Stále více Čechů řeší své dluhy dalšími půjčkami

27-07-2005

Češi si rychle přivykli žít na dluh. Svědčí o tom stále rostoucí zadlužení domácností. Roste také počet těch, kteří řeší své problémy s nesplacenými půjčkami další půjčkou. Odborníci ale tvrdí, že celkově není důvod situaci nějak dramatizovat. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Chuť žít na dluh živí samy banky a ostatní finanční instituce, stejně jako firmy specializované na splátkové prodeje. Oproti minulosti se dostupnost úvěrů podstatně zvýšila. Dalším faktorem podporujícím zadlužování jsou rekordně nízké úrokové sazby. Ke konci června dosáhly dluhy domácností 350 miliard korun. To je skoro o 90 miliard víc než vloni. Když započteme i mimobankovní dluhy, pak celkové zadlužení domácností dosáhne až 400 miliard korun. Je to hrozivé číslo? Odborníci vesměs tvrdí, že zatím není třeba si z takového zadlužení dělat těžkou hlavu. Záleží totiž na struktuře dluhů. Zdaleka nejvíce, ze tří čtvrtin, se na nich podílejí hypoteční úvěry a půjčky ze stavebního spoření. Tyto dluhy vlastně podporují stavební výrobu. Z pohledu bank jsou navíc tyto dluhy bezpečné, protože jsou jištěny nemovitostí. Analytik Vladimír Pikora z Volksbank vidí větší problém jinde.

"Pokud poroste zadlužení u hypoték, pak zde nevidím žádný problém. Hypotéky jsou celkem bezpečný produkt. Daleko horší je zadlužení u spotřebitelských úvěrů. Pokud by rostlo rychlým tempem, určitě by to nebylo zdravé."

Nejsnáze dnes vznikají rizikové dluhy právě u spotřebitelských úvěrů a splátkových prodejů, nemluvě už o hotovostních půjčkách od různých firem s vysokými sazbami. Podle Aleny Ludrovské, předsedkyně rady společnosti Solus, se Češi musí ještě naučit žít s tímto relativně novým fenoménem.

"Spotřebitelské úvěry jsou na českém trhu opravdu velmi dostupné. Všechny společnosti, a to jak bankovní, tak nebankovní komunikují s veřejností o jednoduchosti, srozumitelnosti a dostupnosti takových úvěrů. Určitě to není chyba. Je to jenom o tom, že jak věřitelé, tak klienti se musí naučit s touto možností, dostupností žít a pracovat."

Sdružení Solus provozuje registr dlužníků. Jeho členy jsou jak některé banky, tak splátkové společnosti. Pomocí databáze klientů chrání své členy, ale v konečném důsledku také samotné klienty před předlužováním. Stává se totiž, že klienti, kteří mají problémy se splácením stávajícího dluhu, žádají o další úvěr u jiné společnosti, a to i několikrát po sobě. Tento trend, jak uvádí Alena Ludrovská, se v Česku objevuje stále častěji.

"Počet už registrovaných klientů, kteří se dostali do těžkostí se splácením, meziročně narostl o 40 procent."

S největšími problémy se potýkají zejména lidé z nižších příjmových skupin. To potvrzuje i Pavel Hulák ze společnosti Fincentrum.

"Problém nastává spíše u nízkopříjmových, sociálně slabších skupin, kteří se tak propadají do začarovaného kruhu splácení úvěru dalším úvěrem. A to je samozřejmě cesta do pekel."

Aktuálně je pouze v registru sdružení Solus 238 tisíc záznamů o porušení závazku řádně splácet poskytnutou půjčku. Jsou samozřejmě, jak už bylo řečeno, i dluhy, které vznikají jinak a jinde. Přesto podle Pavla Huláka jsou Češi celkově stále ještě málo zadlužení.

"V porovnání se starými zeměmi Evropské unie jsme zatím stále na začátku. Můžeme to ukázat na příkladu hypoték. Tam dosahuje zadlužení zhruba pět procent hrubého domácího produktu, zatímco průměr Evropské unie je 42 procent. Češi se tedy budou zadlužovat víc a víc. Přijde ještě boom kreditních karet. Ten už tady sice je, ale bude stále růst."

To ovšem nic nemění na faktu, že mnozí lidé své možnosti přecenili. Půjčíme vám na cokoliv, hlásá denně líbivá reklama. A lidé na to slyší. Pak ale často nastupují exekutoři. Hynek Filip ze společnosti Sampa Invest, obchodující s nedobytnými pohledávkami, odhaduje počet exekucí v letošním roce na 150 tisíc.

27-07-2005