Ekologická daňová reforma nebude podle Bursíka šokem

24-05-2007

Česko je na prahu ekologické daňové reformy. Ta by měla být součástí celé reformy veřejných financí. Ekologicky laděným daňovým změnám země v žádném případě neuteče. Vyžaduje je po nás Evropská komise, které jsme se zavázali upravit příslušnou legislativu do roku 2008. Je přitom nutné počítat s tím, že změny budou mít ekonomický dopad na firmy i domácnosti. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Martin Bursík, foto: autorMartin Bursík, foto: autor Změny mají platit od ledna příštího roku. Ministr životního prostředí Martin Bursík se ale brání výtkám, že by mělo jít o další nové daně. Nic takového jako ekologická daň se podle něho nechystá.

"Mluvíme o reformě proto, že jde o změnu filosofie zdanění, kdy se zdaňují skutečně energie - a my budeme uvalovat minimální sazby spotřebních daní na uhlí, zemní plyn a elektřinu, a na druhé straně si výnosy z těchto spotřebních daní nevezme stát, ale využijí se ke snížení povinných plateb za sociální pojištění. Reforma vlastně realizuje dvojí zisk. Jednak se chrání životní prostředí, protože to vede k úsporám a podpoře nízkouhlíkových ekologicky šetrných technologií a na druhé straně se zlevní pro zaměstnance i zaměstnavatele cena práce."

Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že celková míra zdanění má zůstat stejná, ale změní se proporce uvnitř daňového systému. Méně bude zdaněna práce a více energie a suroviny. V první etapě je ale vše podle ministra nastaveno do téměř neviditelných parametrů.

"Reforma není žádným šokem. Důležité ale je, že od 1. ledna příštího roku budeme mít tu filosofii zakomponovánu v naší daňové soustavě tak, jako drtivá většina evropských zemí."

V první etapě reformy by tedy měla být na základě směrnice Evropské komise stanovena minimální spotřební daň z uhlí, elektřiny a plynu. Jak se to projeví na cenách?

"Cena elektřiny stoupne maximálně o jednou procento, což je naprosto nerozeznatelné pro spotřebitele, jestliže je v uvozovkách zvyklý na to, že třeba letos stouply ceny elektřiny pro domácnosti téměř o osm procent. Parametry jsou velmi nízké. Nejviditelnější nárůst asi bude patrný u uhlí, kde sazba je 30 eurocentů na gigajoule, což přepočteno podle spalného tepla třeba na tunu hnědého uhlí ořechu na vytápění může dělat kolem deseti procent nárůstu ceny."

To je ovšem už dosti podstatné zvýšení ceny. Dotkne se nejen těch domácností, které topí uhlím, tedy převážně na venkově nebo ve starší městské bytové zástavbě. Zasáhne i ty, kdo využívají centrální zásobování teplem, což se týká dvou tří milionů lidí, řady firem a institucí. Teplárny se už také nechaly slyšet, že zdražení tepla může být ještě mnohem větší. Bude nutné započíst také zvýšení daně z přidané hodnoty z pěti na devět procent nebo například nedostatek nových emisních povolenek. Brusel, jak známo, jich přidělil Česku mnohem méně, než vláda žádala. ´Ekologickou daň´ ale nakonec nebudou platit domácnosti, které topí zemním plynem, protože ve vládě prošlo zdanění pouze firem a institucí. Analytik společnosti Cyrrus Jan Procházka připomíná, že nejsilněji pocítí dopad reformy nízkopříjmové skupiny obyvatel.

"Například důchodcům se tímto zavedením ekologických daní zvýší poměrně výrazně celková daňová zátěž. Snížení zdanění práce se jich přitom pochopitelně nedotkne. To nemají kde uplatnit. Tato skupina je navíc i méně schopna změnit své chování směrem k větším úsporám energie. Tam tedy vidím opravdu veliký problém."

Nakonec bude muset stejně nastoupit stát a nějak zvýšené sazby za energie nízkopříjmovým skupinám kompenzovat.

"Přesně tak. A právě proto už se zase dostáváme do komplikování naší daňové soustavy. To je něco neefektivního."

Analytik Jan Procházka je také skeptický vůči tvrzení, že ekologická daňová reforma by měla být rozpočtově neutrální, že tedy nezvýší celkovou daňovou zátěž.

"Praxe v zahraničí je jiná. Téměř nikde na světě, kde byla zavedena tato daň, nebyly tyto platby daňově neutrální. I například v sousedním Německu přitéká do rozpočtu o deset procent více než před zavedením této daně."

Podle Jana Procházky má obecně ekologická daňová reforma svůj smysl, protože výroba energie z problematických paliv by měla být trestána vyšší daní. Jenže kromě fiskálního efektu pro státní pokladnu prý navrhovaná reforma nepovede k tomu nejdůležitějšímu, k větší ochraně životního prostředí.

"Reálný dopad na snížení škodlivin v ovzduší opravdu nevidím, protože ten návrh v podstatě nepodporuje inovace v oblasti výroby energie."

Ministr životního prostředí Martin Bursík ale říká, že jsme teprve na začátku. V roce 2010 by měla začít druhé fáze reformy.

"A tam už budeme zavádět daň z CO2, podobně jako Skandinávie nebo Slovinsko."

Druhá fáze reformy by se ale měla týkat i opatření v dopravě. Hovoří se třeba o dani z motorových vozidel. Podle Martina Bursíka to zatím není v plánu.

"Tohle je příliš brzy. My jsme v konceptu ekologické daňové reformy, který byl připravován ještě pro předchozí vládu, já na tom pracoval jako expert, skutečně měli jako jeden z pilířů daň z motorových vozidel. To je velmi důležitý instrument, protože v momentě, kdy máte daň z motorových vozidel nejen na vozidla pro podnikání tak, jak u nás je koncipována silniční daň, ale hradí ji všichni motoristé, v tu chvíli můžete diferencovat, můžete uvalovat rozdílné daně z motorových vozidel. A tím vlastně motivovat motoristy k tomu, aby dávali přednost automobilům na hybridní pohon nebo na biopaliva či zemní plyn, na vozidla s nízkými emisemi CO2 nebo polétavého prachu. To udělalo Irsko, to plánuje letos Německo. Zdůrazňuji ale, že to není předmětem programového prohlášení vlády."

Zůstaňme tedy u první etapy ekologické daňové reformy. Ta, jak už bylo řečeno, má být nedílnou součástí celého balíku zákonů, se kterým vláda předstoupí před poslance. A je rovněž známo, že s přijetím tohoto balíku, který poslanci nesmí svými návrhy pozměnit, spojila vláda svou další existenci. Pokud by tedy vláda ve sněmovně se svým balíkem neuspěla, nemohla by od 1. ledna začít platit ani nová ekologická daňová pravidla. Otázkou je, co by na nesplnění slibu řekli v Bruselu.

24-05-2007