Volební preference signalizují pat

26-05-2007

Některé výzkumy veřejného mínění v poslední době naznačovaly, že se volební preference občanských a sociálních demokratů srovnávaly. V jednu chvíli jen zhruba jedno procento rozdílu řadilo ODS před ČSSD. O důvodech takového vývoje jsem si povídal s politoložkou Vladimírou Dvořákovou z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Čemu připisujete ztráty jedněch a zisky druhých?

"Ona je vždycky otázka, jestli jsou to ztráty jedněch a zisky druhých, protože se zdá, že zatím volební preference ODS de facto nějakým způsobem nepoklesly, i když vždycky to musíme srovnávat s určitými jinými výzkumy, a ta čísla se trošku mění. Ale tam to vypadá, že jakoby oni neztráceli voliče, ale ČSSD získává voliče. Lidi, kteří buďto předtím hlasovali pro jinou stranu nebo vůbec nešli k volbám. Nelze to tedy úplně říct, že by ČSSD jednoznačně získávala na úkor hlasů ODS. Každopádně to sblížení je věc zajímavá, alespoň z hlediska politologie, a minimálně to ukazuje to, že kdyby byly teď volby, tak pravděpodobně ty alternativy by byly úplně stejné jako byly v těch posledních volbách. Čím je to způsobeno? Já si osobně myslím, že především reformou veřejných financí, navrženou reformou zdravotnictví, která zmobilizovala zejména části těch sociálně slabších a středních vrstev, protože nemají pocit, že by tato reforma i jim něco přinášela. Naopak, mají pocit, že při ní ztrácejí."

Většina odborníků se shoduje v názoru, že občanští demokraté mají po komunistech nejstabilnější voličské jádro. Soudíte tedy, že se jádro nezačalo štěpit?

"Já si myslím, že se výrazněji nezačalo štěpit. Samozřejmě ODS má to jádro relativně stabilní, ale to jádro bych odhadovala kolem 20 procent, možná něco málo nad to, a ti další už jsou potom ti přelétaví voliči, kteří ještě doposud pravděpodobně od ODS neodešli, ale určité riziko tady je. Myslím si ale, že v téhle chvíli sociální demokracie spíše získává od jiných voličů. Je možné, že částečně získává od voličů, kteří se jakousi dobu přikláněli k zeleným, nebo hledali alternativu u zelených, kteří hledali alternativu třeba u některých stran, které se do Parlamentu nedostaly, i když to bych nepovažovala za tak podstatné. Zdá se, že od komunistů příliš hlasů nepřechází, protože v této chvíli to podle průzkumů spíše vypadá, že komunisté také mírně vzrostli. Je ale možné, že je to od voličů, kteří nešli volit a kteří by v této chvíli možná volit šli."

Nakolik se podle Vás mohou nepopulární kroky kabinetu projevit na poklesu sympatií voličů k vládním stranám?

"Já si myslím, že se mohou projevit výrazněji. Navíc je tu ještě jedna věc. Vždycky ta křivka po volbách, v tom prvním roce, kdy lidé očekávají rychlé změny k lepšímu a ony se nikdy nedostaví, ony se ani nemohou dostavit, tak to vždycky vyvolává určitou frustraci, a ten pokles vládních stran v prvním roce po volbách bývá takřka tradiční, to není nic překvapivého. Myslím si ale, že se to může projevit i do budoucna, že dojde k tomu poklesu z hlediska vzpomínané reformy, a myslím si, že se to může projevit i u ODS v momentě, kdyby se ty reformy potom začaly výrazně realizovat. Především pak v momentě, kdy bude velmi problematické ty reformy vůbec prosadit, protože část voličů má pocit, že by se ty reformy měly prosadit, možná některá část voličů dokonce, že by měly být i razantnější. Ale tím, že je diskuse i uvnitř ODS, že je tu vystoupení pana poslance Tlustého, který celou tu koncepci dost výrazně kritizuje, to může postupně vést k tomu, že dojde i k poklesu preferencí uvnitř ODS. Nejenom tedy ke sbližování, ale že dojde k faktickému poklesu."

Myslíte si, že už samotný přechod politické strany do opozice ji může zajistil nárůst volebních preferencí?

Mirek Topolánek (vlevo) a Jiří ParoubekMirek Topolánek (vlevo) a Jiří Paroubek "Situace strany v opozici je vždycky svým způsobem výhodnější. Ta strana získává preference, stává se alternativou jenom díky tomu, že je nespokojena s tou stranou, která vládne. Toho ODS využívala velmi dlouho v době vládnutí ČSSD. Až těsně před volbami se pak najednou dostala do problémů, když se ČSSD začala více zviditelňovat s panem Paroubkem, a najednou si oni uvědomili, že vlastně nemají dost jasnou představu, s čím vlastně proti té straně vystupovat. Takže ta opozice na jednu stranu poměrně lehce sbírá body, to znamená veškeré neúspěchy vládní strany a ty neúspěchy jsou vždycky logické, jdou ji jakoby ku prospěchu, ale na druhou stranu pokud nepředstoupí s konkrétnější představou, tak to může po určité době voliče vyčerpat. Opoziční strana z toho tedy může získat, ale měla by co nejrychleji formulovat konkrétní představy, jak by určité věci chtěla řešit."

Myslíte si, že preferenční zisky sociálních demokratů mohou ovlivnit způsob chování jejich lídrů, zejména pak předsedy Jiřího Paroubka, kterému mnozí vyčítají příliš sebevědomé vystupování?

"Já si myslím, že to chování je hodně dáno jen takovou strategii a taktikou. Já si osobně myslím, že část toho chování ne že by byla v rozporu s mentalitou pana Paroubka, ale že byla i doporučována - poměrně dost nesmyslně - i jeho poradci nebo okruhem lidí, kteří vytvářeli politický marketing. Každopádně spíše to má dopad na postavení toho lídra uvnitř strany. V momentě, kdy té straně rostou preference, upevňuje se postavení toho vůdce, protože v době, kdy rostou preference, tak málo kdo chce do toho zasáhnout a zevnitř té strany prosazovat jakousi změnu. To byl vlastně jeden z důvodů, proč se dlouhodobě udržel pan Topolánek, kterému pořád rostly preference, i když v té straně nebylo úplné nadšení mezi všemi proudy, že by to měl být pan Topolánek. Nikdo nehledal nějakou jinou alternativu v dohledné době před volbami, protože mu preference rostly a byly obavy, že by se tím mohlo něco rozhodit. Každopádně se postavení lídra upevňuje, když rostou preference."

26-05-2007