Zprávy | Z archivu rubriky


Poslanecká sněmovna nepodpořila plán ministerstva obrany na vyslání českých vojáků do misí v zahraničí v příštím roce. Pro návrh hlasovalo 99 poslanců, potřeba bylo 101 hlasů. Viditelně zklamaný Topolánek krátce po rozhodnutí prohlásil, že za výsledek hlasování se stydí. "Neprohrála koalice, prohráli jste vy, kolegové vlevo," řekl směrem do míst, kde sedí opoziční poslanci z ČSSD a KSČM. Novinářům premiér řekl, že se okamžitě sejde vláda, aby využila svého práva a vojáky v misích ještě ponechala po 60 dní, jak má právo. Stovky českých vojáků, především v Kosovu a Afghánistánu, se totiž krokem sněmovny ocitají ve velmi nejistém právním postavení.

Před hlasováním, na konci obecné rozpravy k tématu, totiž Topolánek vyšel opoziční ČSSD vstříc a navrhl omezit počet vojáků vyslaných do mise ISAF v Afghánistánu na 480 osob, vojáci počítali se 645 lidmi. Slíbil také, že na konci roku 2009 skončí zapojení příslušníků 601. skupiny speciálních sil v protiteroristické operaci Trvalá svoboda v téže zemi. Ukončení tohoto vojenského angažmá a snížení původního návrhu ministerstva obrany pro Afghánistán byly hlavní požadavky ČSSD pro podporu plánu misí.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek prohlásil, že jej výsledek mrzí. "Situace je velice vážná, nejen pro vojáky. Je to i špatný signál pro naše zahraniční kolegy, se kterými v daných prostorech spolupracujeme," uvedl. Dodal, že nyní armádě nezbývá než čekat na výsledek jednání politiků. "Myslím, že do několika hodin dostanu nové politické zadání," poznamenal generál. Podobná situace v novodobé české historii ještě nikdy nenastala. Armáda má podle Picka připraven "určitý krizový scénář". "V současné době nechci spekulovat, jak toto budou hodnotit naši koaliční partneři," dodal.

Podle premiéra Topolánka jde o velkou prohru sociální demokracie, protože to byla právě tato strana, která vojáky do Afghánistánu vyslala. "Můžeme se jenom modlit, aby se po 1. lednu nic nestalo," řekl novinářům. "My se nenecháme vydírat, toto je zájem České republiky, toto jsou české vojenské závazky," zdůraznil předseda vlády. Podle předsedy ČSSD Jiřího Paroubka za krach návrhu naopak může vládní ODS, která podle jeho slov nehledala cestu ke kompromisu a nebyla ochotna podpořit některé návrhy ohledně omezení poplatků ve zdravotnictví. Ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL) byl výsledkem hlasování zklamán a kritizoval, že "domácí konflikt byl povýšen nad zájem země". Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého rozhodnutí sněmovny otřese důvěryhodností České republiky a způsobí velké škody v oblasti mezinárodních vztahů.

V České republice stoupl po vstupu země do schengenského prostoru počet lidí, kteří zneužívají možností legálního pobytu na českém území. Přistěhovalci vstupují do formálních manželství nebo se nechávají prohlásit otci narozených dětí. Narůstají také případy zneužívání českých víz ke vstupu do dalších zemí Schengenu, řekl ředitel cizinecké policie Vladislav Husák. Podle něj se ale přesto nepotvrdily obavy, že se po zrušení hranic výrazně zvýší trestná činnost.

Svůj pobyt v Česku se snaží nezákonně legalizovat stovky cizinců, prohlásil Husák. Jeho slova potvrzuje i případ z minulého týdne. V sobotu zadrželi detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) osmičlennou skupinu, která podle nich za více jak tři roky zprostředkovala desítky účelových sňatků s cizinci ze zemí bývalé Jugoslávie. Do Evropské Unie se tak podle mluvčího ÚOOZ Pavla Hantáka dostali i zločinci, například členové klanu kosovských Albánců, na které byly vydány mezinárodní zatykače.

V České republice také pravidelně narůstá počet cizinců, kteří zde setrvávají legálně. V současné době jich cizinecká policie eviduje téměř 440.000, zatímco před deseti lety to byla polovina. Největší nárůst migrantů je v Praze. V Česku žije nejvíce Ukrajinců, legálně jich zde pobývá 132.000. Česko vstoupilo do schengenského prostoru společně s devíti dalšími zeměmi. Oblast umožňující cestování bez pasů se tak rozšířila na 24 států a rozprostírá se nyní na délce 4000 kilometrů od Portugalska po Estonsko. Schengenský prostor je založen na tom, že když do něj někdo vstoupí, tak už při cestách do jiných zúčastněných států nemusí žádnými dalšími hraničními kontrolami procházet.