New Yorské listy a jejich svět

07-08-2010

19. století se v dějinách amerického New Yorku neslo zejména v duchu rozvoje a přílivu imigrantů. Do Manhattanského přístavu mimojiné připlouvaly i stovky českých krajanů, kteří zde velice rychle vytvořili početnou a fungující komunitu. Století Čechů a Čechoslováků v New Yorku s podtitulem New Yorské listy a jejich svět, to je název studie, kterou se zabývá David Chroust z Univerzity v Texasu. O jeho práci si s ním na posledním kongresu SVU v Táboře povídala Barbora Kmentová:

David ChroustDavid Chroust V roce 1910 žily v New Yorku již dvě generace českých imigrantů. Podle úředních záznamů ze sčítání lidu se jednalo o přibližně 41 tisíc lidí s tím, že v nejbližším okolí newyorského přístavu, zejména ve státě New Jersey, žilo dalších 10 tisích česky mluvících občanů. Oproti Chicagu, ve kterém v té době žilo více než dvojnásobný počet krajanů, měl život v New Yorku své zvláštnosti:

"New York byl v Americe poměrně specifický, a to nejen pro americkou společnost, ale i pro Čechy a emigranty z jiných států. Ti zde byli poměrně chudí, většinou totiž neměli peníze na cestu dál, do vnitrozemí. Obecně o New Yorku platilo, že v něm žili buď ti nechudší nebo ti nejbohatší, které město vábilo stejnou silou. Češi v New Yorku většinou pracovali jako doutníkáři. Přitom to ale byli lidé různých řemesel, jen neměli tolik možností, protože neuměli anglicky. Třeba pro početnější Němce angličtina nebyla takovou překážkou, natož pro Iry, kteří již do Ameriky přicházeli jako anglicky mluvící. Všichni tedy měli širší pracovní možnosti než Češi, kteří už většinou doutníkáři zůstali po celý život. Na druhou stranu Češi dost šetřili, takže se jejich postavení postupem času lepšilo, ačkoli stále, alespoň na Manhattanu, žili po podnájmech. Teprve po roce 1900, kdy se začali stěhovat i do ostatních částí New Yorku, jako například Queens, se začali vzmáhat na rodinné domky." Čeští krajané při domácí výrobě doutníků, fotografie pochází z roku 1890Čeští krajané při domácí výrobě doutníků, fotografie pochází z roku 1890

- Proč zrovna doutníkářství? To není typicky česká profese ...

"Ne, není, to máte pravdu. Ovšem v New Yorku to byl v šedesátých a sedmdesátých letech velký průmysl, který zaměstnával na desetitisíce lidí. Čeští imigranti byli také nápadní tím, že často pocházeli z Kutnohorska a v mnoha případech to zřejmě byli bývalí zaměstnanci císařské a královské tabákové režie v Sedlci. Doutníkářství tedy bylo jejich profesí. A tito čeští krajané nejspíše pomáhali ostatním českým imigrantům s hledáním práce v doutníkářském průmyslu a zaučovali je."

25. června 1874 začala místní krajanská komunita vydávat New Yorské listy. V té době již byla česká menšina dostatečně početná pro vytvoření solidní čtenářské základny. Noviny sice založila společnost Slovanská lípa, ta je ovšem již po dvou letech prodala redaktorovi listu, Janu Vratislavu Čapkovi, což byl starší bratr nejplodnějšího historika Čechů v Americe Tomáše Čapka. Noviny vycházely nepřetržitě, nejméně do roku 1970. Během svého působení dvakrát změnily jméno. V roce 1878 se na pět let staly Dělnickými listy, poté se změnily na Dělník americký, od roku 1886 se ale vrátily k původnímu názvu. Za sto let vycházení se do jejich vývoje promítla i řada historických mezníků:

Výzva k protestům z 4. května 1886Výzva k protestům z 4. května 1886 "Prvním byla veliká stávka doutníkářů v roce 1877, která byla zaměřena proti nesnesitelným pracovním podmínkám a také za vyšší plat. Osobně si myslím, že listy při ní sehrály důležitou roli, byly jakýmsi vůdčím činitelem. Stávka trvala několik měsíců, na podzim a v zimě 1877 - 78. Další událostí byl roku 1886 incident v Chicagu, tzv. Haymarket Riot, který je jedním z mezníků historie Spojených států. Tehdy došlo k tvrdým střetům mezi policisty a takzvanými anarchisty, po kterém následoval hon na anarchisty a vůbec všechny levicově smýšlící Američany. A New York, dohromady s českou komunitou, byl spíše dělnicko – levicový."

"Od devadesátých let mají noviny stejnoměrný vývoj, redaktoři v nich pracují dlouhodobě, nestřídají se tak rychle. Samozřejmě se do jejich obsahu ještě promítly obě světové války. Během první se New Yorské listy stavěly proti Masarykovi, za druhé byl zase jejich redaktorem bývalý šéfredaktor Rudého práva Stanislav Budín. Výrazným mezníkem byla 20. léta 20. století, kdy byl ukončen příliv imigrantů z Evropy a čtenářská obec začala stárnout. Objevuje se tedy jakýsi zvláštní rozpor mezi redaktory, většinou novějšími přistěhovalci, a starší generací. Na konec bych rád uvedl rok 1948 a příliv poúnorových emigrantů, kteří chod novin přebrali."

New Yorské listy z roku 1922New Yorské listy z roku 1922 Po většinu času noviny vycházely formou deníku, ovšem byla i období, kdy vycházely jen jednou či dvakrát do týdne. Obsahově se nijak nelišily od ostatních krajanských periodik.

"Proč jsou New Yorské listy zajímavé pro dějiny krajanů v Americe? Byla v nich více než jedna rubrika o Češích v New Yorku. Obsahovaly dopisy čtenářů, a to i „přespolních“ - z Bostonu, Baltimoru. Dalo by se říct, že New Yorské listy nebyly jenom newyorskými novinami, ale byly to české noviny pro celou severovýchodní část Spojených států. Byly v nich rubriky místních zpráv, pravidelně informovaly o krajanském životě, obsahovaly protokoly ze schůzí různých spolků a pochopitelně inzeráty. I z nich si dnes můžeme udělat dobrou představu o tehdejším českém New Yorku."

Během sta let působení listy několikrát změnily svého majitele. Tím se stala buď soukromá osoba nebo skončily pod správou většího kolektivu. Například od roku 1890 do roku 1921 listy vlastnil Odbor českých typografů. Výjimkou nebylo ani občasné stěhování:

"Listy následovaly českou komunitu, jak se stěhovala po Manhattanu. Češi nejprve žili na jeho dolní východní straně, kterému se říká Lower East Side. To je známá klasická imigrantská čtvrť. Zde tedy noviny vycházet začaly. Zřejmě počátkem 90. let 19. století se komunita i s listy přestěhovala na Upper East Side a myslím si, že zde zůstali alespoň do 50. let 20. století, tedy zhruba 60. let. Sídlily v místech, kde je dnes Bohemian National Hall, dnešní České centrum."

Bohemian National Hall dnesBohemian National Hall dnes Častěji než majitelé se střídali už jen redaktoři. Dnes výčet jejich jmen tvoří obstojně dlouhý seznam:

"Ano, byla to celá řada redaktorů. Ani nemohu bezpečně říct, kolik jich přesně bylo, ani je všechny neznám. Mohlo jich být i více než kolik uvádějí Tomáš Čapek a František Štědroňský. Mě se podařilo najít několik dalších, kteří tito dva bibliografikové nezmiňují. Z těch nejznámějších bych jmenoval Jana Vratislava Čapka z prvních let, potom Bartoše Bittnera, Jaroslava Salabu Vojana, Engelberta Švehlu, Karla Leitnera, Stanislava Budína, zmiňovaného redaktora Rudého práva ze 30. let, který noviny redigoval během druhé světové války. Po válce byl nejdelší dobu redaktorem doktor Jaroslav Stein, snad pražský advokát. Během studené války v New Yorských listech působilo dalších šest nebo sedm redaktorů."

David Chroust ve svém pátrání nadále pokračuje. Pokud by měl někdo z vás posluchačů zájem o dějiny New Yorských listů nebo o historii české komunity v New Yorku, zejména před rokem 1945, může se na autora studie obrátit přes naši emailovou adresu info@krajane.net.

07-08-2010