Archeologové našli v centru Prahy zbytky přepychových románských domů

29-07-2005

Archeologové našli na pražském náměstí Republiky zbytky přepychových domů patřících společenské elitě ve 12. století. Podle odborníků se jedná o nejvýznamnější objev v celých Čechách. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Dnešní náměstí Republiky bylo dříve zřejmě přepychovou pražskou adresou. Že zde v luxusních domech žila ve 12. století smetánka, vyplývá z překvapivého objevu archeologů. Zbytky románských staveb se našly při již dva roky trvajícím výzkumu v místech, kde vznikne obří společenské centrum Palladium s více než dvěma sty obchody. Jak uvedl šéf společnosti Archaia Petr Juřina, našli se zbytky základů tří kamenných románských domů, z nichž jeden patřil mezi velkolepé paláce. Jak je tento objev významný?

Archeologické naleziště na náměstí RepublikyArcheologické naleziště na náměstí Republiky "Patří asi k jedněm z nejvýznamnějších za několik posledních desetiletí v Praze a to zejména z toho důvodu, že jsme před tímto výzkumem neměli ani tušení o tom, že monumentální románské kamenné domy se nacházely i v této části budoucího Nového Města. Ani Staré Město ještě neexistovalo, protože jeho hradby vznikly po roce 1230. V tom domě se dalo i nějakou dobu ubránit útočníkům."

Jak ty domy vypadaly, jak byly velké?

"V tomto případě je to dům, respektive mluvíme o paláci, který byl dlouhý téměř 25 metrů a šířka toho prostoru činila 8 metrů. Patří k těm největším kamenným románským palácům. Ale jinak ty ostatní románské domy mají půdorys o rozměrech okolo 100 metrů čtverečních. Ani v dnešních poměrech to zas není tak malý dům. Předpokládá se, že ty románské kamenné domy, respektive paláce měly většinou tři podlaží."

Petr JuřinaPetr Juřina Tloušťka zdí paláce se pohybuje kolem jednoho metru a byl postaven technikou tzv. kvádříkového zdiva, což znamenalo, že stěny, které byly vidět, byly vystavěny z perfektně opracovaných kvádříků, které plnily i funkci dekorativní. Vnitřní část stěny už byla dělána z drobnějšího neopracovaného kamene a litého betonu. V domě se zachovaly také zbytky sloupů. Objevy na největším archeologickém nalezišti v hlavním městě, které je velké jako dvě fotbalová hřiště, převratně změnily názory odborníků na dřívější historii Prahy. Ukázalo se, že město bylo větší, než si mysleli. Archeologové, kterých tu pracovalo i 250 najednou, tu našli i drobné předměty. Mají ale trošku smůlu, protože dům byl vyklizen a zbořen záměrně.

"Archeologové se vždycky radují z nějakého lidského neštěstí nebo z katastrofy. Když někdo nestačil utéct nebo nestačil ty věci odnést. V tomto případě se jednalo o cílenou likvidaci, která souvisela s výstavbou novoměstských hradeb a tento velmi honosný palác doplatil na to, že byl postaven jako chybný investiční záměr. Pár desítek metrů za námi byla postavena po roce 1230 hradební linie včetně příkopů a jelikož podle zásad nesmělo před hradbou a za hradbou nic stát, tak musel být v té době odstraněn i ten dům. Pochopitelně za náhradu. Jelikož to vše proběhlo řádně, tak si většinu toho, co mělo nějakou cenu z toho domu odnesli. Nacházíme ale zlomky předmětů, které byly rozbity, poškozeny a z toho víme, že zde musel sídlit někdo velice movitý, protože se tady našly zlomečky skla, které rozhodně bylo do Čech importováno a patřilo k tomu nejdražšímu luxusnímu spotřebnímu zboží. Muselo se tehdy dovážet z předního východu, ze Sýrie nebo z Porýní."

Objevené keramické skvostyObjevené keramické skvosty V domě se našly i drobné penízky, které archeologové objevili mimo jiné v odpadní jímce. Zatím ještě nejsou vyhodnocené numismatiky, ale určitě pomohou k přesnějšímu datování užívání tohoto objektu. A když už jsem zmínila odpadní jímku, ta zdejší se zdá být naprosto unikátní. V té době sloužila za odpadní jímku spíše obyčejná díra do země. Zdejší jímka je však přistavěná jako součást paláce. Jedná se o čtvercový objekt, který už archeologové odkryli do hloubky téměř pěti metrů.

"Zatím jsme k tomu ještě opatrní. Ale zřejmě se jedná o tzv. záchodový rizalit. V tom případě by to byl druhý nejstarší typ sociálního zařízení v té středověké Praze. Zatím nejstarší středověký záchodový objekt z románské Prahy známe pouze jeden. Nachází se pod budovou magistrátu. Tohle by byl druhý unikát. Musíme si uvědomit, že to bylo v době, kdy i české panstvo ještě chodilo na hnojiště."

V místech, kde palác stál, pak zmizelo osídlení na dlouhých 150 let. Vrací se sem až za Karla IV., který začal Prahu stavět podle jednotného plánu společně se svými urbanisty.

Ukázka sklářské dovednosti doby románskéUkázka sklářské dovednosti doby románské "Ten prostor, na kterém bude stát obchodní projekt Palladium, je unikátní v tom, že byl scelen už v 17. století. Pozemky byly věnována klášteru kapucínů a ten klášter existoval takřka po dvě staletí. Jelikož tady máme jakoby v kopii ty velké české dějiny, tak s klášterem se stalo to, co se s kláštery za Josefa II. stávalo nejčastěji. Čili byl zrušen a do toho prostoru nechal Josef II. umístit jím milované vojáky. A od té doby zde vydržela kasárna. Nejdřív císařská kasárna, vozatajská kasárna. Za první republiky zde měla posádku prvorepubliková armáda, pak tu byl wehrmacht a nakonec Armáda ČR. Vojáci odsud odešli až v roce 1993."

Na místě dnešních kasáren, jejichž stěna a kostel zůstanou zachovány, vyrůstá už vzpomínaný projekt Palladium. Jeho návštěvníci budou moci při nakupování archeologické památky patřičně ocenit, dodal Petr Juřina.

"Musí to zůstat zachováno, protože je to nález takového významu, že se v současné době jedná o jeho zaspání za kulturní památku, ale proti tomu se ani investor nebouřil. Naopak. Bude to vhodným způsobem začleněno do projektu. Čili tato nejunikátnější část, dochované partie románského paláce budou zakonzervovány a pod sklem potom veřejnosti prezentovány."

29-07-2005