07-05-2007

Návrhy reforem, s nimiž přišel poslanec ODS a bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý, jsou podle Lidových novin absurdní. Kritice je podrobuje i komentář Hospodářských novin. Jak píše, na návrzích z dílny Tlustého je pozoruhodné, jak neberou v úvahu výdajovou stránku rozpočtu. Jako kdyby existovaly jenom daně a s těmi pak bylo možné hýbat podle rozmaru či diktátu ideologie. "Když chce jet člověk na výlet, přemýšlí, kdy a jak se vrátí. Tlustého návrhy jsou tip na riskantní výpravu, ze které nemusí být návratu," uvádí deník. Tlustému je však třeba přiznat pravdu ve dvou věcech. Návrh reforem je zbytečně opatrný v rušení stovek daňových výjimek. Tlustý také přesně poukazuje na to, že odvahu k reformám ztratila sama ODS.

 

Lidé si podle průzkumu agentury Median pro Mladou frontu Dnes často stěžují na nedostatek informací k chystaným vládním reformám. Analytici zjistili, že s daňovou a sociální reformou souhlasí 20 procent oslovených, 38 procent je proti a 42 procent si stěžuje právě na nedostatek informací. Ještě větší odpor lidé vyjádřili k reformám ve zdravotnictví, hlavně kvůli záměru zavést poplatky. Proti je podle Medianu skoro polovina veřejnosti, opačný názor má 18 procent a třetina lidí opět uvedla, že nemá informace.

 

David Rath, foto: ČTKDavid Rath, foto: ČTK Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD David Rath, který patří mezi nejhlasitější odpůrce privatizace ve zdravotnictví, si podle Lidových novin kupuje polikliniku. Firma Paracelsum, ve které má Rath poloviční podíl a jejíž jednatelkou je jeho manželka Eva, zvítězila ve výběrovém řízení na koupi budovy zdravotnického zařízení na pražském Chodově. V budově je nyní biochemická a hematologická laboratoř, ordinace diabetologů a plicní lékařky. Rathova firma nabídla podle Lidových novin v obchodní soutěži nejvíce peněz. Za budovu s pozemky je ochotna dát přes 16 milionu korun, účetní hodnota byla vyčíslena zhruba na devět milionů. Rath se k informacím listu zatím odmítl vyjádřit. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zjištění komentoval slovy, že Rath káže vodu, ale pije víno. Upozornil také, že provoz laboratoří sídlících v objektu je z podnikatelského hlediska velmi výhodný. Rath v prohlášení uvedl, že není jednatelem ani ředitelem společnosti, a tudíž podobná rozhodnutí nejsou na něm. "Ve společnosti působím pouze jako lékař - internista na částečný úvazek," napsal Rath. Dodal, že je spoluvlastníkem soukromého zařízení Paracelsum již asi sedm let.

Davidu Rathovi se věnují i Hospodářské noviny. Jak píší, exministr zdravotnictví chystá radikálnější změny než současný ministr Tomáš Julínek. Rathův návrh reformy sice kromě poplatku za den v nemocnici nepočítá se spoluúčastí pacientů, ti by ale pomocí platebních karet platili za jednoduché zákroky a vyšetření. Peníze by jim poté pojišťovna vracela zpět. Změnou plateb ve zdravotnictví chce Rath snížit počet návštěv u lékaře, aniž by musel podstatně zvýšit spoluúčast ošetřovaných. Šlo by podle něj o psychologický efekt - pacient sice neplatí spoluúčast, ale půjčuje na několik dní své peníze. Rath chce podle Hospodářských novin také radikálně snížit počet pojišťoven, které by směly poskytovat základní péči. I když v mateřské ČSSD Rath se svou reformou asi uspěje, ministerstvo zdravotnictví ji odmítá. Mluvčí ministra prohlásil, že placení za vyšetření a následné vracení peněz je mnohem dražší než zavedení poplatků.

 

Viktor Kožený, foto: ČTKViktor Kožený, foto: ČTK Jsem pronásledován jako Alexandr Solženicyn, Nelson Mandela a Václav Havel, vzkázal z Baham do Česka uprchlý finančník Viktor Kožený. Jak píší Lidové noviny, navzdory hrozícímu stíhání slibuje, že se do Prahy jednou vrátí. Jeho očištění je prý jen otázkou času. V budoucnu proto Kožený nevylučuje ani vstup do politiky. Z jeho vyjádření pro Českou televizi plyne, že velmi sympatizuje z ODS a doufá také v dohodu se zelenými. Zatím je ovšem v Česku stíhaný kvůli tomu, že měl akcionáře Harvardských fondů připravit o skoro 16 miliard korun a za podvod mu proto tady hrozí až 12 let vězení. Své stíhání považuje za politicky motivované. Tvrdí, že bývalý premiér Miloš Zeman dal do mezinárodního zatykače policií dopracovávat falešné dokumenty a obvinění.

 

Špičkové manažery úspěšných firem tolik nezajímá jejich plat, ale spíše akcie, které k němu dostávají, napsala Mladá fronta Dnes. Když firma dobře funguje, akcie rychle rostou. Na akcie ale všichni šéfové nedosáhnou, třeba proto, že společnost má jinou formu vlastnictví. Společnosti pak schopné šéfy lákají na podíl na zisku firmy. Podle odborníků se může vyšplhat až na dvojnásobek ročního příjmu. Nejvíce milionů si rozdělili šéfové ve státní firmě ČEZ. Ta loni vydělala rekordních téměř 29 miliard korun a mezi sedmnáct lidí z vedení rozdělila celkem 160 milionů na mzdách a 300 milionů v akciích. Dobré platy jsou také v investičním bankovnictví, manažerském poradenství a v informačních technologiích. Pak také ve společnostech, které tady mají svou centrálu nebo centrálu pro středoevropský region.

 

Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinu komunismu se při vyšetřování záhadné smrti legendy čs. armády Antonína Sochora podařil husarský kousek. Jak píše Právo, vyšetřovatelé vypátrali zřejmě posledního žijícího svědka automobilové nehody ze srpna 1950, po které válečný hrdina Sochor zemřel. Váleční veteráni a někteří historici jsou přitom přesvědčeni, že ve skutečnosti byl Sochor zavražděn komunisty, kteří tak odstranili svého velkého odpůrce. Dobře informovaný zdroj Právo sdělil, že se Sochorem jel v okamžiku neštěstí i tehdejší vysoký armádní důstojník Peter Hujvan. O přítomnosti neznámého důstojníka na místě havárie se přitom dosud jen spekulovalo. Hujvan nyní jako devadesátiletý žije na Slovensku. Ze zdravotních důvodů však odmítl vypovídat a písemné vyjádření je údajně jen snůška frází, o tom, že soudruh Antonín Sochor miloval Sovětský svaz a komunismus, což byl nesmysl. Naděje teď vyšetřovatelé vkládají do archivních dokumentů, ty však byly zasaženy povodněmi v roce 2002 a jsou zatím zamražené. Antonín Sochor zahynul poté, co do jeho vozu ve vojenském prostoru Ralsko vjelo nákladní auto s výsadkáři.

 

Česká pošta chce zavést elektronické inkaso. Novou službu plateb obyvatelstva plánuje už na léto, napsaly Hospodářské noviny. Pokud se zákazníci přihlásí do databáze, dostanou od pošty přístupový kód a mohou mít svůj účet, kontrolovat platby a přidávat další. Česká pošta tak nabídne zákazníkům stejnou možnost správy a sledování plateb přes internet, jakou nabízejí banky. Česká pošta už elektronické inkaso zkouší na tisícovce svých zaměstnanců.

 

I když má Vězeňská služba nedostatek peněz ve svém rozpočtu, zakoupila speciální uniformy do pouště za více než šest milionů korun. Na dalších 16 milionů ji přijde značkové sportovní vybavení, které poputuje do obchodů pro strážné. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že jen na platy civilních zaměstnanců se Vězeňské službě v současnosti nedostává zhruba 70 milionů korun. Vedení služby tvrdí, že uniformy ve stylu "safari" nakoupilo proto, aby strážní nemuseli v létě nosit neprodyšné stejnokroje. List ale píše, že strážní již jednu letní verzi stejnokroje mají. Rozpaky podle deníku vzbuzují i nákupy značkových teplákových souprav, které si strážní mohou pořizovat za body, které získávají k platu. Mladá fronta Dnes také píše, že šéf věznic Luděk Kula si loni pořídil pozlacenou generálskou šavli s rukojetí potaženou rejnočí kůží za 40.000 korun. Podle Kuly ale zbraň zaplatili sponzoři. Až v budoucnu skončí ve funkci, šavle podle něj zůstane v majetku Vězeňské služby.

07-05-2007