Česko poprvé od roku 2015 nebojuje začátkem léta s kritickým nedostatkem vody

10-07-2020

Teplotně normální a srážkově mimořádně nadnormální. Tak hodnotí meteorologové letošní červen. Vydatné deště zachránily část Česka od největšího sucha uplynulých desetiletí. Podle údajů projektu InterSucho.cz se na začátku července už nevyskytovaly dva nejhorší stupně sucha ze šesti. Je to za posledních pět let poprvé, co Česko začátkem léta nebojuje s kritickým nedostatkem vody v půdě.

Foto: FOTOKALDE, Pixabay / CC0Foto: FOTOKALDE, Pixabay / CC0 V povrchové vrstvě půdy se zemědělské sucho v Česku podle odborníků nyní prakticky nevyskytuje. V hlubší vrstvě 40 až 100 centimetrů pod povrchem zaznamenali odborníci problém jen na území severozápadních Čech. A tak to má podle předpovědí zůstat i v následujících týdnech.

"Deficit v severních Čechách přetrvá s velkou pravděpodobností do září. Do konce listopadu je pak jen přibližně 30 až 70 procent naděje na normální či lepší než normální nasycení půdy na území České republiky," uvádí odborníci na portálu v dlouhodobé předpovědi.

Ještě koncem května byla přitom voda v mělkých vrtech silně pod normálem zhruba na čtvrtině území Česka. Deště mohou pomoct i podzemním vodám, jejich doplnění však trvá mnohem déle a jak upozorňují odborníci, jejich stav je v Česku stále podnormální.

Podle odborníků Česko nevysychá kvůli tomu, že by méně pršelo, ale proto, že se zvyšuje průměrná teplota, a více vody se tak odpaří. V dlouhodobém průměru prší stále stejně a tak to má zůstat podle modelů i nadále. Stejně tak modely ukazují, že Česko nemá čelit suchu jako jihoevropské státy, nicméně se prodlužují období bez deště a vzrůstá množství přívalových lijáků na úkor "zahradních dešťů". Na důležitosti tak stále více získává hospodaření s vodou.

Přehrady

Foto: Magdalena KašubováFoto: Magdalena Kašubová V boji proti suchu i se zásobováním pitnou vodou by měly podle úřadů pomáhat také přehrady. Ministerstvo životního prostředí dosud schválilo přes dvě desítky území vyhrazených pro výstavbu vodních nádrží, které navrhl resort zemědělství. Zatímco obce, kterých se případná výstavba týká, to většinou vítají, někteří odborníci s tímto postupem nesouhlasí.

Možnou stavbu nových přehrad opakovaně kritizují ekologické organizace, protože to podle nich není efektivní způsob boje se suchem ani povodněmi. „Nemá-li české zemědělství uschnout, je potřeba zadržovat vodu přímo v půdě na polích, protože voda v přehradách a dílčí řešení nepomohou. Potřebujeme plány pro rozčlenění krajiny krajinnými prvky a zvýšení obsahu organické hmoty v půdě a také, aby dotace ze společné zemědělské politiky podpořily právě tyto změny,“ uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha.

Mokřady a tůně

Foto: archiv ČRo - Radio Prague InternationalFoto: archiv ČRo - Radio Prague International Klíčem k zadržování vody v krajině jsou také mokřady, tedy lokality s bažinami, slatinami, rašeliništi a lokality pokryté vodou. Některé mokřady jsou přirozené, jiné uměle vytvořené. Za uplynulých 60 let zmizelo z Česka asi 950 tisíc hektarů mokřadů, nyní se pracuje na jejich obnově nebo vybudování nových. Přispívá na to ze svých rozpočtů ministerstvo zemědělství a také životního prostředí.

Na Šumavě chce Správa Národního parku zmírnit sucho obnovou mokřadů a úpravami vodních toků. Změnami by mělo projít 13 kilometrů koryt a 2 tisíce hektarů mokřadů. Šumava je totiž z 50 procent odvodněná. Zabránit odtoku vody z krajiny by měly pomoci i úpravy starých odvodňovacích kanálů.

Tůně na svahu Velkého Javorníku, foto: archiv Voda pro lesyTůně na svahu Velkého Javorníku, foto: archiv Voda pro lesy „Princip revitalizace je takový, že my odvodňovací kanály přehradíme. Co možná nejvíc je zasypeme, zaházíme větvemi, hatěmi a jiným materiálem, aby ten odvodňovací kanál prostě zmizel z povrchu a už tam vůbec nebyl,“ vysvětlil Českému rozhlasu Lukáš Linhart z Národního parku Šumava.

V beskydských lesích zase zkoušejí udržet vodu hloubením tůní. Jde o unikátní experiment, kterým chtějí ekologové v Chráněné krajinné oblasti Beskydy vyzkoušet, jak zadržet vodu v krajině. Na severním svahu Velkého Javorníku zbudovali důmyslný systém tůní, který zpomaluje povrchovou vodu a vrací ji zpět pod povrch.

Místem experimentu se stala bývalá přibližovací linka na stahování dřeva. Po ní odtékalo při každém dešti velké množství vody do nedalekého potoka. Podobných cest jsou přitom podle ochránců přírody v České republice tisíce.

10-07-2020