Zprávy | Z archivu rubriky


Středočeský hejtman David Rath (ČSSD) nenajde v ministerstvu životního prostředí spojence pro návrh zkomplikovat výstavbu americké radarové základny v Brdech tím, že by se z tohoto území stala chráněná krajinná oblast a později případně i národní park. Podle náměstka ministra životního prostředí Františka Pelce jsou totiž Brdy sice tichou oblastí, kde přežívá například i rys ostrovid, ale nesplňují kritéria pro vyšší ochranu. Rath podle úterní Mladé fronty Dnes uložil náměstkovi Miloši Peterovi, aby začal projednávat možnost ochrany přírody v Brdech. "Míra dochovaných přírodě blízkých ekosystémů není vysoká, převažují zde monokultury smrku, a proto v žádných koncepčních dokumentech resortu životního prostředí v uplynulých 15 letech a ani v poslední strategii vyhlašování chráněných krajinných oblastí a národních parků z loňského roku, se s vyhlášením Brd za chráněnou krajinnou oblast, natož národní park, nepočítá," řekl Pelc ČTK. Brdy sice ochranáři sledují, z vojenských újezdů je ale například Doupov v západních Čechách větším přírodním unikátem. Ministerstvo životního prostředí spolu s ministerstvem obrany a generálním štábem proto nyní pro tuto oblast hledají vhodnou formy zajištění zvýšené ochrany. "Národní parky musí splnit některá zákonná kriteria a měly by reflektovat i mezinárodní kriteria Světového svazu pro ochranu přírody, a ta v prostoru Brd prostě neodpovídají," soudí Pelc.

Cílem setkání Evropské unie, kterého se zúčastní i zástupci Izraele, by měla být koordinace úsilí při řešení blízkovýchodního konfliktu. Ministři zahraničí či evropských záležitostí EU budou s izraelskou delegací jednat i o dodávkách humanitární pomoci do pásma Gazy. Novinářům to řekl šéf diplomacie ČR, která jako předsednická země EU večerní setkání do Bruselu svolala. "Potřebujeme spolupráci s Izraelem, aby tam ty věci (humanitární pomoc) dorazily, aby přechody byly otevřeny," řekl Karel Schwarzenberg. Unie se při setkání, na které Češi pozvali i ministryni zahraničí Izraele Cipi Livniovou, bude zabývat i tím, jak pomoci odstranit obavy židovského státu z pašování zbraní do pásma Gazy. Ty využívají radikálové z hnutí Hamas pro ostřelování izraelského území. Právě raketovými útoky ozbrojenců z Gazy na své území Izrael zdůvodňoval svou ofenzivu proti Hamasu. Evropská unie by se mohla na řešení blízkovýchodního konfliktu podílet střežením hranic pásma Gazy. Evropské země vlastnící patřičná plavidla podle českého ministra slíbily, že by se mohly zapojit do hlídkování na moři u pobřeží pásma Gazy. Evropské státy by navíc mohly poskytnout i nejmodernější technologie, s jejichž pomocí by šlo odhalovat tunely, kterými pod palestinsko-egyptskou hranicí radikálové pašují zbraně. Evropané by je zřejmě jen financovali, nikoli přímo spravovali, neboť Egypťané podle Schwarzenberga naprosto odmítají, aby na jeho území působili příslušníci jiných států.