Senátor Štětina předloží zákon, kterým by ČR uznala genocidu Arménů

04-04-2006

Senátor Jaromír Štětina plánuje, že předloží zákon, kterým by Česká republika uznala násilí na Arménech v tehdejší Osmanské říši v roce 1915 jako genocidu. Tehdejší vyhlazování Arménů Turecko odmítá za genocidu uznat. Někteří domácí a zahraničí politici to vidí jako možnou překážku pro vstup Turecka do EU. Arménské genocidě byla v úterý v Senátu věnována mezinárodní konference.

V dubnu 1915 tehdejší osmanská vláda zatkla přes 2300 významných arménských osobností. Arméni tento termín považují za počátek genocidy, při níž v následujících měsících a letech zahynulo až 1,5 milionu arménských obyvatel. Turecko ale tyto události spojuje s bojem proti Arménům, kteří podle něj kolaborovali s ruskými jednotkami. Tvrdí, že obvinění z genocidy má zpomalit přijetí země do Evropské unie.

Na popírání genocidy ze strany Turecka upozornil také náměstek ministra zahraničních věcí Arménie Arman Kirakosjan. "Skutečné změny v postoji k arménské genocidě zatím nevidíme, dochází pořád k jejímu popírání. Brání to tomu, aby se urovnaly naše vztahy s Tureckem," prohlásil.

Turecko, nástupnický stát Osmanské říše, chce vstoupit do Evropské unie a podle senátora Štětiny je důležité, aby se vypořádalo se svou minulostí. Impulzem k aktivitě bylo podle něj nedávné přijetí takového zákona na Slovensku. O slovenské zkušenosti se s účastníky konference podělil bývalý předseda slovenské vlády Ján Čarnogurský. Česká republika by se přijetím zákona přidala ke zhruba dvěma desítkám zemí na světě, které podobný zákon mají, mimo jiné k Francii, Rusku, Itálii, Švýcarsku, Kanadě či Slovensku.