Sedlčany - město, kde uchovávají v trezoru vzácný Krčínův kancionál

04-05-2007

Na pravém břehu Vltavy leží osmitisícové městečko Sedlčany. Svého času byl jeho majitelem i slavný rybníkář Jakub Krčín z Jelčan. Jako památka po něm nezůstaly nejen rybníky, ale i Krčínův kancionál, jehož originál uchovává sedlčanské muzeum v trezoru.

Sedlčany patřily v průběhu staletí významným šlechtickým rodům - například pánům z Hradce, Rožmberkům, od kterých získal město Jakub Krčín z Jelčan, později zde vládli roudničtí Lobkovicové. Na dějiny středověku se dodnes vzpomíná při slavnosti zvané ROSA. Připomínala událost z husitské revoluce, kde údajně měli sedlčanští měšťané porazit husity. Slavnost však byla v roce 1789 zrušena jako protireformační akce nezdůvodněná historickou vědou. Tradice byla obnovena až v roce 1990. Dramatizaci pověsti ROSA při slavnosti předvádějí divadelní ochotníci na náměstí. Na ulici jsou vidět historické postavy a výrobky řemeslníků je možné koupit na místním jarmarku.

Nejcennější památkou ve městě je gotický kostel sv. Martina. Pochází ze 13. století a je obehnán zdí stejně jako před šesti stovkami let. Naproti kostelu stojí nepřehlédnutelná barokní budova děkanství a nově upravená historická budova s věžičkou - zdejší muzeum. Nejcennějším exponátem v něm je tzv. Krčínův kancionál. Na konci 16. století patřilo zdejší panství Jakubu Krčínovi z Jelčan a Sedlčan, známému zakladateli rybníků a muži podnikatelského ducha. V Sedlčanech se ovšem zapsal i jinak, uvedl ředitel muzea David Hroch.

Jakub KrčínJakub Krčín "Inicioval vznik zpěvníku - kancionálu, který dostal i název po Krčínovi, čili Krčínův kancionál. Je iluminovaný, krásně barevný, zde máme jeho kopii. Je už na papíře a je psaný česky, což je důležité. V té době, v 16. století čeština byla na vzestupu, byla na vrcholu."

Originál Krčínova kancionálu uchovávají v Sedlčanech v trezoru. Ve zpěvníku je zachycen i sám Jakub Krčín - jedná se o dosud jediné známé vyobrazení slavného rybníkáře a někdejšího rožmberského regenta. V Sedlčanech vystavěl mimo jiné pivovar, velký mlýn i sádky na ryby. V muzeu je také jedinečná kolekce cechovních pohřebních štítů. Při pohřbu členů cechu se zavěšovaly po stranách rakve. Byly vyrobeny z tuhého plátna a zdobené malbami. Na těch byla například lebka se zkříženými hnáty, přesýpací hodiny či zlomená svíce. Následovaly symboly řemesel, biblické motivy a vyobrazení patronů - ochránců řemesla. Muzeum nezapomíná ani na slavné rodáky. Mezi ně patřil hudební skladatel Josef Suk.

"Nyní jsme v místnosti, kde nás ze všech stran obklopují Sukovy podobizny. Je to pamětní síň Josefa Suka, hudebního skladatele, který byl rodákem z nedalekých Křečovic a do Sedlčan rád chodíval. Měl zde spoustu přátel, byli mu takovou inspirací v jeho tvorbě."

Mimochodem Josef Suk byl také známý turista a tak se i dnes můžete projít po okolí města Sukovou stezkou. U Sedlčan se narodil i slavný vojevůdce c.k. rakouské armády hrabě Radecký. Z jezdeckého důstojníka ho vojenské úspěchy dovedly až do hodnosti polního maršála. Armáda díky jeho plánu porazila francouzského císaře Napoleona a získala pro Habsburky Lombardii a Benátsko. Johann Straus dokonce na jeho počest složil slavný pochod Radeckého marš.

Jak dodal David Hroch, poměrně nedávnou historii regionu pak představuje jeden z památníků. Na Sedlčansku a také v sousedním Neveklovsku bylo za války cvičiště jednotek SS.

Červený hrádek, foto: www.czechtourism.czČervený hrádek, foto: www.czechtourism.cz "Nyní stojíme u pomníku v části Sedlčan zvané Nové Město na náměstí, kde se nachází sousoší nazvané Lidé bez domova. Toto sousoší, které pochází z dílny Břetislava Bendy, je věnováno smutné události vystěhování Sedlčanska v letech 1943 až 1945."

Sedlčany mají krásné okolí. Na okraji města stojí Červený hrádek. Zmínky o tomto šlechtickém sídle sahají až do roku 1400. Původně to byla vodní tvrz.

"Tuto tvrz vlastnili Mladotové ze Solopysk a zajímavá je tím, že ji několikrát přestavovali. Naposledy koncem 19. století pro ně novogotickou přestavbu dělal mladý architekt Jan Kotěra. Je to jedna z jeho prvotin v takovém hravém duchu romantizujících slohů. Zajímavě řešené jsou věžičky, které skutečně navozují atmosféru konce 19. století."

Červený hrádek je pochopitelně celý červený, ale obdivovat ho mohou turisté jen zvenčí. Je soukromý a není přístupný. Patří původnímu majiteli baronu Mladotovi. Čas od času je však možné navštívit v erbovním sále některý z koncertů nebo se projít zámeckým parkem.

04-05-2007