonu na nádraží, netradiční výstavu o Masarykovi nabídlo Masarykovo muzeum, konal se průvod městem, pietní akt u prezidentova památníku i společenský pořad Pocta TGM, řekla ČTK mluvčí radnice Petra Kotásková. K největším atrakcím patřila historická vlaková souprava. Parní lokomotiva Šlechtična přivezla na hodonínské hlavní železniční nádraží prezidentský a legionářský vagon.

Poprvé v historii mohli lidé navštívit Masarykovu knihovnu a další prostory v Novém paláci Pražského hradu. Při příležitosti oslav 160. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka je zpřístupnila Kancelář prezidenta republiky. Podle odhadu organizátorů do mimořádně zpřístupněných prostor první den dorazilo asi 1800 převážně starších lidí. Předem se prý o akci telefonicky zajímali lidé z celé ČR. Řada z nich si však zřejmě kvůli špatnému počasí návštěvu Hradu rozmyslela, míní David Šebek ze Správy Pražského hradu. Oproti tradičním dnům otevřených dveří na Hradě tentokrát nechodily rodiny s dětmi, zato někteří starší lidé pátrali po rodinných kořenech mezi bývalými zaměstnanci Hradu, řekl ČTK.

Návštěvníci nejprve zavítají do audienční místnosti a odtud po schodech vystoupají do druhého patra, kde se nachází Masarykova knihovna. Knihovna byla součástí rezidence prezidenta Masaryka. Vznikla při rekonstrukci Pražského hradu po jeho příchodu, v roce 1925 už byla dokončena. Je to jeden z prostorů, který si uchoval podobu tak, jak je Masaryk znal. "Pan prezident si oblíbil tento prostor, kde velice rád pracoval. Zde přijímal i významné návštěvy, raději než v oficiálních sálech," řekl ČTK ředitel odboru turistického ruchu Správy Pražského hradu František Kadlec. Podle něj se za Masarykova života v knihovně také podepsalo mnoho významných dokumentů. Z knihovny návštěvníci sejdou zpět do přízemí, kde si mohou, rovněž poprvé v historii, prohlédnout Plečnikovo Vázové schodiště. Nahlédnou také do badatelny Archivu Pražského hradu, který vznikl z iniciativy Masarykova kancléře Přemysla Šámala. Prostory archivu byly kompletně zrekonstruovány před čtyřmi lety. Z archivu návštěvníci projdou část Jižních zahrad, odkud pak po Býčím schodišti vystoupají zpět na třetí hradní nádvoří. Na prohlídku navazuje výstava v Rožmberském paláci věnovaná životu prezidenta Masaryka a jeho rodiny ze všedního pohledu. Předměty a dokumentace z jeho života - porcelán, rodinné účty, fotografie z rodinného alba či posmrtná maska - ho představují jako občana, člověka, člena rodiny. Mimořádný prohlídkový okruh je zpřístupněn jen o víkendu 6. a 7. března, v době od 9:00 do 16:30.

Památku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka připomněl pietní akt u jeho hrobu v Lánech na Kladensku. Vzpomínkové akce na lánském hřbitově se zúčastnilo několik stovek lidí včetně manželky současné hlavy státu Livie Klausové. Položením věnců si účastníci připomněli 160 let od Masarykova narození. Akce k výročí začaly již v pátek v Rakovníku, kde byla mimo jiné odhalena busta prvního prezidenta v rakovnické nemocnici. V neděli pokračují v Hodoníně.

V Lánech byla v rámci oslav slavnostně odhalena prezidentova jezdecká socha. Dílo v mírně nadživotní velikosti vytvořil sochař Petr Novák z Jaroměře na Náchodsku, náklady dosáhly 2,6 milionu korun. Socha vznikla díky veřejné sbírce. Největší částkou, dvěma miliony korun, do ní přispěl Středočeský kraj. Odhalení se zúčastnily stovky lidí. Nápad odhalit v Lánech sochu prvního prezidenta vznikl krátce po Masarykově smrti. Několik pokusů místních vzdát tímto způsobem hold hlavě státu ale skončilo nezdarem. Úspěšná byla až sbírka, která byla vyhlášena v roce 2007. Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně a zemřel na lánském zámku 14. září 1937. Na zdejším hřbitově jsou kromě něj pohřbeni také jeho manželka Charlotta, syn Jan a dcera Alice.

Víte, kde jezdí nejstarší evropská sedačková lanovka a co mívali u Masaryků k obědu? Pokud ne, odpoví vám kalendárium.

Jídelní servis, soukromý nábytek, ale i účet za nový automobil Praga. A také řadu fotografií a dopisů prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka ukazuje nová výstava, která byla toto úterý otevřena v Rožmberském paláci na Pražském hradě. Ke 160. výročí Masarykova narození ji tu uspořádala Kancelář prezidenta republiky. Více už Milena Štráfeldová

V čase novoročního oběda řada z nás zapíná rozhlasový přijímač nebo usedá k televizní obrazovce, aby si vyslechla projev prezidenta republiky. Kdy tato tradice vznikla a co projevy jednotlivých českých a československých prezidentů vypovídají o své době? Tomu se v následujícím pořadu věnuje náš rozhlasový kolega Ladislav Dvořák.

Elis a Olůvko, tak se říkalo dcerám v rodině Masarykových. O tom, jaké byly osudy Alice a Olgy dříve než se z dětí politika a profesora staly dcerami prvního Československého prezidenta, bude v Historických obzorech vyprávět Dagmar Hájková z Masarykova ústavu Akademie věd.