Zprávy | Z archivu rubriky


Lidé z příhraničí v Českém Těšíně i sousedním polském Těšíně protestovali proti uzavřené hranici. Volali především po návratu k rodinám i do práce. Uzavřená hranice totiž rozdělila mnohé rodiny a řadě lidí znemožnila dojíždění za prací. Lidé vybavení transparenty prošli mezi hraničními mosty po obou stranách řeky Olše, která dělí obě města. Už v minulosti si přes řeku prostřednictvím zavěšených plachet vyměňovali vzkazy. Dnes na sebe při protestním pochodu volali, mávali a vzájemně se povzbuzovali.

"Příhraniční oblast je diametrálně odlišná od samotného života v metropolích, jako je například Varšava nebo Praha. Tady opravdu jsme jedno město," poukázala na úzké vazby mezi lidmi z obou stran hranice starostka Českého Těšína Gabriela Hřebačková. Lidem v příhraničí podle ní nejde o to vycestovat za dovolenou, ale vrátit život mnoha rodin k normálu, který narušila restriktivní opatření. "Jsou zde rodiny, které se více než měsíc nesetkaly, protože stály před velmi nelehkou volbou, zda chodit do práce a zajistit ekonomické fungování rodiny, nebo zda zvolit nejistou budoucnost a vrátit se domů, ale nevědět na jak dlouho," dodala starostka. Přesně takový osud potkal jednoho z protestujících, který s transparentem se jmény svých dětí šel v čele protestního průvodu. Zaměstnaný je na české straně, ale rodinu má pár kilometrů od hranice v Polsku. Podle něj je hlavní problém na straně Polska. "Poláci první uzavřeli hranice. Češi to teď chtějí odblokovat...když je člověk zdravý, v čem je problém?" podivoval se muž.

Česká Lípa získala dotaci na projekt zaměřený na výuku češtiny a integraci zahraničních dělníků. Z programu ministerstva vnitra město získalo 1,6 milionu korun. Zapojené školy teď ve spolupráci s vedením města řeší, které navržené aktivity z projektu bude možné vzhledem ke koronavirové pandemii a s ní souvisejícím opatřením realizovat a kdy. Zatím to vypadá, že většina aktivit bude na podzim, kdy snad již školy budou fungovat v normálním režimu, řekla ČTK mluvčí českolipské radnice Kristýna Kňákal Brožová.

Projekt by měl pomoci stovkám dělníků, kteří pracují v českolipských podnicích, a také jejich dětem. Zapojilo se do něj sedm škol a dalších organizací. Cílem je zlepšit soužití a vzájemné vztahy mezi cizinci a majoritní společností ve městě a také odstranit problémy v komunikaci a adaptaci jejich dětí ve školách. "V českolipských základních a mateřských školách je zhruba 360 dětí, které neumí česky nebo rozumí jen s velkými obtížemi. Většinou jde o Mongoly," doplnila mluvčí radnice. Ve třetím největším městě Libereckého kraje žije na 2500 cizinců, kteří jsou na tom s češtinou mnohdy ještě hůř než jejich děti. Vznikají tak nedorozumění a konflikty. "Děti cizinců mají povinnost po příjezdu do naší země chodit do školy, to ukládá zákon. Bohužel, zákon už vůbec nemyslí na to, aby dal dětem čas se jazyk naučit. V rámci projektu jim tak chceme situaci usnadnit a samozřejmě pomoci i cizincům, kteří se mnohdy nacházejí v opravdu velmi těžké situaci," řekla starostka Jitka Volfová (ANO).