Zprávy | Z archivu rubriky


Komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu i dalších podobných hnutí i použití jejich symbolů by mohlo být až na výjimky trestným činem. K vládní novele trestního zákona to navrhl v druhém sněmovním čtení připojit předseda poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek. Vládní předloha by měla přinést častější ukládání peněžitých trestů místo krátkodobých trestů vězení. Bartošek reagoval úpravou na prodej kalendářů, triček nebo hrnků s portréty představitelů nacistické třetí říše. Nelze je podle něho postihnout, protože se nedaří prokázat úmysl podporovat nebo propagovat nacismus. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) se s Bartoškovou iniciativou ztotožnila. Uvedla ale, že ji šokovaly navrhované trestní sazby. Nejvyšší by činila až osm let vězení.

Častějšího ukládání peněžitých sankcí chce vláda dosáhnout například zavedením zákonného přepočtu pro přeměnu nezaplaceného peněžitého trestu v odnětí svobody. Prodloužit by se měly také lhůty pro placení peněžitého trestu. Trest má být okamžikem zaplacení zahlazen, pokud ho soudy neuložily pachateli za zvlášť závažný zločin. Sněmovní ústavně-právní výbor chce k novele připojit jinou poslaneckou předlohu, jež mimo jiné zvyšuje hranice škody pro posuzování majetkového protiprávního skutku jako trestného činu a rozšiřuje možnosti využívání dohody o vině a trestu. Měla by podle předkladatelů přinést úspory i zrychlení soudních řízení. Stanoví, že by se jako trestný čin posuzovaly majetkové delikty od škody 10.000 korun místo současných 5000 korun. Pod tuto hranici jsou přestupkem, kterými se zabývají obecní a městské radnice. Novela zároveň zdvojnásobuje i další částky, které určují závažnost majetkových trestných činů.

Jeden z největších poválečných masakrů německy mluvících obyvatel se odehrál před 75 lety v Postoloprtech na Lounsku. Město k výročí žádnou akci nepřipravuje. Na oběti vzpomenuli zástupci radnice při květnovém pietním aktu na hřbitově, kde je od roku 2010 pamětní deska. Historik Michal Pehr ČTK řekl, že pro objasnění události se udělalo nejvíc v posledních dvaceti letech. Postoloprty se ocitly ve 30. letech 20. století na hranici tehdejších Sudet a republiky. Na konci války byli místní Němci soustředěni do internačního střediska v kasárnách a část do bývalého tábora Hitlerjugend v bažantnici. Postříleno a pohřbeno v masových hrobech bylo nejméně 763 lidí.

"Jakkoliv je to nepříjemné, je zapotřebí najít v sobě sílu a uvést události bez příkras. Stejně důležité je říci si, čím byly ovlivněny, že válka sice skončila podpisem mírových dohod, v mnoha lidech ale žila bohužel dál," uvedl Pehr. Masakr, jehož oběťmi mohlo být podle některých odhadů až 2000 lidí, zapadá podle Pehra do celkové nálady tehdejší společnosti. V roce 1947 byly exhumovány hromadné hroby, viníci ale nebyli označeni a závěrečná zpráva zůstala tajná. Po roce 1948 se o masakru 40 let mlčelo, pozornost se mu začala věnovat až v 90. letech. V roce 2009 kriminalisté označili hlavní pachatele, kteří v té době už byli mrtví. Když se začalo o násilnostech na Němcích mluvit v 90. letech minulého století, vyvolalo to podle Pehra až hysterickou reakci řady lidí. Dnes je to přijímáno spíše věcně.