Prémii Otto Wichterleho získalo 22 talentovaných mladých vědců

24-06-2020

Dvaadvacet vědců převzalo prémii Otto Wichterleho. Mladým vědcům do 35 let ji uděluje Akademie věd už od roku 2002. Ocenění vědci se zabývají výzkumem na ochranu biodiverzity, ekonomickou sociologií, mykologií či imunitním systémem.

Andrea Bednářová, foto: ČTK / Michal KamarytAndrea Bednářová, foto: ČTK / Michal Kamaryt Mezi oceněnými je letos například třeba Andrea Bednářová z Biologického centra Akademie věd, která se věnovala výzkumu dopaminu, který umožňuje v jistých částech mozku přenos impulsů. Poruchy dopaminového systému se dávají do souvislosti například se vznikem schizofrenie.

"Náš výzkum má i biomedicínský potenciál. Například i Parkinsonova choroba je známá tím, že je způsobena úbytkem dopaminerních neuronů. Třeba v tomto onemocnění by se výsledky našeho výzkumu daly určitě uplatnit."

Při výzkumu role dopaminu na stres a v neurodegeneraci využívá Andrea Bednářová octomilky.

Vědci zkoumají trh práce i vojenské dějiny 19. století

Vojtěch Kessler, foto: ČTK / Michal KamarytVojtěch Kessler, foto: ČTK / Michal Kamaryt Ekonomie trhu práce či chudoby a blahobytu jsou témata Kamily Fialové. Ekonomka, která působí v Sociologickém ústavu, zkoumá problematiku spjatou se zaměstnáváním za nízké mzdy či částečnými úvazky.

Vojenské a sociální dějiny devatenáctého a první poloviny dvacátého století jsou předmětem zájmu Vojtěcha Kesslera z Historického ústavu. Jak řekl, zabývá dějinami každodennosti či pomníkovou kulturou. Věnuje se také historii německého etnika v českých zemích.

Největší hrozbou jsou extrémní vedra

Mezi oceněnými je letos také Aleš Urban z Ústavu fyzikálních věd, který se zabýval šířením některých nemocí v době klimatické proměny.

"To se týká zejména infekčních onemocnění typu malárie nebo horečky denge. Je reálná možnost, že díky tomu, že se oteplí klima a že se posouvají ty klimatické pásy, tak už dneska dochází k tomu, že někteří přenašeči těchto chorob se vyskytují v jihoevropských státech."

Marta Alicja Kolanowska a Eva Zažímalová, foto: ČTK / Michal KamarytMarta Alicja Kolanowska a Eva Zažímalová, foto: ČTK / Michal Kamaryt Jak dodal Aleš Urban v České televizi, tisíce dnů po sobě sleduje vývoj počasí a jeho vliv na zdraví a předčasná úmrtí. Největší hrozbou jsou podle něj extrémní vedra. Klíčové jsou noci, kdy teplota neklesne pod 20 stupňů.

"Když máme několik takových dní za sebou, kdy nastanou tropické noci, tak to je nejvíc vyčerpávající pro lidský organismus."

Marta Alicja Kolanowska z brněnského Ústavu výzkumu globální změny má na svém kontě přes 270 objevů dosud odborně nepopsaných orchidejí. Zasadila o zřízení ochranné oblasti v kolumbijském pralese a vybudování tamní tropické výzkumné stanice pod hlavičkou Akademie věd.

S oceněním je spojena odměna ve výši 330 tisíc korun. Předsedkyně Akademie věd, Eva Zažímalová v České televizi uvedla, že by ráda darovala víc.

Ocenění nese jméno profesora Otto Wichterleho - českého chemika, proslulého především objevy, které vedly ke zdokonalení a rozšíření měkkých kontaktních čoček. Wichterle se po listopadu 1989 stal prezidentem Československé akademie věd. Prémie byly poprvé předány v roce 2002.

"Práce je poměřovaná měřítky mezinárodními, ale my nejsme odměňováni podle mezinárodních měřítek, takže jsme znevýhodněni."

Přesto jsou objevy českých vědců velmi zajímavé a jsou publikované v prestižních časopisech.

24-06-2020