11-05-2007

Budova bývalého Federálního shromážděníBudova bývalého Federálního shromáždění Čtenáři Lidových novin vybírali nejošklivější pražskou budovu. Mezi dvanácti vytipovanými stavbami nejčastěji hlasovali pro bývalé Federální shromáždění, které leží mezi Národním muzeem a Státní operou Praha a kde dnes sídlí Rádio Svobodná Evropa. Na druhém místě se umístil hotel Don Giovanni na Vinohradské třídě, kterému se přezdívá "dort" nebo "pudink". Následovala budova Komerční banky ve Štefánikově ulici na Smíchově a nová scéna Národního divadla, pro kterou se vžilo přízvisko "futrál na tahací harmoniku". Podle čtenářů deníku metropoli hyzdí také památník na Vítkově, magistrála a mnohé hypermarkety. Architekti, historici architektury a památkáři, které Lidové noviny oslovily s podobnou anketou již dříve, zvolili za nejošklivější budovu hotel Don Giovanni.

 

David RathDavid Rath Jiří Paroubek označil Davida Ratha za muže, který by jej jednou mohl vystřídat v čele ČSSD, upozorňuje Mladá fronta Dnes. Připomíná, že Rath vděčí za svou raketovou politickou kariéru právě Jiřímu Paroubkovi, který jej přivedl z České lékařské komory na ministerstvo zdravotnictví a poté do parlamentu. Podle deníku k sobě mají oba politici velmi blízko. Ukázalo se to mimo jiné na nedávném sjezdu sociální demokracie, kde stál Rath Paroubkovi po boku i tehdy, když se zdálo, že zvítězí Paroubkovi oponenti. Dnes zastává Rath "jen" funkci místopředsedy poslaneckého klubu ČSSD, svými vysokými ambicemi se však netají. "Chtěl jsem být v tom, co dělám, vždy, když ne nejlepší, tak jeden z nejlepších. Považuji se za člověka, který stojí a padá s Jiřím Paroubkem. Pokud on by měl názor, že bych měl pokračovat v nějaké vyšší pozici, určitě bych ten názor akceptoval," řekl deníku Rath.

Bývalý ministr zdravotnictví je přitom považován za nejdrsnějšího řečníka ČSSD. K řečnickému pultu jej sociální demokraté posílají často tehdy, když potřebují zaútočit na premiéra Mirka Topolánka. Pro opozici představuje Rath jednoho z nejméně přijatelných politiků, neboť nešetří ostrými výroky ani osobními urážkami.

 

V České republice připadá na obyvatele nejvíce krematorií na světě, informuje deník Právo. Zpopelněno je 76 procent zesnulých, kremace je na světě častější už jen v Japonsku. Češi se vymykají ještě v jiném ohledu. Zatímco v ostatních zemích věnují lidé rozloučení se zemřelým velkou pozornost, v České republice stoupá počet pohřbů bez obřadu. Na vině je uspěchaná doba, ale také finanční náročnost pohřbu, který průměrně přijde na 15 tisíc korun. Tento trend se projevuje zvláště ve městech. Na vesnicích je naopak důstojný pohřeb otázkou cti, ať už stojí cokoliv.

 

Muž, který loni sehnal pro občanské demokraty historicky největší sponzorský dar, nyní přesvědčuje poslance a senátory ODS, aby změnili zákon, všímají si Hospodářské noviny. Jiří Chvojka pracoval v loňském roce ve volebním štábu ODS a pro stranickou pokladnu dokázal získat šest milionů korun. Společnost Minority, v jejímž čele stojí, žádala o licenci pro digitální televizi, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání však před rokem její žádost zamítla. Společnost se proto spolu s dalšími neúspěšnými žadateli obrátila na soud, který doposud ve věci nerozhodl. Chvojka se nicméně nespokojil s pouhým vyčkáváním a připravil plán na změnu podmínek licenčního řízení. Se svým návrhem dnes obchází poslance a senátory ODS, kteří mu naslouchají. Souvislost mezi lobbováním za změnu zákona a sponzorským darem pro stranu odmítá, upozorňují Hospodářské noviny.

 

Ministerstvo obrany plánuje bezúplatně převést svůj objekt, v němž se nachází strategická telefonní ústředna, na českou odnož pravoslavné církve, informují Lidové noviny. Ústředna přitom zajišťuje kromě běžných armádních linek i linku speciální pro šifrované spojení s bruselskou centrálou NATO. Odborníci upozorňují na skutečnost, že pravoslavná církev je výrazně orientována na Rusko a jiné postsovětské státy, takže by bezpečnost přenášených informací mohla být ohrožena. U některých funkcionářů církve panuje pochybnost nad jejich minulostí, její nejvyšší představitel dokonce působil jako agent StB. Podle expertů nelze navíc vyloučit, že je Pravoslavná církev v českých zemích vedle bývalých estébáků infiltrována i agenty z východních rozvědek. Ministerstvo obrany si fungování ústředny pojistilo uvalením věcného břemene, církev proto musí zajistit armádním spojařům bezproblémový přístup k linkám. Lidové noviny ve svém komentáři míní, že člověk nepotřebuje být expertem na bezpečnost, aby věděl, že pravoslavná církev Ruska představuje prodlouženou ruku Putinovy administrativy. Podle listu se tak jen potvrzuje nevalná pověst ministerstva obrany a tradiční šlendrián, který zde vládne. Ministerstvo od listopadu 1989 proslulo nejen zkorumpovaností, nesmazatelnou stopu zde zanechali i lidovci. Vlasta Parkanová, podobně jako její předchůdci, přináší jen nablýskané koncepty, avšak žádnou změnu, míní deník. Nyní však je ohrožena přímo bezpečnost našeho státu. "Pokud paní Parkanová i v tomto případě hodlá pouze řečnit, říká si o výměnu sama," podotýkají v závěru svého komentáře Lidové noviny.

 

Deník Právo se ve svém sloupku zamýšlí nad potenciálním protikandidátem Václava Klause na funkci prezidenta. Konstatuje, že rozložení sil ve Sněmovně a v Senátu vylučuje jiný výsledek prezidentské volby než vítězství současné hlavy státu. Alternativu by mohl představovat Jiří Dienstbier, pokud by jej podpořili zelení, lidovci, komunisté i sociální demokraté, podobnou shodu však list považuje za velmi nepravděpodobnou. "Pro lidovce je Dienstbier neznaboh a bývalý komunista, pro mnohé komunisty je zase disident, a tedy zrádce, prošel by u zelených i sociálních demokratů, ale to je málo. Pro etablované strany je navíc přišelcem z divných chartistických časů, kdy každý svým osobním životem ručil za své činy." Strany proto hledají člověka, který by "šel dělat Bureše", píše list s poukazem na Jaroslava Bureše, který se v roce 2002 jako kandidát ČSSD obětavě a vážně o prezidentskou funkci ucházel. Vlasta Parkanová ani Ivan Wilhelm, jejichž jména se v souvislosti s prezidentskou volbou objevují, by však podobné křoví dělat odmítli, podotýká Právo ve svém Sloupku.

 

Zatímco se dlužníci v 90. letech smáli věřitelům do tváře a vymahači na ně byli krátcí, dnes se na exekutory pohlíží jako na supy, konstatují ve svém komentáři Hospodářské noviny. Děje se tak především díky srdceryvným příběhům o profesionálních hyenách, které se objevují v tisku. "Tak jako exekutorská kusadla napravují slabost práva, musíme těm kusadlům nasadit rovnátka," soudí list. Za rozumné proto považuje rozhodnutí Ústavního soudu snížit vymahačům odměnu, pokud dlužník zaplatí dobrovolně a včas, či úpravu zákona, jenž by zrušil nedotknutelnost exekutorů. Exekutoři ale podle deníku krutí být musí, jinak se lidé házet složenky do koše neodnaučí.

 

V souvislosti s rozsáhlou korupcí při zadávání armádních zakázek padla první obvinění, paradoxně se však netýkají uplácení v oblasti obrany, ale školství, píše deník

 

Loňský předvolební populismus, na jehož základě došlo k zvýšení rodičovského příspěvku, má ještě výraznější dopad na státní pokladnu, než se očekávalo, poznamenává Mladá fronta Dnes. Přibylo totiž žadatelů o tuto dávku z řad cizinců, kteří za prací dojíždějí do České republiky přes hranice. Jedná se nejčastěji o Poláky a Slováky. Druhý rodič přitom zůstává s dítětem v sousední zemi, kde má rodina trvalé bydliště. Až do letošního roku bylo cizincům jedno, který stát jim dávky platí, protože v České republice, v Polsku i na Slovensku byla jejich výše srovnatelná. V České republice se však rodičovský příspěvek od ledna zdvojnásobil a mezi "pendlery" se to rychle rozkřiklo. Podle evropského práva by mohli cizinci bydlící či pracující v republice pobírat i porodné, přídavky na děti, příspěvky na bydlení i podporu v nezaměstnanosti, pokud by o práci v České republice přišli.

11-05-2007