Zprávy | Z archivu rubriky


Za nového českého prezidenta si lidé v první přímé volbě zvolili Miloše Zemana. Ve druhém kole prezidentských voleb získal 54,8 procent. Jeho protikandidát Karel Schwarzenberg získal 45,2 procent voličských hlasů. Ve svém prvním veřejném prohlášení Miloš Zeman prohlásil, že chce být prezidentem všech občanů ČR, konkrétně uvedl "dolních" deseti milionů lidí. Nechce být prezidentem kmotrovských struktur, řekl novinářům v pražském TOP hotelu. Poděkoval také svému protikandidátu Karlu Schwarzenbergovi a rovněž všem voličům, kteří účastí ve volbách prokázali svou občanskou odpovědnost. Své nové funkce se Miloš Zeman ujme 8. března poté, co složí ve Vladislavském sále na Pražském hradě prezidentskou přísahu.

Někdejší předseda ČSSD po více než deseti letech, které strávil většinou v ústraní, nyní úspěšně završil svůj návrat do vrcholné české politiky. Zisk nejvyšší ústavní funkce ve státě může brát i jako zadostiučinění za neúspěšnou prezidentskou kandidaturu v barvách sociální demokracie z roku 2003. Tehdy se na Hrad překvapivě dostal jeho dlouholetý rival, ale i politický partner Václav Klaus. Po deseti letech Zeman úřad hlavy státu od Klause převezme.

Zeman se před volbou označil za levicového kandidáta a v kampani se ostře vymezoval vůči současné vládě premiéra Petra Nečase. Dával také najevo, že chce být aktivistickým prezidentem, který bude z Hradu prosazovat vlastní plány a zapojovat se do jednání vlády i Parlamentu. Otázkou ale je, do jaké míry tuto předvolební rétoriku bude moci naplňovat v rámci omezených prezidentských pravomocí.

V zahraničí přišlo k volebním urnám ve druhém kole přímých prezidentských voleb více českých občanů než v kole prvních. 84 procent hlasů tu přitom získal Karel Schwarzenberg. V Bruselu, kde sídlí hlavní instituce Evropské unie a kde žije několik tisíc Čechů, přišlo ke druhému kolu českých prezidentských voleb zhruba 700 Čechů. To je přibližně o stovku více než v prvním kole, řekla konzulka v Belgii Hana Pešková. Na voličských seznamech na bruselské ambasádě bylo zapsáno přibližně 650 osob, avšak další mohli hlasovat s voličskými průkazy. Lidí s průkazy podle konzulky ve druhém kole přibylo. V Belgii žije podle odhadů 6000 až 10.000 Čechů. Ve srovnání s prvním kole více českých občanů do belgické metropole tentokrát zamířilo i z dalších větších měst, například Gentu či Antverp. V Bruselu mohli volit rovněž Češi z Lucemburska, kde stejně jako v Bruselu sídlí řada unijních institucí. V Lucembursku se počet Čechů odhaduje zhruba na dvě tisícovky. Podle Peškové ve druhém kole Čechů, kteří do Bruselu na volby z Lucemburska přijeli, bylo více než v kole prvním.

V Německu hlasovalo ve druhém kole českých prezidentských voleb téměř dvakrát více českých občanů než v kole prvním. Celkem volilo 735 lidí, sdělili pracovníci zastupitelských úřadů v Berlíně, Drážďanech, Düsseldorfu a Mnichově. Zejména v bavorské metropoli byl o volby obrovský zájem - v Mnichově hlasovala skoro polovina krajanů, kteří se v Německu druhého kola zúčastnili. V Mnichově odevzdalo svůj hlas podle tamního konzula Vladimíra Krňávka 358 Čechů, z toho 309 na voličský průkaz. V prvním kole před dvěma týdny v Mnichově k volební urně dorazilo 128 krajanů. Bavorská metropole tak co do počtu voličů předčila i hlavní město Berlín, kde jinak v Německu hlasuje tradičně nejvíce Čechů. Tentokrát jich podle vedoucí konzulárního oddělení české ambasády Markéty Meissnerové bylo 218. Před 14 dny tam přišlo svůj hlas v prvních přímých volbách českého prezidenta uplatnit 162 Čechů.

Ve Spojených státech a v Kanadě se druhého kola první přímé volby českého prezidenta zúčastnilo kolem 660 voličů, což je více než před 14 dny v kole prvním. Tehdy svůj hlas odevzdalo 525 lidí. Nejvíce voličů nyní přišlo na konzulát v New Yorku, kde hlasovalo přes 250 lidí oproti 158 před dvěma týdny. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytli pracovníci zastupitelských úřadů.