Zprávy | Z archivu rubriky


Exministr zahraničí úřednické vlády a někdejší dlouholetý diplomat Jan Kohout dostal nabídku být opět šéfem diplomacie, posoudí ji v řádu dní. Kohout to řekl novinářům po setkání s nově jmenovaným premiérem Jiří Rusnokem. Do Kramářovy vily ve středu přišla také bývalá nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová (ČSSD). Uvedla, že také očekává nabídku být v Rusnokově vládě a že je připravena ji přijmout. Kohout uvedl, že je předčasné se vyslovovat ke sporu o velvyslance, který má prezident Miloš Zeman s odstupujícím šéfem diplomacie Karlem Schwarzenbergem (TOP 09). Kohout byl ministrem zahraničí už v úřednické vládě Jana Fischera v letech 2009 až 2010. Končící ministr školství Fiala nabídku Rusnoka pokračovat ve funkci odmítl.

U většiny resortů je jejich obsazení předmětem spekulací. Ochoten vzít funkci ministra dopravy je i exministr ze Zemanovy vlády Jaromír Schling. Ve zdravotnictví zaznívají například jména senátorů Vladimíra Drymla a Milady Emmerové, kteří mají blízko k prezidentu Miloši Zemanovi. Emmerová řekla, že ji zatím nikdo neoslovil. Dryml na dotaz ČTK uvedl, že podle něj není vhodné se vyjadřovat k tomu, zda nabídku dostal nebo ne. Také ředitel CzechTourismu Rostislav Vondruška, který ve Fischerově vládě vedl ministerstvo pro místní rozvoj, řekl, že ho nyní nikdo s nabídkou neoslovil. Místopředseda zemanovců Radek Augustin po schůzce s Rusnokem řekl, že ve vládě nebudou členové Strany práv občanů- zemanovci. Předák Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil ČTK řekl, že s novým premiérem mluvili o podobě vlády i o jejích úkolech. "Bavili jsme se o různých lidech. Pan premiér má zhruba jasno," uvedl Zavadil bez dalších podrobností.

Přímo zvolený prezident by neměl být druhou vládou v zemi a v neklidných politických časech by měl působit jako moderátor a usmiřovatel. V projevu při slavnostním obědě na berlínském zámku Bellevue to prezidentu Miloši Zemanovi řekl jeho německý protějšek Joachim Gauck. Zeman k tomu později před českými novináři poznamenal, že Gauckova slova nepovažuje za kritiku. Žádná podle něj při setkání s německými představiteli nezazněla a německý prezident mu prý jen popřál úspěch při řešení vládní krize v Česku. Podle zveřejněného textu Gauck uvedl, že Zeman má jako první občany zvolený prezident České republiky "vzrušující a současně obtížnou úlohu definovat roli prezidenta v souladu s jeho přímým mandátem - aniž by se přitom vytvářela druhá vládní moc". V nynější vládní krizi v Česku se podle německého prezidenta na Zemana i v Německu upírá mnoho očí.

V projevu německý prezident také přivítal, že Zeman je přesvědčeným stoupencem sjednocené Evropy, a vyzdvihl současné výborné česko-německé vztahy. "Ty nejsou žádnou samozřejmostí," připomněl Gauck s odkazem na "hrůzy spáchané německými okupačnímu jednotkami" v českých zemích a jejich "bolestivé následky pro oba naše národy". Ocenil proto iniciativy, které usilují o usmíření Čechů a Němců, včetně sudetských. Přijetím na prezidentském zámku Bellevue Zeman zahájil svou dvoudenní návštěvu Německa. Český prezident s chotí Ivanou navštívil berlínskou radnici, spolu s berlínským primátorem Klausem Wowereitem si prohlédli jeden ze symbolů německé metropole, Braniborskou bránu, a setkal se mimo jiné s kancléřkou Angelou Merkelovou. Zeman v Berlíně také řekl, že problém s obsazením míst českých velvyslanců v zahraničí bude řešit až poté, co skončí současná politická krize.

Senátoři schválili návrh svého kolegy Františka Bublana (za ČSSD) na zákaz prodeje v obchodech o celkem sedmi státních svátcích. Návrh také omezuje prodejní dobu na Štědrý den. Za porušení zákazu by obchodníkům hrozila peněžitá sankce do milionu korun při prvním deliktu, za opakované porušení až pět milionů korun. Proti předloze již dříve protestovala ODS, označila to za zásah do svobodného podnikání a omezování lidské svobody. Návrh nyní dostane k vyjádření vláda a k projednání Sněmovna. Obchody by podle návrhu měly zůstat zavřené na Nový rok, o Velikonočním pondělí, dále 8. května, 28. září, 28. října a o vánočních svátcích 25. a 26. prosince. O Štědrém dnu by obchody mohly mít otevřeny nejdéle do 12:00.

Omezení by se podle Bublana nevztahovalo na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny, prodejny na letištích, vlaková a autobusová nádraží a na prodejny ve zdravotnických zařízeních. Omezení by se ale vztahovalo na zastavárny, sběrny odpadů a prodejny použitého zboží bez ohledu na velikost prodejní plochy. Bublan řekl, že hlavním cílem zákona je upravit vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci a přiblížit se alespoň částečně k normám, které jsou ve většině evropských zemí. Řekl také, že většina zemí omezuje prodej ještě víc. Proti zákonem nařízenému omezení prodejní doby se postavil například Jaroslav Kubera (ODS). Jako příklad uvedl, že o Štědrém dnu by neměla vysílat ani televize, protože televizní pracovníci musí být v práci a také třeba policisté by mohli být doma u rodin.