Zprávy | Z archivu rubriky


Prezident Václav Klaus podepsal dnes zákon o státním rozpočtu na příští rok. V tiskové zprávě o tom informovala prezidentská kancelář. Nic tak nebrání tomu, aby začal platit třetí státní rozpočet připravený vládou premiéra Petra Nečase (ODS). Sněmovna schválila vládní návrh rozpočtu s některými úpravami minulý týden. Předcházelo tomu schválení vládního daňového balíčku, který zvyšuje DPH i další daně a s nímž rozpočet počítá. Prosazení daňového balíčku, a potažmo rozpočtu, na podzim zkomplikoval odpor šestice poslanců ODS vůči balíčku.

Rozpočet počítá se schodkem 100 miliard korun. Celkové příjmy rozpočtu na příští rok jsou 1080,8 miliardy a výdaje 1180,8 miliardy korun. Téměř celý stomiliardový schodek chce vláda pokrýt vydáním státních dluhopisů. Schválený zákon o majetkovém vyrovnání státu s církvemi bude mít jako jednorázová účetní operace dopad na letošní rozpočet, ač stát v tomto roce nevydá ani korunu. Poslance na to při projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok upozornil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Deficit bude podle něho asi pět procent místo očekávaných 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vláda avizovala, že chce v roce 2013 ukončit řízení o nadměrném schodku v EU. Tradičně nejvíc peněz má dostat ministerstvo práce; na výdaje bude mít přes 512 miliard korun, což jsou více než dvě pětiny celkových výdajů státního rozpočtu.

Prezidenta Václava Klause čeká posledních sto dnů v úřadu hlavy státu. V závěru svého mandátu nicméně nijak nepolevuje ve svých domácích i zahraničních aktivitách. V plánu má ještě cestu do Německa a na Slovensko. Česko by měl koncem ledna zastupovat i na summitu EU-Latinská Amerika v Chile. Vzhledem k nejistému osudu koaliční vlády i nadcházející prezidentské volby zřejmě Klaus před odchodem z Hradu ještě bude výrazně promlouvat i do domácí politiky. S premiérem, kterému hrozí odchodem z koalice šéfka strany LIDEM Karolína Peake, se Klaus sejde ve středu na tradičním novoročním obědě v Lánech. Den poté poobědvá na Hradě se špičkami parlamentu. Kvůli stížnosti senátora Tomia Okamury k Ústavnímu soudu hrozí možnost odkladu prezidentské volby, která má určit Klausova nástupce. Nynější prezident zavedení přímé volby kritizoval. Ani její odklad by ale nic nezměnil na tom, že 7. března na Hradě skončí. Jeho pravomoci by si případně dočasně rozdělili ostatní nejvyšší ústavní činitelé. Klaus s premiérem bude řešit přinejmenším budoucnost ministerstva obrany, které je po bleskovém odvolání Peake bez ministra. Úřad řídí Nečas. Dá se proto očekávat, že Klaus ještě v lednu stihne na Hradě jmenovat nového ministra obrany. Klaus by také mohl stihnout jmenovat některé nové soudce Ústavního soudu. Otázka ale je, zda se ve zbývajících sto dnech dokáže na kandidátech dohodnout se Senátem.