18-05-2007

Česká vláda je podobně jako ruští turisté a podnikatelé či turečtí i srbští gastarbeitři obětí rakouské přehlíživosti, soudí komentátor Hospodářských novin. "Kvůli sporu o jadernou elektrárnu nyní Rakušané hrozí blokádou všech hraničních přechodů, a porušují tak základní zásadu Evropské unie o svobodném pohybu osob," píše autor. Podle něj "ve své netoleranci jsou Rakušané podobní Čechům, společná historie se nedá zapřít. Češi se však globalizaci přizpůsobují lépe, jsou otevřenější". Hospodářské noviny připomínají, že hoteliéři v proslulém alpském středisku Kitzbühelu chtějí ve městě regulovat počet ubytovaných Rusů, "rakouští politici jsou nejhorlivějšími odpůrci členství Turecka v EU, ale levné pracovní síly z početné turecké menšiny (a mnoha dalších) by se vzdali neradi." A Rakušané také "pořádají nájezdy na české obchody". Komentátor Hospodářských novin soudí, že " někteří pražští politici i členové nevládních organizací horujících proti Temelínu dostávají slušnou lekci z pokrytectví. Rakušané odebírají elektřinu z Čech, tedy i z Temelína...Kdyby místo přechodů blokovali dráty, tak bychom jim ten postoj mohli věřit."

 

Komentátor Práva si všímá ztráty preferencí ODS, kterou zaznamenaly průzkumy. Podle autora je to důsledek připravované daňové a zdravotní reformy. "Výrazné daňové zvýhodnění bohatých, pár drobáků pro chudé a nic či dokonce ztráta pro střední vrstvu. Mirek Topolánek jí slovně ukázal vztyčený prostředníček: má prý předplaceno! Tři dny nemoci bez peněz, platby u lékaře a za recepty, zvýšení DPH na věci základní potřeby. Kdo by si takový vládní spolek nezamiloval?" hodnotí autor vládní reformu. Dodává zároveň, že ODS zřejmě ztrácí preference i kvůli podpoře amerického radaru. "Stejně poctivě přiznávám, že to a jedině to bych jí nevyčítal," uvádí komentátor Práva.

 

Odškodňování těch, které poškodila přílišná délka soudních řízení, je v Česku příliš pomalé. Informují o tom Lidové noviny s odvoláním na zkušenosti advokáta Václava Vlka. Podle něj dnes ministerstvo spravedlnosti vyřizuje žádost zhruba půl roku, tedy na samé hranici zákonem stanovené lhůty, a ve složitějších případech i déle. "Výsledkem je, že se přidá dalších minimálně šest měsíců k věci lidí, jejichž případy se táhnou často několik let," řekl listu Vlk. Ministerstvo potíže připouští, namítá ale, že neprotahuje samotné soudní případy justicí zkroušených lidí a jeho stanoviska pouze řeší, kdo má na odškodnění nárok. Novela, která umožňuje odškodnění i za nemateriální škodu, platí od loňského 27. dubna. Prosadil ji tehdejší ministr Pavel Němec, aby snížil rostoucí počet stížností na pomalou českou justici u Evropského soudu. Odškodňování, třeba za neoprávněně nařízenou vazbu, bylo možné už dříve, ale novela rozšířila okruh lidí, kteří ho mohou dostat, píší Lidové noviny.

 

Jiří ČunekJiří Čunek Vicepremiér a šéf lidovců Jiří Čunek tvrdí, že si pro svou obhajobu schoval na závěr tři rozhodující svědky, kteří budou vypovídat v jeho prospěch. Řekl to v rozhovoru pro Právo. "Protože jsme cítili, že vyšetřování policie je hodně podjaté, nechávali jsme si některé věci nakonec, aby nemohlo dojít k nějaké manipulaci," řekl Čunek.

 

Mount Everest, foto: Rdevany, Creative Commons 3.0Mount Everest, foto: Rdevany, Creative Commons 3.0 Pražský primátor a první místopředseda ODS Pavel Bém dosáhl v pátek vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu. Lidové noviny píší, že zatímco si Bém plní svůj klukovský sen, na pražském magistrátu vázne práce a množí se kritická slova na adresu primátora. Bémova cesta se totiž stále prodlužuje. Nejprve mluvil primátor o tom, že v práci nebude asi sedm osm týdnů, nyní se už mluví o devíti a ani to nemusí být konečné datum. Dlouhá nepřítomnost primátora v úřadu už také podle Lidových novin začala vadit zastupitelům. Jeden z nich se nechal slyšet, že pokud to Bém nevidí, měl by složit mandát a věnovat se horolezectví. Nepřítomnost primátora prý zablokovala mnoho důležitých rozhodnutí.

 

Třináctiletá Anička, která záhadně zmizela z brněnského centra pro opuštěné děti Klokánek a stále po ní pátrají desítky policistů, ohromila podle Mladé fronty Dnes profesory matematiky. Žasli nad obrázkem, který dívka nakreslila. Geometrické náčrty, vzorce, zápisy derivací a matic jim připomněly látku, která se probírá v prvních ročnících na vysokých školách. Obrázek nakreslila dívka krátce před svým převozem do Klokánku. Odborníci tvrdí, že vypovídá o vysoké úrovni matematických znalostí. V případě třináctiletého dítěte šokující. Podle vychovatelek Klokánku ale byla Anička na úrovni šestiletého dítěte. To se ovšem podle deníku nevylučuje. Odborné vyšetření u dívky totiž odhalilo sociální fobii s rysy artismu. A je známo, že ačkoliv jsou artisté odkázáni na pomoc druhých, mnozí z nich mají výjimečné intelektuální schopnosti.

 

Podniky našly nový způsob, jak najít spolehlivé lidi. Vyzývají zaměstnance, aby pro práci ve firmě získali své známé. A štědře jim za to platí. Píší To Hospodářské noviny. "Velice se nám to osvědčilo, je to výhodnější, než kdybychom využívali služeb personální agentury. Tím, že naši zaměstnanci přivedou své známé, většinou získáváme kvalitní pracovníky," řekla listu Helena Pelcová z technologické firmy Kerio, která vyplácí odměny už zhruba rok. Velkorysé odměny platí podle Hospodářských novin hlavně podniky z oblasti informačních technologií. Třeba Logos dává svým programátorům za dobrý tip až sto tisíc korun. Odměny jsou odstupňovány podle znalostí nastupujícího pracovníka a jedinou podmínkou bývá, aby nováček ve firmě přežil tříměsíční zkušební lhůtu. V tchajwanském Foxconnu, který vyrábí LCD monitory, začínají odměny za získaného dělníka na třech tisících, kamarád s odbornými znalostmi vynese i pět tisíc. Bohaté zkušenosti z využívání zaměstnanců coby headhunterů má i kolínská TPCA.

 

Zřejmě vandalové, kteří opakovaně poškozují stavidlo, způsobili, že desetihektarové jezero Boden u Habartova je téměř bez vody. Hrozí tak, že tisíce lidí se nebudou mít v létě kde koupat, uvádí v regionálním vydání Mladá fronta Dnes. Rekreační vodní nádrž vznikla teprve nedávno. V roce 2005 ji dokončila společnost Sokolovská uhelná, když zrekultivovala a zatopila část bývalého lomu Boden. "Někdo zcela záměrně a opakovaně poškozuje stavidlo. My ho opravujeme a do dvou nebo tří dnů mi naši zaměstnanci z divize Družba hlásí: zase zničeno. Jde to pořád dokola už od loňského roku," popsal listu potíže technický ředitel Sokolovské uhelné Jiří Pöpperl. Podle starosty Habartova Iva Zemka se nádrž po dubnové opravě požeráku začínala plnit. Jenže na konci dubna někdo opět se stavidlem manipuloval, takže voda mnohonásobně rychleji odtékala, až zbyla jen malá louže na dně. Do Bodenu vtéká jen malý potok, takže je otázkou týdnů a měsíců, než hladina stoupne. Podle místních obyvatel však byla nádrž vloni také místem, kde se ve velkém prodávaly drogy a kde se nebezpečně blízko břehů proháněli lidé na vodních skútrech. Někdo tedy mohl jezero vypustil, aby byl klid, cituje Mladá fronta Dnes jednu obyvatelku Habartova. Deník také uvádí, že Sokolovská uhelná připravuje poblíž Habartova obří umělé jezero Medard, které po napuštění, někdy v roce 2011 nebo 2012, budou moci brázdit lodě. Očekává se, že Medard bude atraktivní pro rekreaci, hotely, vodní sporty a kulturní aktivity.

 

Archeologové, kteří zkoumají hlavní ústecké náměstí, se prokopali do mrazáku bývalého řeznictví Houdek, kde za války zahynulo 17 řezníků. Na stopy po jednom z nejsmutnějších příběhů, který se v Ústí odehrál v dubnu 1945 při spojeneckém náletu, narazili při vykopávkách před stavbou komerčního centra, píše Mladá fronta Dnes. Nevelká sklepní místnost byla obložena kachlíky až po strop. Do mrazicího boxu se schovávaly kusy poražených zvířat. Občas sloužila i jako kryt. Mrazák zalitý v betonu působil bezpečně, když do něj 19. dubna 1945 vběhli Houdkovi zaměstnanci poté, co se rozezněly sirény varující před náletem. Přestože řeznictví dostalo přímý zásah tříštivou pumou, mrazák zůstal neporušený. Přesto došlo k tragédii. Lidé zahynuli udušením při úniku čpavku z porušeného chladicího zařízení. Mrtvá těla lidé po náletu vytáhli ven. Poškozený dům Houdkova řeznictví byl nedlouho poté stržen. Parcela ležela ladem až do letoška, kdy na ní začala stavba, píše Mladá fronta Dnes

18-05-2007