Zprávy | Z archivu rubriky


Neplánovaným pochodem sídlištěm Janov skončila v sobotu demonstrace v litvínovském Zámeckém parku. Asi stovka nespokojených obyvatel Janova a pravicových radikálů odešla po ukončení demonstrace po skupinkách ke kruhovému objezdu u janovského sídliště, kde zapálili svíčky. Tím měla akce skončit. Po výzvě jednoho z radikálů, aby prošli sídlištěm, jej však následovali i další. Extremisty doprovázeli policisté na koních a těžkooděnci, kteří nezasáhli.

Účastníci demonstrace se kolem 16:00 zastavili v Hamerské ulici janovského sídliště. Policisté je poté dvakrát vyzvali megafonem, aby se vrátili do Litvínova pěšky, nebo aby nastoupili do připraveného autobusu, který by je měl do města odvézt. Asi 50 radikálů výzvy uposlechlo a autobusem odjelo. Policejní výzvy vzbudily mezi demonstranty vlnu emocí, policistům vulgárně nadávali. Radikálové podle mluvčí severočeské policejní správy Jarmily Hrubešové vystoupili z autobusu na litvínovském nádraží, odkud odjeli tramvají či vlakem. "Pochod do sídliště nebyl ohlášenou akcí, nešlo ji tedy zakázat. V momentě, kdy se účastníci demonstrace chtěli rozprchnout do sídliště, jsme pochod ukončili a vyzvali je, aby se rozešli. Oni uposlechli, takže nebyl důvod k zásahu. Nikdo nebyl předveden ani obviněn z přestupku či trestného činu," uvedla Hrubešová.

Demonstraci "proti rasismu a za řešení situace na sídlišti Janov" ohlásila příznivkyně DS z Mostu. Následný pochod ke kruhovému objezdu už ohlášen nebyl, účastníci ho proto označovali za procházku. "Skutečně šli do Janova po skupinkách a po chodníku, takže nebyl důvod k zásahu," doplnila Hrubešová. Počínání radikálů v janovském sídlišti zdokumentovalo Sdružení janovských Romů. "Divím se, že město dovolilo extremistům projít Janovem. Pokud vím, má všechny místní ulice pro své akce zabrána až do května příštího roku Židovská liberální unie. Romům je vyčítáno, že v sídlišti porušují zákony. Nyní majorita dokázala, že dělá totéž. Panuje zde vzájemná rasová nevraživost, už je to neúnosné. Z akce radikálů určitě vyvodíme nějaké důsledky," řekla ČTK Jitka Kokyová ze sdružení.

České předsednictví v Evropské unii bude od 1. ledna 2009 zajišťovat podle aktuálních údajů 1577 úředníků, kteří musejí mít zkoušku z angličtiny. Znalost francouzštiny na úrovni mírně pokročilý je povinná pro 842 z nich. Zhruba čtyři pětiny úředníků už mají zkoušky za sebou. ČTK o tom informovala náměstkyně místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Jana Hendrichová, podle níž zbývající úředníci jazyky vládnou v potřebné míře a zkoušky dosud nesložili především z časových důvodů. "Čeští úředníci jsou určitě výborně připraveni, protože oni už mají za sebou mnohaletý trénink během přípravy na vstup České republiky do EU a samozřejmě museli přinejmenším anglický jazyk používat po celou tuto dobu," řekla ČTK Hendrichová.

Jazyková příprava úředníků na předsednictví začala podle Hendrichové roku 2006. Spolufinancovat kurzy francouzštiny pro státní úředníky před dvěma lety začala Mezinárodní organizace frankofonie (OIF). Od ledna 2007 se začal Institut státní správy starat také o specializovanou jazykovou přípravu a organizovat kurzy zaměřené například na terminologii EU. V souvislosti s předsednictvím vzniklo rozhodnutím vlády v letech 2007 a 2008 dočasně 365 pracovních míst. Podle údajů Centrálního registru osob zabývajících se přípravami českého předsednictví EU 2009 má nejvíce jazykově vybavených úředníků ministerstvo zemědělství (243), ministerstvo zahraničních věcí (229), ministerstvo vnitra (193), ministerstvo práce a sociálních věcí (129) a ministerstvo financí (118). České delegace budou navíc do Bruselu doprovázet styční pracovníci (liaison officers). Z celkových 69 hovoří podle Hendrichové všichni anglicky, 23 německy, 19 francouzsky a 8 španělsky minimálně na středně pokročilé úrovni. Kromě toho jsou mezi nimi i lidé hovořící norsky, dánsky, holandsky, lotyšsky, maďarsky, finsky, italsky, portugalsky, slovinsky, polsky a slovensky.

Do českých základních a středních škol putují v těchto dnech DVD s příběhy lidí s nemocí AIDS nebo dětí v otroctví. Žáci uvidí dopady aktuálních světových problémů na životy konkrétních lidí, což jim pomůže lépe pochopit jejich závažnost. ČTK to řekla Ludmila Součková, která organizuje projekt Jeden svět na školách a festival dokumentárních filmů Jeden svět. Kromě DVD dostanou učitelé i příručky, které jim pomohou správně vést o dokumentech debatu s žáky. Podle Součkové je zájem o dokumenty obrovský, projevilo ho 2600 českých škol. Učitelé mají žákům filmy pouštět zejména v hodinách občanské výchovy a zeměpisu. Filmy se dotýkají průřezových témat, které školy musí v souladu se školskou reformou zařazovat do celé výuky. Na žáky základní školy čekají filmy například o grónské holčičce, jejíž život ovlivňuje globální oteplování, nebo příběh dětí v otroctví, kterým není umožněno vzdělání. Některé z dokumentů jsou i animované, jejich délka nepřesahuje půl hodiny. Filmy mají dětem vysvětlit globální problémy současného světa, jako například migraci nebo chudobu.

Pro středoškoláky je připraveno deset dokumentů, které se věnují mimo jiné vzdělání a světovým konfliktům. Studenti by si po jejich zhlédnutí a diskusi s učitelem měli sami vytvořit názor například na masakr tisíců Muslimů v bosenské Srebrenici nebo neonacistická hnutí v Rusku. Díky tomu by si měli více uvědomit odpovědnost za dění ve světě, ve kterém žijí.