Zprávy | Z archivu rubriky


Politici i veřejnost si na vzpomínkových akcích připomněli srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa před 45 lety. Podle prezidenta Miloše Zemana se z hrdinů roku 1968 stali zbabělci. Lidem nelze podle něj vyčítat, že se podrobili, když je zradily elity, včetně Alexandera Dubčeka, řekl prezident při návštěvě výstavy Jazzové sekce k 45. výročí okupace. Poučením pro dnešek podle prezidenta je volit politiky, kteří nezradí. Premiér Jiří Rusnok ocenil na shromáždění u budovy Českého rozhlasu hrdinství lidí, kteří neváhali postavit se nepoměrné přesile. Svět čelí mnoha hrozbám, a je proto nutné připomínat si vlastní minulost a lidi, kteří riskovali to nejcennější, řekl. Podle předsedkyně Sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) události 21. srpnem neskončily. Přirovnala na setkání u rozhlasu tehdejší hlasování parlamentu o dočasném pobytu vojsk k současnému rozpuštění dolní komory. Věří ale prý, že Česko čeká jiný osud. Vzpomínkové akce u rozhlasu se zúčastnili také další politici, pamětníci i bývalí rozhlasáci. Čestnou stráž drželi sokolové a skauti. Československý rozhlas se v roce 1968 stal významným centrem odporu proti vojenské invazi, která na pokyn Moskvy násilně ukončila takzvané pražské jaro. O život u budovy rozhlasu a v jejím okolí přišlo 15 lidí. Srpnové události připomíná pamětní deska u vchodu se sloganem tehdejšího vyslání "Jsme s vámi, buďte s námi". Netradičním způsobem si připomněla 45. výročí invaze bulharská Sofia. Tamní památník sovětské armádě se zbarvil na růžovo a přibyl na něm i nápis v českém jazyce: Bulharsko se omlouvá.

Prezident Miloš Zeman prohlásil, že ztratil důvěru v Nejvyšší soud a jeho představitele. Důvodem je verdikt soudu, kvůli kterému nejvyšší státní zastupitelství zastavilo trestní stíhání tří exposlanců ODS. Zeman to uvedl v projevu v Senátu. Někdejší členové dolní komory Parlamentu byli obviněni z politické korupce. Nejvyšší soud v červenci ale rozhodl, že v případě kauzy exposlanců Marka Šnajdra, Petra Tluchoře a Ivana Fuksy došlo k nepřijatelnému vměšování výkonné moci do moci zákonodárné. Bývalí poslanci byli obviněni z korupce spočívající v dohodě o přijetí "trafik" po rezignaci na poslanecký mandát. Nejvyšší soud je vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman následně stíhání exposlanců zrušil. Trestní řízení ale ještě neskončilo, kauzou se stále zabývají žalobci. Předsedkyni Nejvyššího soudu Ivu Brožovou Zemanův výrok překvapil, podle ní nerespektuje nezávislost soudního rozhodování. "Překvapuje mě vyjádření pana prezidenta v poměru k představitelům Nejvyššího soudu, protože nerespektuje nezávislost soudního rozhodování," řekla ČTK Brožová. Kauza tří exposlanců podle Brožové navíc dosud neskončila, ještě podle ní nepadlo poslední slovo. Za Brožovou se postavil i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. "Mrzí mě, pokud pan prezident z jednoho rozhodnutí jednoho senátu v jedné věci dělá závěry o důvěryhodnosti celého Nejvyššího soudu. Představitelé Nejvyššího soudu nemohou nijak ovlivnit rozhodování jednotlivých senátů. Pokud by tomu tak bylo, bylo by to velmi špatné," řekl ČTK.

Senát schválil předlohu, která upravuje povinnosti a práva vězňů a obviněných ve vazbě. Novela, která například zmírňuje podmínky vazby, míří k podpisu prezidenta. Zákon také obsahuje pravidla výkonu trestu velmi nebezpečných odsouzených, která doposud upravovala pouze vyhláška. Horní komora podpořila novelu navzdory tomu, že její ústavně-právní výbor v ní navrhl provést několik upřesnění. Pokud by se o nich hlasovalo a byly by schváleny, o konečné podobě předlohy by měli rozhodnout poslanci. V souvislosti s už schváleným návrhem na rozpuštění Sněmovny by s největší pravděpodobností takzvaně spadla pod stůl. "Byla by to škoda," přimlouvala se za schválení ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Obviněný člověk by podle novely mohl být v cele pro nekuřáky nebo v samostatné cele, pokud by o to požádal. V některých případech by mohl ředitel věznice umožnit návštěvu "bez sluchové, popřípadě i zrakové kontroly". Obvinění také budou moci pracovat, přibude možností návštěv i telefonování. "Vazba bude důstojná, nebude ponižující," uvedla Benešová.

Senát schválil také předlohu, která reorganizuje Vojenskou policii. Nově bude mít dvě části. První bude podřízena ministrovi obrany a bude sloužit k odhalování protiprávního jednání vojáků. Druhá složka bude zajišťovat pořádkové a dopravní služby a bude pod náčelníkem generálního štábu. Norma míří k podpisu prezidentovi.