Pro Ceny Gratias agit si letos do Prahy přijelo 19 laureátů, mezi nimi i Tomáš Baťa

02-07-2005

Tomáš Baťa, Viktor Fischl nebo John Reeves - taková jména zazněla koncem června v Černínském paláci v Praze, když ministr zahraničí uděloval letošní ceny Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Prestižní cenu za rok 2005 dostalo celkem 19 laureátů a s několika z nich natočila Milena Štráfeldová krátký rozhovor.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda, foto: Martina HřibováMinistr zahraničí Cyril Svoboda, foto: Martina Hřibová Ceny Gratias agit byly poprvé uděleny v roce 1997 a od té doby je dostala necelá stovka lidí. Jsou mezi nimi významní krajané, jako například mecenáška a sběratelka umění Meda Mládková ze Spojených států, jedno z tzv. Wintonových dětí Lady Milena Grenfell-Baines z Velké Británie, která se dlouhá léta stará o propagaci české kultury ve Spojeném království, nebo filmový kritik a publicista A. J. Liehm z Francie. Za podporu hospodářských, kulturních či vědeckých kontaktů České republiky se zahraničím však byli cenou Gratias agit vyznamenáni i cizinci. Stačí jmenovat alespoň zakladatele německé nadace Brücke/Most profesora Helmuta Kösera nebo britského bohemistu Roberta Burtona Pynsenta. A oceněny byly i spolky: například Člověk v tísni, Američtí přátelé České republiky, Sokol Sydney nebo Svaz Čechů v Chorvatsku. K cenám Gratias agit ministr zahraničí Cyril Svoboda uvedl:

"Hledáme vždycky tak, aby ti lidé reprezentovali pokud možno co nejvíc oborů a aby to byli lidé skutečně hodní tohoto ocenění, protože to je nejvyšší možné ocenění, které můžeme dát. A také vždycky chceme, aby reprezentovali různé země na naší planetě."

Při udílení letošních cen 23. června ministr Svoboda zdůraznil, že o dobré jméno Česka ve světě se v době totality zasloužili jak zdejší odpůrci režimu, tak lidé, kteří to dobré jméno v zahraničí šířili. Letošní seznam laureátů je v historii Cen Gratias agit nejdelší - těžkou skleněnou kouli si z Černínského paláce odneslo 19 oceněných. Za všechny poděkoval Tomáš Baťa. Gratias agit si velmi cení:

Tomáš Baťa, foto: Martina HřibováTomáš Baťa, foto: Martina Hřibová "Velmi vysoko, velmi vysoko. Já jsem dostal spoustu cen obchodních a podobně, ale ne tak moc státních. Já si velmi vážím Ceny Tomáše G. Masaryka, kterou jsem tady dostal. Hlavně si ale vážím Order of Canada. To byla práce mého života, která byla oceněna v Kanadě takzvaně královnou, ale ve skutečnosti kanadským národem,"

řekl jeden z nejvýznamnějších kanadských podnikatelů, syn zakladatele Baťových závodů ve Zlíně Tomáš Baťa junior. Do Kanady přišel už za 2. světové války a jako důstojník kanadské armády velel mezinárodní československo-kanadské rotě. Po roce 1948 se v Kanadě usadil natrvalo a v Torontu založil obuvnickou firmu, která má dnes pobočky v sedmi desítkách zemí. Ročně vyrobí tři sta milionů párů obuvi. Tomáš Baťa se od roku 1990 pravidelně vrací do Česka, přestože se mu nepodařilo získat v restituci veškerý majetek Baťovy rodiny. Podporuje tu také řadu projektů, mimo jiné Baťovu univerzitu ve Zlíně.

Mayenko Hloušek, foto: Martina HřibováMayenko Hloušek, foto: Martina Hřibová "Já myslím, že už to je prvotřídní univerzita a bude to super prvotřídní univerzita."

Do Kanady mířilo i další ocenění Gratias agit, tentokrát pro kanadského spisovatele, publicistu, hudebního skladatele, sportovce a politického aktivistu Johna Reevese. Česko poznal nejprve jako maratónský běžec, dokonce vyhrál i Ostravský maratón, už v 60. letech se ale začal zajímat o českou politiku.

"Můj zájem o českou politiku a historii začal v polovině 60. let minulého století, kdy se situace v Československu začala měnit. A v popředí těchto změn bylo mnoho žurnalistů a rozhlasových pracovníků. Já sám jsem pracoval jako rozhlasový producent a ředitel rádia v Torontu a všechno mne velmi zajímalo. Zajímaly mne změny, které přinášelo pražské jaro, které podle mého názoru představovalo pokus o třetí cestu. Pokus o to zachovat všechno, co bylo dobré na socialistickém systému a co samozřejmě zradili komunisté, a to dobré z kapitalistického systému. Spojit to dohromady bez chyb komunismu."

John Reeves, foto: Martina HřibováJohn Reeves, foto: Martina Hřibová Zájem o dění v Československu vedl Johna Reevese k tomu, že až do roku 1989 se jako rozhlasový producent stanice CBC podílel na vzniku více než padesáti pořadů o osudech Čechů za komunistické nadvlády. Zasadil se o kanadské uvedení her Václava Havla, které se podařilo propašovat za hranice, z Kanady podporoval československé disidenty a podporoval i činnost Nadace Jana Husa v Kanadě a vydavatelství Sixty Eight's Publishers. Český kontext mají i dva jeho detektivní romány, sbírky poezie nebo pásmo Aritmetika lásky, která se věnuje náboženským, sociálním a politickým reformám v českých zemích od Husa po Dubčeka.

Cenu Gratias agit získal také spisovatel Viktor Fischl z Izraele. Rodák z Hradce Králové emigroval v roce 1939 do Velké Británie, kde se stal blízkým spolupracovníkem Jana Masaryka. Po válce se krátce vrátil do Československa, v roce 1949 však odešel znovu, tentokrát do Izraele. Přijal zde jméno Avigdor Dagan, více než dvě desítky let působil v diplomatických službách, od konce 70. let se ale věnuje pouze literatuře. Ve své poezii a próze se velmi často vrací do Česka, ke svým židovským kořenům a k holokaustu Židů za 2. světové války. Jeho knihy Dvorní šašci nebo Pátá čtvrť patří v Česku k nejoblíbenějším. Třiadevadesátiletý Viktor Fischl nemohl ze zdravotních důvodů přijet do Česka a cenu Gratias agit převzít osobně. Při své návštěvě Prahy na podzim loňského roku nám ale řekl, jak ho přízeň českých čtenářů překvapila:

Liu Xingcan, foto: Martina HřibováLiu Xingcan, foto: Martina Hřibová "Já jsem si myslel, že to bude těžší proniknout, vždyť přece čtyřicet let mne nemohli číst. Ukázalo se, že to potom proniklo naráz. Jak jsem vydal dvě tři knihy, tak jsem viděl, že mám čtenářskou obec, jak se říká."

Gratias agit udělil ministr Cyril Svoboda i manželům Věře a Petru Bískovým z New Yorku. Emigranti z poloviny 60. let se před patnácti lety pustili do vydávání krajanského periodika. Dnes jsou Americké listy nejčtenější česky psané noviny v Severní Americe. Krajany ve Spojených státech informují o dění v České republice i na Slovensku, přinášejí řadu původních článků a komentářů od dopisovatelů z Prahy i Bratislavy, a přispívají i k příznivému obrazu Česka v USA. Americké listy hodně pomohly při lobbování před vstupem České republiky do Severoatlantické aliance. Tehdejší prezident Václav Havel za to ocenil jejich vydavatele Petra Bíska státním vyznamenáním. Petr Bísek se také jako předseda krajanského sdružení Bohemia Citizens' Benevolent Society of Astorie v New Yorku zasloužil o velký rozkvět této společnosti.

Petr Bísek, foto: Martina HřibováPetr Bísek, foto: Martina Hřibová "My jsme ke konci naší éry, těch patnácti let, takže je to takové perfektní zakončení. Říkám, že končíme, ale to není dneska nebo příští týden, To může trvat rok nebo dva. Ale je čas, aby to mladá generace převzala a pokračovala v naší práci,"

řekl Petr Bísek po převzetí ceny Gratias agit. K dalším oceněným patřil například krajanský aktivista z Texasu Jerry Elzner, argentinská scénografka českého původu Mayenko Hloušek, choreografka Zora Šemberová z Austrálie, finanční poradce Ladislav Horňan z Velké Británie, který pomohl při vzniku English College v Praze, čínská bohemistka a překladatelka Jaroslava Haška a Bohumila Hrabala Liu Xingcan nebo malíř a restaurátor František Makeš ze Švédska, vynálezce unikátní metody využití enzymů při restaurování obrazů. Mezi nositeli Gratias agit jsou ale i Český klub Komenský z Lincolnu v Nebrasce, kolektiv učitelů bohemistiky na budapešťské univerzitě ELTE nebo německá Nadace Roberta Bosche. Tyto laureáty Ceny za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí představíme v některé z příštích rubrik.

 

02-07-2005