Zprávy | Z archivu rubriky


Další zpomalení růstu českého průmyslu očekávají v letošním roce analytici oslovení ČTK. Důvodem je především klesající průmyslová aktivita v Německu. Průmyslová produkce v ČR po lednovém poklesu v únoru meziročně vzrostla o 1,5 procenta, uvedl Český statistický úřad. Za únorovým růstem průmyslu je podle analytiků především loňská nižší srovnávací základna. "Únorový výsledek průmyslu vykreslil přeci jen o něco optimističtější obrázek než lednový. Produkce řady důležitých odvětví se buď překlopila z meziročního poklesu k růstu (elektrická zařízení, stroje a zařízení, plasty) nebo zmírnila svůj meziroční propad (motorová vozidla). Pravdou je, že proti lednu hrála v únoru jistou roli nižší srovnávací hladina," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Pohled na výsledky českého průmyslu v únoru přináší smíšené pocity, uvedl analytik Deloitte David Marek. Tržby se meziročně zvýšily o solidních 3,6 procenta, exportní tržby dokonce o 4,9 procenta. Objem výroby ovšem vzrostl jen o 1,5 procenta. Nové zakázky rostly ještě pomaleji a zaměstnanost dokonce meziročně klesla, připomněl. Vzhledem k vnějším podmínkám, tedy fakticky klesající průmyslové aktivitě v Německu, nelze momentálně silný růst ze strany tuzemského průmyslu čekat, dodal analytik Generali Investment Radomír Jáč. Průmysl může ještě několik měsíců balancovat na hraně recese, uvedla analytička ČSOB Irena Procházková. Nicméně jeho slabší výkon může podle ní krátkodobě vykompenzovat příznivý vývoj ve službách. Ne však v takové míře, aby ekonomika mohla dosáhnout téměř tříprocentního růstu jako v loňském roce, odhadla.

Stavební výroba v Česku se v únoru vrátila k meziročnímu růstu, vzrostla o 5,8 procenta. O měsíc dříve zaznamenala meziroční pokles o 13,2 procenta. Zahraniční obchod České republiky v únoru skončil v přebytku 17,6 miliardy korun, meziročně tak byl nižší o 1,4 miliardy. Bilanci příznivě ovlivnil vývoz motorových vozidel. Naopak negativně se na ní podepsal horší výsledek obchodování s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy, letadla nebo jízdní kola, s ropou a zemním plynem a s počítači.

Nezaměstnanost zůstane nízká kolem tří procent i v dalších měsících, může i klesnout. Postupně ovšem během roku podniky kvůli zpomalení ekonomiky utlumí tvorbu nových pracovních míst. Vyplývá to z vyjádření analytiků oslovených ČTK k březnovým údajům o nezaměstnanosti. Nezaměstnanost podle Úřadu práce ČR v březnu klesla na tři procenta z únorových 3,2 procenta. Bez práce bylo 227.000 lidí, což je nejnižší březnová hodnota od roku 1997. Důvodem poklesu nezaměstnanosti je podle ekonomů v současnosti především obnovení sezonních prací. "V dubnu klesne podíl nezaměstnaných opět pod hranici dvou procent, jeho nové absolutní minimum ale asi neuvidíme. Na nové minimum existuje víc šancí v květnu, pokud se ovšem do té doby nerozšíří propouštění z podniků, jimž klesá či stagnuje poptávka," uvedl analytik UniCredit bank Pavel Sobíšek. Po celý zbytek roku pak počítá na trhu práce s víceméně stabilní situací.

"Nezaměstnanost by podle našeho odhadu měla zůstat na nízkých úrovních i v letošním roce, v průměru za celý rok očekáváme její nepatrné zvýšení na 3,3 procenta. Nezaměstnanost v České republice by tak měla nadále zůstat nejnižší v rámci Evropské unie," uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková. Nedostatek lidí na trhu práce bude podle ní i nadále vyvíjet tlak na růst mezd.

Nejnižší nezaměstnanost je z krajů stabilně v Praze, v březnu to bylo 1,9 procenta. Nejhůře na tom jsou kraje Moravskoslezský a Ústecký, kde je míra nezaměstnanost shodně 4,6 procenta.

Praha při rozdělování dotací na boj s chudobou a na sociální začleňování nepostupovala v letech 2014 až 2017 vždy efektivně. Dospěl k tomu Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval čerpání peněz z operačního programu Praha - pól růstu ČR. Hlavní město podle kontrolorů rozdělovalo podporu poměrně jednostranně, nesledovalo účelnost projektů a zřejmě nedosáhne plánovaného počtu sociálních bytů ani zařízení pro služby a sociální práci. Praha se závěry NKÚ zásadně nesouhlasí a tvrdí, že kontroloři postupovali chybně, ignorovali doložená odborná stanoviska a nesprávně a laicky interpretovali podklady.

Do loňského listopadu, tedy asi do poloviny programového období, vzniklo z celkového počtu 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci pouze jedno. Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, ovšem do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty. "Tento závěr je více než předčasný. První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet," sdělil ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman. NKÚ zkontroloval 22 projektů u 17 příjemců, kteří získali z dotací téměř 119 milionů korun. Šedesát procent z nich vyhodnotil jako účelné. U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený. Hlavní město podle kontrolního úřadu peníze rozdělovalo dost jednostranně - v průměru devět z deseti projektů se týkalo kulturně komunitních center a sociálních podniků, zatímco podpora například azylových domů či sociálních bytů byla pouze okrajová. Praha závěry důrazně odmítla. Podle mluvčího magistrátu NKÚ po sedm měsíců trvající hloubkové kontrole zpochybnil způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace.

Státní rozpočet ČR není připravený na problémy, jaké by přinesl třeba brexit bez dohody nebo obchodní válka USA se spojenci. V televizním diskusním pořadu to řekl europoslanec Luděk Niedemayer (TOP 09). Stát podle něj nemá dlouhodobě vydávat výrazně více peněz, než jich získává. V okamžiku zakolísání ekonomiky na to nejvýrazněji doplatí slabší příjmové skupiny, zdůraznil. "Zatímco od roku 2015 ekonomika roste ročně v průměru o pět procent, výdaje stoupají o sedm až osm procent. Tento vývoj je absolutně neudržitelný. Můžeme si dovolit platit vyšší sociální výdaje, ale musíme si říct, které výdaje budeme snižovat a které příjmy navýšíme," uvedl.

"Rozpočtová odpovědnost je důležitá, ale nesmí to být jenom o číslech, za těmi čísly musíme vidět i lidi a lidské osudy," reagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Připomněla, že od roku 2013 stoupl počet lidí starších 65 let ohrožených chudobou o třetinu. Výše sociálních dávek je pod průměrem EU. Průměrná penze by se podle Maláčové měla v roce 2021 zvýšit o 800 Kč, aby dosáhla plánovaných 15.000 Kč. Peníze na to chce získat zavedením digitální daně, zvýšením některých spotřebních daní či zrušením daňových výjimek. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) uvedl, že vláda rozdává peníze, o kterých si myslí, že je získá. Možný příjem ze zavedení digitální daně nepovažuje v této souvislosti za dostatečně vysoký.