Zprávy | Z archivu rubriky


Spojené státy budou pokračovat v budování protiraketové obrany za podmínky, že bude její účinnost odpovídat nákladům na ni. Na mezinárodní bezpečnostní konferenci to v Mnichově řekl americký viceprezident Joe Biden. Spojené státy také chtějí podle Bidena nastolit nový tón v zahraniční politice a hodlají klást důraz na diplomacii, ale nebudou nikomu uznávat sféru vlivu. "Budeme pokračovat ve vývoji protiraketové obrany jako protiváhy rostoucí íránské kapacitě za předpokladu, že tato technologie bude účinná a bude odpovídat vynaloženým nákladům. Budeme o tom hovořit s našimi spojenci v NATO i s Ruskem," řekl Biden k projektu, který předpokládá také umístění prvků v České republice a Polsku. Vláda minulého prezidenta George Bushe chtěla nezávisle na NATO a Rusku postavit v Česku radar a v Polsku raketové silo a tím čelit případnému íránskému raketovému útoku. Rusko s tím dlouhodobě nesouhlasí a pohrozilo rozmístěním vlastních raket v kaliningradské oblasti na západě země.

Českého ministra zahraničí Bidenův výrok nepřekvapil. "Mně bylo naprosto jasné, že vzhledem k hospodářské krizi se bude i v tomto ohledu šetřit," řekl Karel Schwarzenberg českým novinářům v Mnichově. Vyjádřil pochopení pro to, že Američané dbají na efektivnost systému, který se podle něj ve své kvalitě neustále vylepšuje. Šéf diplomacie dodal, že USA navíc chtějí "nastavit trošku lepší atmosféru" ve vztahu k Rusku. "Nic tak překvapivého se neděje," konstatoval Schwarzenberg, který bude v úterý jednat i o tomto projektu ve Washingtonu s ministryní zahraničí USA Hillary Clintonovou.

Kardinál Miloslav Vlk se připojil ke kritice rozhodnutí papeže Benedikta XVI., který zrušil exkomunikaci popírače holokaustu, britského biskupa Richarda Williamsona. Na svých internetových stránkách Vlk napsal, že se projevily další okolnosti neudržitelného způsobu uskutečnění tohoto gesta. Na text upozornily sobotní Lidové noviny. Podle Vlka vzniká dojem, že Vatikán bral tento krok příliš na lehkou váhu. Papež 24. ledna zrušil dvacet let trvající exkomunikaci čtyř biskupů, které protiprávně vysvětil mezitím už zesnulý vůdce tradicionalistického proudu katolické církve Marcel Lefebvre. Jeden z nich, Richard Williamson, shodou okolností právě v tu dobu v jednom interview popřel existenci plynových komor a rozsah holokaustu. Za těchto okolností se jeho rehabilitace stala terčem široké kritiky. Papež při generální audienci 28. ledna Williamsonova slova odsoudil a vyjádřil solidaritu s Židy. Primas české katolické církve ve svém textu, datovaném 5. února, připomněl, že zpočátku "gesto milosrdenství", jímž papež sňal exkomunikaci ze čtyř schizmatických biskupů, hájil a snažil se postavit se proti vlně odporu, kterou vyvolalo. Do jisté míry rezervovaný postoj však Vlk netajil již dříve. "V první církvi bylo schismatikům vracejícím se do církve ukládáno veřejné pokání. V případě lefebvristů jsem o takovém pokání za škody, které církvi způsobili, neslyšel," uvedl Vlk na svém webu v reakci na papežův čin již koncem ledna.

Religionista a teolog Odilo Štampach podle Lidových novin míní, že postoj Vlka a dalších církevních hodnostářů je velmi překvapivý, protože římskokatolická církev je tradičně vnímána jako přísně pyramidová struktura, kde nahoře je papež, který všemu velí a vše má pod dohledem. Tento odpor proti Vatikánu považuje Štampach za potěšující skutečnost, která dokládá, že se církev brání "ústupu od reformního kurzu", napsaly Lidové noviny.